MDŽ, Kolem světa a hory

10. března 2019 v 22:50 |  Verschiedene Sachen
Poslední dny byly pro mě tak nabité... snad mám jen strach z toho, že budu z poslední akce zase nemocná.. musím ale doufat, že ne.. a musím se držet tentokrát v teplu.

V pátek bylo MDŽ. Dostala jsem od svého milého gerbery a hortenzie. Udělaly mi velikou radost.
V práci jsem dostala ještě v jídelně u vstupu karafiát.
Od kolegů jsem dostala srdíčko Milka.
A od svého milého ještě Modré z nebe.




V sobotu jsem šla na cestovatelský festival Kolem světa. Zúčastnila jsem se přednášky o Asii na kole, o Albánii, o mých oblíbených a dobře známých Busnách a o Transsibiřské magistrále.


A samozřejmě jsem nemohla vynechat přednášku mého oblíbeného spisovatele a cestovatele Ladislava Zibury. Nechala jsem si od něj podepsat všechny tři knížky. Zde je jedno z věnování. :-)
Všechny přednášky mě na festivalu něčím zaujaly. Hodně mě inspirovaly. Budu se snažit zapamatovat si co nejvíc věcí. Bylo to dost náročné, jak ty přednášky šly hned po sobě, tak moje pozornost upadala.


A dnes jsme jely s Verčou na lyže do Herlíkovic. Tedy já byla na lyžích, Verča na snowboardu. Přemluvila Davida, aby nás tam hodil autem. Zájezd skibusem se totiž nakonec nekonal.


Ještě nikdy jsem nezažila tak prázdnou sjezdovku. Někdy jsme měly pocit, že jsme na ní úplně samy. Důvod byl nejspíš ten, že pršelo. Na začátku teda skoro nepršelo, ale pak to začalo. Za dvě hodiny jsme byly durch. Šly jsme se na chvíli ohřát, bohužel ne už do Sasanky, která je bůh ví kvůli čemu zavřená. Našly jsme restauraci U Lanovky. Tam se to ale po polívce jen zhoršilo. Vůbec se nám nechtělo brát si na sebe mokrou bundu a rukavice. Jenže pak jsme zjistily, že déšť se změnil ve sníh. A tak jsme se vydaly opět na svah. Nikde nikdo. Přejely jsme na Bubákov, vůbec jsme neviděly, kam jedeme. Inu, tam byl povrch sjezdovky fajn, nový prašan, vůbec to nebylo namrzlé...jen ten pocit, že jste se právě počůraly, necítíte ruce a studí vás na zádech, byl nesnesitelný. I Verča na tom byla podobně. A tak jsme asi po dvou jízdách zavolaly Davidovi, aby nás šel zachránit.


Nikde nikdo, no je tohle normální?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sova Sova | Web | 11. března 2019 v 11:49 | Reagovat

No néé, tak už i ty jsi navštívila Ziburovy přednášky. :) Pro mě to byl super zážitek a vlastně až na základě přednášky jsem začala číst jeho knihu (tehdy byla jen ta jedna :D). Samozřejmě už jsem přelouskla i ostatní. :)
A vidím, že k MDŽ jsi byla pěkně obdarovaná, tak to má být. :)

2 Anička Anička | 17. března 2019 v 22:25 | Reagovat

Ano, Ziburu mám ráda, je pro mě velkou inspirací. Přála bych si toho nachodit tolik jako on. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama