Prosinec 2014

Shrnutí a zamyšlení nad rokem 2014

27. prosince 2014 v 13:34 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Ahojte,
na net už se mockrát nedostanu a k psaní na blog už vůbec ne. Tak mě napadlo zodpovědět pár otázek týkající se tohoto roku. Našla jsem je zde. Prototože jsou anglicky a ne všichni by jim rozuměli, rozhodla jsem se je přeložit amatérsky do češtiny. Asi dvě jsem nepochopila, ostatní snad trošku ano. Snad mi pomůžou uklidit si v hlavě a říct si, co bych mohla udělat v příštím roce líp.

1. Jakou velkou(malou) událost budeš vyprávět svým vnoučatům?
Ne událost, ale spíš je důrazně poučím, aby si nikdy nezapomněli opalovací krém, když jedou v zimě na hory!!!
2. Kdybys měla popsat rok 2014 třemi slovy, jaká by to byla?
bezmoc, adrenalin, spolehlivost
3. Jaké nové věci si o sobě zjistila?
Žě mě čím dál tím víc štve, když lidi nedodrží slovo. Že se nebojím tolik neznámých lidí, ba někdy se víc bojím těch, co znám. Že občas říkám věci na plno, i když bych se měla trochu brzdit, ale naopak občas si přeji říct věci otevřeně, ale ono to ne a nejde.
4. Na jaké jednotlivé úspěchy jsi hrdá?
Podařilo se mi vyjet na Erasmus, podruhé na studijní zahraniční pobyt, to je velký úspěch!
5. Jaké byly nejlepší zprávy/novinky, které jsi dostala?
Když jsem se dozvěděla, že operace proběhla dobře a i výsledky jsem měla taky v pořádku.
6. Jaké bylo tvé nejoblíbenější místo, které jsi navštívila?
Mně se líbilo na hodně místech. Na každém něco. Letos jsem navštívila celkem osm zemí. Je to možné? Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Francii a Německo. A Česko samozřejmě taky. Nejvíc se mi líbilo asi ve Švýcarsku, zelené stráně, kraví symfonie, báječné mléko přímo od krávy, zelenina ze zahrádky, příjemní lidé a zajímavá němčina, co víc si přát. :-)
7. Jaké tvé osobní vlastnosti tobě(nebo ostatním?) nejvíc pomohly?
Mé osobní vlastnosti spíš škodí, aspoň mi to tak připadá. Kdybych měla vyzdvihnout nějakou vlastnost, která mě osobně pomohla, tak je to vytrvalost. Jsem ráda, že jen tak věci nevzdávám a dotahnu je většinou do konce. Kéž by to tak bylo i dál.
8. Kdo byl č. 1, osoba, na kterou ses nejvíc mohla spolehnout?
Vašek.
9. Které nové dovednosti ses naučila?
Řezat dříví na cirkulárce, stavět plot, rozumět španělštině(aspoň malinko), spravovat sušák na prádlo, hrát trošku líp na kytaru
10. Čemu a komu jsi nejvíc vděčná?
Mamce, že mě ještě nevyhodila z domu. Jsem vděčná taky tomu, že existuje skype.
11. Kdyby někdo napsal knihu o tvém životě v roce 2014, jaký žánr by to byl? Komedie, milostný příběh, drama..?
Thriller. A že thrillery skoro nečtu.
12. Jaká byla nejdůležitejší hodina(chvíle, zkušenost), z které ses poučila?
Poučila jsem se, že spát ve městě na ulici je pěkně blbej nápad, takže to už nikde, kde je větší civilizace, zkoušet nebudu!
13. Které mentální bloky jsi překonala?
Štítění se holubů a míst, kde pobývali, aspoň trochu, ale je fakt, že v normánlním stavu bez spánkového deficitu bych měla opět asi menší zábrany.
14. Jmenuj pět lidí, s kterými sis nejvíc užila čas.
Jenom pět? To je těžké. Asi Vašek, Petra, Entony, děda a já. Je to docela náhodný výběr, ale připadá mi, že jsem s těmihle lidmi byla tak nějak nejvíc v souznění. A sebe tam dávám proto, že jsem byla častokrát sama. Užít si čas sám se sebou je to největší umění, kterému se stále učím, snad to bude jen a jen lepší.
15. Jaký byl pro tebe největší zlomový moment tvé kariéry? Chápu jako jestli jsem přišla na nějakou převratnou myšlenku(objev). Hm, nepřišla. Nová vize mě neosvítila, svoji vizi už mám déle než rok, nic mě nepřimělo ke změně pohledu na svět, myšlení a tak. A jestli se myslí má pracovní kariéra.. ha ha, tak ta zatím jde do kytek. I když něco by tu bylo. Zjistila jsem, že nechci, strašně moc si nepřeju, být závislá na svym šéfovi a chodit si do práce přesně tak, jak on bude chtít. Dodržovat pracovní dobu od rána a do večera, prostě ne! Nechci bejt závislá na svým práci a nechci 99 procent svýho času zabít něčim jinym než svými koníčky. Otázka je, jak to zařídit. Třeba na to přijdu v příštim roce.
16. Jak se vyvinul vztah k tvé rodině?
Nijak a dobře. Záleží, koho se tu má přesně na mysli. S bráchou se už myslím tak moc neperem, protože se nevidíme, ale on má své jiné taktiky :-D
17. Která kniha, nebo film tě hluboce ovlivnily?
Zlodějka knih, Století Miroslava Zikmunda
18. Jaká je tvá oblíbená poklona, kterou ti letos někdo vyznal?
Poklona? Nepamatuju si, že by mi letos někdo vyznal poklonu. :-( I když vlastně jo, Entony vyznal poklonu mně a Ayace. Ale nevím, jestli je má oblíbená :-D
19. Které drobné věci(činnosti) sis užívala během všedních dní?
