V zákrytu

17. srpna 2017 v 21:53 |  Kočka na každý den
Nesmím se těšit, nesmím se těšit, prostě se vůbec netěším. Dva dny bez práce jsou fuč, strach z návštěvy zubaře je taky fuč, jen velký kráter mi zůstal v puse a nic víc. Nezbývá než škrtat a přetrpět osm dní v práci. Tabulka už je z víc jak z poloviny zaplněná. Asi budu muset přidělat další A4, protože půlka září nebude na stopro stačit. Ale osm dní, těch blbejch osmí dní se ještě musíme trápit.
Poslední dva dny v Brně byly jak ve snu. Úžasné jídlo, koupání na přehradě, letní vedro, nákup ve zlevněnce a následné testování delikates na nejbližší lavičce v Lužánkách. Nejbližší proto, že dál už jsem tu tašku nemohla odtáhnout. Není nic lepšího než těsně po nákupu otevřít pár potravin a udělat si přímo na ulici zkoušecí dýchánek. Radost z nákupu je obrovská nejen proto, že máme zásoby na svou dalekou cestu na sever, ale i proto že se nám podařilo objevit pár neznámých i známých potravin. Tak proč čekat a proč si jich pár hned neotevřít a neužít?

Kočka v zárkytu se vůbec netěší, jen vyčkává, jestli jí náhodou něco neproletí pod nosem. Problém je, že my dva jsme obrovští smolaři, takže bychom se taky nemuseli ničeho nikdy dočkat.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sova Sova | Web | 18. srpna 2017 v 15:59 | Reagovat

A co ten nádech pesimismu?
Kam se vůbec chystáš? :) Ať ti to čekání uteče.

2 Anička Anička | 20. srpna 2017 v 22:59 | Reagovat

[1]: Každý den se musí škrtat, aby to rychleji utíkalo. Pomáhá to ale jen trochu. Chystám se do Norska. Už aby byl pátek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama