Září 2016

Úkryt

23. září 2016 v 21:02 Kočka na každý den
Dlouho, předlouho jsem sem nic nepřidala. Snad jsem se chtěla dlouho upnout na poslední článek. Když jsem psala, bylo všechno ještě úplně jinak. Říkám si, že ho třeba ještě četla...možná jo, možná ne. Občas sem chodila.
Nevím, co psát, nevím, jak bude pokračovat tenhle blog, cokoliv napíšu, připadá mi jako házet na stěnu hrách, život pro mě ztratil smysl. Vůbec nic mi nedává smysl. I když nikdy jsem vlastně netušila, co je vlastně tím smyslem života. Nezbývá než upnout se k hudbě(ano, už mám v autě kabel k mp3) a ke kočkám... a taky ke knížkám, protože ty pomáhají malilinko zmírnit tu příšernou bolest..ne lidi, které mám kolem sebe a kterým čím dál tím míň rozumím. A taky práce, která mě teď začala naneštěstí bavit a o kterou za čtrnáct dní přijdu, mě nutí být duchem úplně jinde. Připadám si jak na jiné planetě, jak kdybych byla na nějaké stáži a až se vrátím, bude všechno při starém. Ale asi nebude. V ČR nastane Peklo. A proto se snažím vychutnávat každý doušek tady v cizině, pouze zdánlivě ukryta daleko od veškeré bídy světa.