To, že jsem si občas mohla přispat a vstávat bez budíku. Každý den kousek čokolády. Skoro každý den čaj různých příchutí, občas výměna povzbuzujících esemesek, hraní na kytáru, swing.. ale to už vlastně není všední den, ten beru jako slavnostní.
20. Které skvělé věci jsi vytvořila?
Deník o Španělsku, deník o Švýcarsku, naši rodinnou fotoknihu, dárečky pro kamarády, zútulnila jsem si pokoj v Magdeburgu, uvařila jsem jídla, která se dala požívat.
21. Jaké bylo tvá nejčastější rozpoložení? (nadšená, zamyšlená, vystresovaná..)
zaměstnaná, takže jsem neměla čas nad něčím dlouho filozofovat
22. Bylo tu něco, co jsi dělala úplně poprvé v tomto roce?
Ano a jedná se o víc aktivit. Stopování, řezání na cirkulárce, poprvé v životě jsem byla v nemocnici, spaní v supermarketu...no další věci už raději nebudu rozepisovat. :)
23. Jaký byl nej moment, který jsi strávila se svými přáteli?
Těch bylo hodně, těžký si vybrat jeden, ale moc se mi třebas líbilo, když jsme byli společně s Jakubem, Entonym a Sojkou v Brně podívat se na ohňostroje, nebo když jsme šli spolu po kině do Šutru.
24. Stanovila sis nějaký hlavní cíl?
Můj hlavní cíl byl nejdříve nedostat už nikdy to, co jsem měla, abych nemusela zas na operaci. Mým dalším cílem bylo udělat všechny zkoušky, abych se mohla přihlásit na studia do Magdeburgu, pak mým cílem bylo dostat se do Magdeburgu. Nakonec mým cílem bylo najít parťáka a partičku, s kterou bych cestovala, což se mi podařilo tak napůl. Ale i za to jsem ráda. V hledání nepřestanu.
25. Které starosti se projevily jako zbytečné?
Žádné zatím.. ale ještě není všem dnům tohoto roku konec.
26. Jaké zážitky bys dělala ze všeho nejvíc znova?
Hupsla do moře, to je jasný, sjela hvězdičkový tobogán a zahrála si na babu ve venkovním bazénu při nulových teplotách, letěla letadlem pryč z mé země, a pak se šťastně vrátila domů, dala bych si znova masáž od někoho blízkého, vyšplhala bych na horu velikánskou, zasněženou, ale tentokrát ve sněžnicích s bodáky. :-D
27. Jaký největší dar jsi dostala?
Ten dar dostávám vždycky, když se pobudím, jdu do kuchyně a děda má dobrou náladu.
28. Jak se vyvinul tvůj pohled na svět?
Podobná otázka tu už byla. Nevyvinul, je pořád stejný.
29. Který největší problém jsi vyřešila?
Žádný velký problém jsem nevyřešila. :( Téma na diplomku už mám, ale tím se mi problémy ještě více nakupily. Snad to povede v příštím roce k jednomu velkému řešní.
30. Který nejzábavnější moment jsi zažila? Takový, který tě nenechá chladnou, když na něj i teď pomyslíš?
Prdící pytlík, noha na věšáku, novio/novia- ein Freund mit Küssen :-D
31. Co tě přimělo udělat nejlepší rozhodnutí ze všech?
Kdybych věděla, které rozhodnutí bylo to nejlepší..1. rozhodnutí: bezmoc, beznaděj, 2. rozhodnutí: stereotyp, touha objevit něco nového, zdokonalit se, 3. rozhodnutí: odvaha, touha poznat někoho nového
32. Kterou jednu věc bys udělala jinak a proč?
Nic bych neudělala jinak.
33. Za co si zasloužíš poplácání po zádech?
Za to, že jsem si na jaře sahla na dno svých fyzických sil. Ale za to by zasloužil poplácat po zádech i ten, kdo mě celou dobu podporoval.
34. Které aktivity pro tebe byly ztrátou času?
Těžko říct, vaření považuji za ztrátu času. Možná bych měla víc omezit chození na net, ale bohužel to nejde kvůli studiu.
35. Na co si myslela víc než normálně?
Každou chvíli na něco jiného, podle toho, co mě čekalo. Bylo to jako na houpačce, když mě bylo ouvej, myslela jsem na to hnusné, co mě čeká, když přede mnou byla nějaká hezká událost, těšila jsem se na ni. Teď myslím dost často na jednoho člověka, který je pro mě tak trochu záhadou.
36. O kterých věcech/oblastech ses nejvíc naučila?
Naučila jsem se, že ještě existují místa, kde vám někdo něco dá úplně nezištně, že se najdou lidi, kteří vám dokáží natáhnout svou pomocnou ruku a vy jen žasnete, proč to pro vás proboha dělají, když vás ani neznají? Člověk však musí počítat vždycky raději s nakopnutím do zadku.. a pak je někdy mile překvapen.
37. Které nové zvyky jsi zavedla?
V prosinci jsem zavedla zvyk za každý den děkovat. Dělala jsem to podle advnentího kalendáře. Nyní jsem už třikrát nepoděkovala, ale aspoň v duchu si promítnu, co ten den dobrého dal.
38. Kterou radu by sis dala, kdyby byl teprve začátek roku 2014?
Žádnou, nechtěla bych nic změnit a netuším, jak jinak bych se měla chovat. Věřím, že někde je už psáno, že se bude dít tohle a tohle a že člověk je schopen změnit jen malé nepodstatné drobnosti.
39. Zahrnovala by část tebe nebo tvého života 180 tohoto roku?
Nechápu otázku.
40. Kdo měl nejpozitivnější vliv na tebe v tomto roce?
Neoznačila bych člověka, ale spíš knihy, cestopisy, blogy cestovatelů, příběhy, časopis Cestopisy, který tímto měsícem končí, hudba, tanec, voda, sluníčko a tulení.

