Srpen 2016

Nová hudba

14. srpna 2016 v 21:31 Kočka na každý den
Už mě vážně nebaví poslouchat pořád ty samé šlágry v rádiu. Pokaždé, když ho zapnu, hrajou jednu z těch odrhovaček, které už jsem slyšela stokrát. Neříkám, že všechny skladby jsou špatné, ale... když je slyšíte každý den, už začínají lézt na nervy. Zkoušela jsem propojit své auto přes USB s mobilem, ale nezdařilo se. Neví někdo, jak jinak by to ještě šlo zařídit? Musím se zeptat kolegů, protože to určitě ještě nějak jde. Teď, když jezdím takové štreky mám totiž chuť si pustit hudbu a zpříjemnit si cestu. Jinak hudbu skoro neposlouchám, ani když jsem u sebe na pokoji. Škoda, že nejde zařídit, aby se přehrávač v mobilu či počítači sám vypnul, protože se mi stává, že mě hudba uspává, když jsem doma, ale pořád hraje dál a dál a já se musím nakonec přemoci a vypnout ji sama.


z deviantart.com od esotico

Konec - kde jsi?

12. srpna 2016 v 12:38 Kočka na každý den
Přemýšlím, kolik dní mi tu ještě zbývá. 35? 40? Doufám, že víc už ne. Už tu fakt dýl být nechci. Nemůžu spát, je mi vedro, jsem rozlámaná, mám strach. Chtěla jsem se podívat k vodě, protože to vypadá, že nejsou vlny, tak by mohly být i vidět ryby. Jen nevím, jestli tam dojdu. Strašně mě bolí nohy. Když se probudím, hned se těším, až zas budu moci ulehnout. Ale zároveň nesnáším svou matraci a postel, na který spala snad půlka Kréty a kde cejtím každý péro. Potřebuji masáž, ale musím počkat, až přijedu domů.
Cítím se jako tohle malý opuštěný kotě, který pobíhá kolem a je jen otázkou času, než se dostane pod kola nějakého auta.


z deviantart.com od naminomizu

Jídlo

7. srpna 2016 v 20:37 Kočka na každý den
Stává se ze mě pěkná boubelka, vypasený Garfield, nebo také tlustoprdka. Můžu za to a vlastně za to nemůžu. Mým jediným potěšením, které tu mám, je vlastně jen jídlo. Dezerty vypadají na stole tak úžasně, že je prostě nemožné je tam nechat a ani neochutnat. O masu, které mám skoro každ den, ani nemluvě. Jak úžasné je jít a vybírat si z několika druhů masa, a pak se rozhodnout pro "chicken". Usměvavý kuchař vám položí na talíř dva propečené plátky a jde se dál.
Jenže těžko se tu sportuje, těžko se tu hýbe. Jediný pohyb, který během dne mám, je plahočení v tom vedru mezi hotely. Za poslední dny dosti výživné, ale jinak taky nic moc. Ono to ani nejde, když je po pár metrech člověk propocený jako myš.


z deviantart.com od Damon-Jager

Léto je...

4. srpna 2016 v 20:33 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
...když můžu zůstat venku dlouho do večera a je světlo.
...když si můžu lehnout do trávy a když můžu chodit bosa po trávě.
...když si utrhnu třešeň se stromu a malinu z keříku.
...když si vezmu krosnu na záda.
...když si otevřu čerstvě vychlazené ovocné pivo.
...když můžu celý den chodit v kraťasech a tričku.
...když se přežene velká bouřka, průtrž mračen a já sedím ukrytá uvnitř a poslouchám, jak dopadají kapky na parapet.
...když je cítit svěží vzduch po bouřce.
...když vyrazím někam do ciziny dělat dobrovolníka.
...když spím pod širákem zachumlaná ve spacáku.
...když se koupu v rybníku, nebo v řece, nebo v potůčku(nebo si tam aspoň smáčím nohy).
...když si opékáme špekáčky, nebo grilujeme.
...když jdu do lesa na houby.
...když jdu do lesa na ostružiny.
...když si vypnu mobil a nemusím ho zapínat celý týden.
...když mám svátek.
...když nemám moc chuť k jídlu a někdy mi stačí jen zeleninové saláty.
...když jedu vlakem.
...když se nepodívám několik dní na mail.
...když se loučím a když se vítám.
...když mám vlasy od sluníčka vyšisované na světle blond.
...když jedu s mamkou a bráchou na dovolenou na místo, kde jsme ještě nikdy předtím nebyli.

Chci být jako ona

2. srpna 2016 v 20:49 Kočka na každý den
Kdybych měla takové leháro jako tahle kočka. Klidně bych si lehla taky pod stůl jako ona. Jen kdyby mě všichni nechali být. Packu vystčit jako anténu a je to!