Můj ROK 2015
41. Co chceš překlenout v roce 2015?
Strach z toho mluvit s určitými lidmi, strach z toho být přirozená.
42. Co chceš vidět, objevit?
Chci vidět dobře odvedenou práci, chci vidět Matisse, chci vidět Pobaltí, Turecko, Bergen, chci vidět moře, chci přečíst spoustu knih a především ty, co tu mám v poličce.
43. S kým chceš strávit víc času v roce 2015?
Toť otázka. :) S někým, s kým mi bude příjemně, s kým budu na stejné vlně. S někým, kdo má podobné zájmy jako já a s někým, kdo by se mnou společně podnikal různé aktivitky.
44. Které dovednosti chceš zdokonalit, které se chceš naučit?
Chci opět zpívat ve sboru. Chci se naučit spoustu písní na kytaru, abych mohla hrát i před větší skupinou. Chci se naučit španělsky tak, abych rozuměla tisku a každému, kdo mluví španělsky.
45. Které osobní vlastnosti chceš posílit?
paměť, chci se naučit zapamatovat i víc věcí než doteď, chci mít lepší paměť na jména a názvy
chci občas dávat najevo víc své pocity a city
46. Jak chceš, aby vypadal tvůj každodenní život?
Chci, aby se každý den aspoň trochu v něčem lišil, abych nezažila stereotyp.
47. Které zvyky chceš změnit, zbavit se jich?
kousat si nehty, když jsem nervózní, nechci chodit pozdě
48. Co chceš dosáhnout v kariérní oblasti?
Zas ta kariéra, nesnáším slovo kariéra. Ráda bych se dál zdokonalovala v jazycích, které se učím. Ale abych si z nich udělala kariéru? Stačí se někde zaháčkovat. Někde získat praxi. Ale ne se někde dlouhodobě(na víc let) uvázat.
49. Co si chceš zapamatovat z roku 2015 za 10/ 20/50 let?
To se dozvím až na konci roku 2015 né? Třeba podniknu nějakou velkou cestu, třeba najdu manžela na celý život, ale třeba ten rok bude stát za starou bačkoru.
50. Co je cíl č. 1. v roce 2015?
Určitě dostudovat. Udělat státnice, to je pro mě momentálně nejdůležitější.

Jiné Vánoce

25. prosince 2014 v 17:49 Kočka na každý den
Tak si představte, že tyhle Vánoce byly docela odlišné od těch minulých. A řekla bych, že se mi líbily. Štedrý den, i dnešek. Snad se i zítřek bude nést v podobném duchu. Nepočítám do toho ty dny před Štedrým dnem, protože to jsem se často cítila utahaně, nervózně a strašně STRAŠNĚ mě štvalo shánět dárky. Jsem zastáncem toho, než někomu dávat blbost, raději mu nedat nic. Ale to bych si vyslechla komentáře. A pak je to samozřejmě trapné. Buď mám hned jasnou představu, co darovat, nebo je pro mě vybírání dárku utrpení. A všem že byly teda ty Vánoce jiné?
- vstala jsem bez budíku a bez buzení někým, sice asi kolem 10:30, ale stoprocentně odpočinutá
- na chalupě nás uvítala jen jedna kočka- Johanka, po Gábině ani stopy, Berta se u nás už dva měsíce neukázal a Čiperka je pohřbená. Viděla jsem její hrobeček u tují a měla tam dvě díry. Napadlo mě, jestli náhodou nevstala z mrtvých jako Kristus. To by se mi líbilo. Čiperka jako kočičí Kristus. Díry jsme zahladily. Zahrada je pustá, dům studený. Při hledání louskáčku na ořechy jsem zašla do prádelny, kde na mě dýchla minulost. Věci, tak jak je nechal děda před dávnem ležet, všude se usadily pavučiny. Na stole igelitky s roky tvrdým pečivem, ve škopku neumyté příbory a dva hrnce, polička se závěsem, kam dával děda do ošatky právě snesená vajíčka, kredenc, který se otvíral klíčkem zhora dolů. Dřív tam měl spoustu koření a cukr. Jé, to byly časy, když mi dával na lžičku cukr, který pokapal citronem. To byla pochoutka. Když ohříval na plotně kočkám mléko s rohlíkem, když zatápěl v kamnech pepem, když pral ve starodávné pračce prádlo. Kdo na ty věci sahne po mně? Jak dlouho tam budou zase ležet? Louskáček jsem nakonec nenašla.
- do poslední chvíle jsme si mysleli, že letos bude stromeček bez světýlek, naštěstí se nám podařilo při důkladném prohledání ta světýlka na chalupě najít, rozmotat je, to byl nejhorší okamžik z celého Štědrého dne
- mám v pokoji za okny svícínek, který jsme už roky nevytáhli
- psala jsem přání jen minimu lidí, spoustě lidem jsem vůbec nenapsala a ani z toho nemám žádné výčitky
- hrála jsem na kytaru a dokonce jsme uspořádali u stromečku malý koncert -písničku Purpura, přitom jsem koledy na Štědrý den viděla poprvé a předtím nijak netrénovala.. stačily dvě hoďky, a dokonce poslouchal i brácha!
- neviděla jsem ani jednu pohádku, respektive jen půlku, protože pak přišla sousedka s dcerami, stahla jsem si ji a teď se na ni dokoukam
- měli jsme speciálního kapra z rybníka, kam jim prý vhání víc kyslíku, bylo to opravdu poznat, protože ten kapr zdaleka tolik nesmrděl rybníkem a blátem, člověk si víc vychutnal samotné to maso
- večeřeli jsme v obýváku u stromečku
- ráno jsem si dneska lehla k mámě do postele, pouštěly jsme si na youtube písničky, povídaly a lenošily a moc mě to bavilo :)
- nikoho na Boží hody nejdeme navštívit, není koho
- děda má velkou radost z virtuálních dárků, což je pro mě překvápko

P.S. Poslouchání písní o bílých Vánocích a sněhu mě vytáčí. Všude o tom halekají, ale skutečnost je jiná. A tak si puštím raději nesněhové skladby.
P.P.S. Strašně mě baví zpívat, s kytarou( i když to děsně pletu), tak i bez kytary a moc se těším, až dáme s kamarádem opět karaoke. :)
P.P.P.S. Rozárka dostala od Ježíška bílou myšku. Nejdřív na ni nereagovala, ale pak do ní pinkla, letěla za ní, znovu do ní pinkla a vyskočila do vzduchu. Šmátrala po ní pacičkou. Už dlouho jsem neviděla Rozárku takhle si hrát.


z deviantart.com od schnubbidubi
http://www.deviantart.com/art/hanging-cat-90632334

Předvánoční dění

23. prosince 2014 v 19:39 Kočka na každý den
Oj oj oj, zapomněla jsem heslo pro přihlašování na blog, poslední tři měsíce se přihlašuju přes moje ID. Tak to jde z kopce s mým blogem... Před chvilkou jsem se mrkla na program TV a koukám, že už hrají dneska pohádky. Láká mě Na samotě u lesa, ale bojím se, že tam bude tuna reklam. Zítra mě láká Princové jsou na draka, Tři veteráni a Láska rohatá. Snad se aspoň na jednu mrknu. :)
Je to zvláštní, ale vracím se k magnetofonovým kazetám. U notebooku mi nefungujou repráky, své červené mám v Magdeburgu a rádio z kuchyně nechci tahat, protože to používá děda. A tak si pouštím písničky svého mládí. Ráda bych si pustila i pohádku Kočkohrátky, mou zvlášť oblíbenou kazetu, kterou jsem dostala od někoho jako dárek.

Včera jsem dělala veliký úklid nejen mezi kazetami a cédéčky, ale vším harampádím- notami, fotkami, vysvědčeními, potvrzeními, letáčky a deníky z cest, čtenářskými deníky a starými sešity, hračkami atd. . Spoustu věcí se mi podařilo vměstnat pod postel, dvou tašek jsem se zbavila. Je děsně těžký rozhodnout, co půjde pryč a co zůstane, když ke všemu máte nějaký vztah a vzpomínky. Každopádně mám ve své šatní skříni na podlaze trochu volna a ve své knihovně taky proužek prázdna, takže budu mít odhadem tak 2, 3 roky opět místo na skládání svých úlovků z cest. Nemáte náhodou nějaký nápad, kam to mám dávat potom? Vyhození nepřipadá v úvahu, ale pak mi bude hrozit zavalení. A nebo v budoucnu už moc cestovat nebudu, kdo ví. Ale já tuším, že si asi ještě pokoje nedám. Asi že jsou ty Vánoce, rozhodla jsem se dát dvě igelitky svých hraček na charitu a pár věcí jsem vystavila na nevyhazuj.to. Zájem je veliký.

Včera se mi podařilo zablokovat si záda a vinna je Rozárka. Naklonila jsem se k ní, že si ji pochovám, ale ona mi zdrhla a mě začalo píchat za krkem. I proto jsem šla dneska plavat. Ne, že by se mi to úplně uvolnilo, otáčet vpravo se musím pořád celým tělem, ale už je to lepší. Bazén na Barrandově zel prázdnotou. Asi všichni dělaj řízky a salát. Měla jsem po celou dobu plaveckou dráhu pro sebe a dokonce jsem byla několik minut v bazénu úplně sama. Skvělé. Sjela jsem tobogán, nechala na sebe pleskat silný proud vody, vlezla do vířivky...

Pořád čtu knížku o bombardování Berlína. Je to úděsné a vůbec nechápu, proč ji čtu teď na Vánoce. Jsem divná. Asi to chci mít konečně přečtené. Bohužel mi zbývá víc jak 100 stránek. Druhá knížka je o berlínské MHD, taky docela nezáživné, i když ne nezajímavé. Pořád tu na mě pokukuje Kerouac a další mé resty. Mám odolat, nebo nemám?

Stromek máme nazdobený, snad i navařeno, úklid taky pokročil, snad budem zítra opravdu jen relaxovat. A půjdem na procházku. Respektive měli bychom jít, u mamky člověk do poslední chvíle bohužel nikdy neví... :-/

Takhle to u nás bohužel není, světýlka na stromeček jsme nenašli, kdo ví, jestli je zítra na chalupě najdem. Stromeček nám letos stojí na stole, protože je malý. Škoda, ráda líhám pod stromečkem na koberci, protože mám pocit, jako bych byla v lese. Rozárka je jako každý rok u vytržení, schválně, jak dlouho nám vydrží na stromečku všechny ozdoby!



Mých 10 nejoblíbenějších jídel

22. prosince 2014 v 15:15 Verschiedene Sachen
Nejoblíbenější
bramborák
zelňačka
škubánky
sladké knedlíky
kečup
čokoládová markýza
palačinky
nakládaný hermelín
smažený hermelín
krevety

a 10 nejhorších jídel
čočka
sladká rýže
fazole
celer
chřest
fenykl
hrachová kaše
datle
fíky
kandované ovoce


První článek v tomto měsíci

21. prosince 2014 v 19:19 Kočka na každý den
Hoj, hoj,
opět jsem v ČR, a tak se vracím ke svému kočkoblogu. Rozárka přede mnou hned zdrhla, ale dnes už se zas osmělila a nechala se hladit na posteli a jednou jsem ji dokonce chovala v náručí. Jsem unavená a až nám za chvíli odejde návštěva, asi si lehnu s knížkou do postele. Ráda bych šla zítra plavat, tak doufám, že se dokopu. Těším se, až budu mít klid. Vánoční srazy jsou fajn, ale připadá mi ten čas, který věnuji přebíhání, nákupům a cestování strašně hektický. A doma jakbysmet. Proto se tak těším do té postele. Kdyby trakaře padaly tak si tam lehnu! Vím, asi jsem líná, ale momentálně se mi nechce nic manuálního dělat, nikam chodit a uvažuju dokonce, že si dám jednodenní půst, aby se mi trošku uvolnil žaludek. Jen jeden den, klidně s pitím citronové šťávy, což vlastně není půst.. ale když si řeknu, že si dám dietu, tak to většinou stejně nedodržím. To je těžké pak jíst jen vybraná jídla a ostatním se vyhýbat.
Jinak Čiperka k nám na zimu nepřijde. Už neexistuje. Dozvěděla jsem se to teprve nedavno. Spolu s ní odešlo celé mé dětství a chalupa. Snad se má v kočičím nebi dobře a nic jí tam nebolí. Nás to bolí moc, v našich srdcích po ní zůstane navždy díra.


z deviantart.com od mariannaphotography