Červenec 2014

Pá pá

15. července 2014 v 23:42 Kočka na každý den
Tak jo, loučím se s vámi na několik dní a zřejmě i týdnů. Jedu pryč a doufám, že se vrátím v pořádku. Už jsem si sbalila svou krosnu, ale nevím, jestli ji unesu. Nakonec jsem vyhodila pár oblečení, ale moc ne. Bohužel jsem vždycky vzala do ruky igelitku, prohrábla, co by šlo vyndat.. a nakonec zase všechno zandala zpátky, protože všechno, co s sebou mám, určitě využiju. Už tak jsem musela hodně redukovat. A pořád nevím, jestli si s sebou vzít trekové hůlky. Ráda bych, ale oni mi tak děsně překážejí, že nevím, jestli se vyplatí je všude vláčet..
Dnes jsem si hrála na montéra, slepovače a kuchaře. Mám novou židli v pokojíčku. Vybrala jsem si ji v Ikee a právě na ní teď sedím. Je kupodivu dřevěná a nemá na sobě žádnou látku. Je tvrdá. Přesto se mi moc líbí a zaujala mě na první pohled. Teď si ji moc neužiju, ale v září hádám, že dost.. až se budu připravovat na poslední zkoušku. Sestavila jsem ji sama podle návodu a dokonce jsem si vypomohla kleštěmi místo klíče, který tu samozřejmě nemáme.
Slepovala jsem sandále vteřinovym lepidlem a snad vydrží. Zároveň jsem objevila skvělý obchod se sportovními potřebami s příznivými cenami. A maj tam i kecky na swing, které jsem zatím viděla jen v zahraničí v Primarku. Takže sláva. Ten obchod je u nás vzácný, v Praze jediný. Pak se ještě nachází v Karlových Varech prý, ale jinak nikde.
Taky jsem smažila řízky. Jako pravej Čech, kterej nedá bez řízků ani ránu.
Ještě si musím přetahnout do mobilu pár fotek a vypínám. Taky se těším, až si vypnu mobil. Nejméně na týden. :)
Mějte se fanfárově.
Mňau!


z deviantart.com od venicet

Stolová hora v Rychlebech

15. července 2014 v 16:38 Moje cesty
Rychlebské hory patří mezi mé nejoblíbenější místa v ČR. Letos jsem se tam opět podívala.. tentokrát s rodinou. Navštívili jsme místa, kde jsem byla před lety na táboře a kde jsme trávili Silvestra. Velmi pěkné místo je Stolová hora. Název Stolová hora používají jen místňáci, na mapě ji najdete jako Lánský vrch. Už jsem tu byla podruhé. Z hory je nádherný pohled do okolí(teda pokud zrovna není mlha). Je to romantika. Když jedete kolem ní autem, je to taky pěkný pohled. Stůl i dvě židle v obří velikosti jsou vidět z veliké dálky.








Potkali jsme tam i místního strážce této hory.




Doprovázel nás až dolů k autu.

Let´s go prázdniny!

14. července 2014 v 0:42 Kočka na každý den
Miluju čtení a psaní dlouhých e-mailů. Až před chvílí jsem jeden takový dopsala. A sama se divím, že píši zrovna člověku ze země, která mi toho zdaleka tolik neříká..z které jsem dosud potkala jen samé divné lidi, kteří byli většinou duší úplně na jiné planetě, blázniví, uzavření a nepředvídatelní. Navíc hovoří jazykem, který ani za mák neovládám, který se mi líbí jen občas v písničkách, ale jinak skoro nikdy. Mám na mysli Francii. A pak se tu objevil tenhle člověk, s kterým jsem se ani tak moc nebavila, kterého jsem potkávala ve Švédsku ale skoro na všech erasmáckých akcí. Samu mě překvapuje, že jsme zůstali v kontaktu a že si toho máme tolik co říci. Takže výjimky existují, i Francouzi dokážou být normální lidi. ;)

Musím toho spoustu zařídit. Reklamovat boty, koupit boty, zredukovat věci do krosny, koupit nezbytné jídlo na přežití, vyhrabat pláštěnku. Pak mi připadá na nic brát si sebou zapalovač, když nevím, jak se s ním zapaluje. Už jsem se to několikrát snažila naučit, ale marně. Jen malinká jiskra z něj vždy vyskočí. Jsem na to prostě levá. Takže si vezmu raději sirky. A taky nůž. Lékárničku. No a nevím vůbec, jakou knihu. To je děsné, že všechny, které si chci přečíst, jsou takové bichle. Ani čtečku bych si ale nevzala, kdybych ji měla. Taky by byla těžká.

Málem jsem se zapomněla pochlubit, že zkoušky z průvodcovství mám úspěšně za sebou. Vítejte prázdniny!

No nic, ráno moudřejší večera. Dobrou noc.

P.S. Hrála jsem dnes na kytaru.
P.P.S. Musím oprášit španělštinu, v naší skupině budou tři lidi ze Španělska. A já tam budu jediná Češka!


z deviantart.com od WishmasterAlchemist

O la la!

8. července 2014 v 0:08 Co mě kdy zaujalo
Let´s dance aneb našla jsem novou swingovou písničku =) Co na ni řikáte?


Má malý stan..(to snad ne)

7. července 2014 v 22:11 Kočka na každý den
Piju jablkovo-citronový frisco a snažim se nemyslet na zejtřejší zkoušku. Na druhou stranu se těším, až to budu mít z krku. Ještě nikdy jsem se neučila v červenci a musím říct, že je to nehorázný opruz. Hned pak naštěstí následuje pohodový týden v Jeseníkách, který doufam strávim nad knížkou a výletama a koupáním a bádáním. Budu si užívat, že mám postel, protože pak už tak jisté nebude. Naštěstí tu mám stan, který jsem před chvílí postavila a zase rozložila.
Nyní ještě zopáknout zítřejší okruh podle googlemaps. Chtěla jsem si to ještě projít, ale bohužel se spustila taková průtrž mračen, že jsem jela rovnou domů. Dozvěděla jsem se dnes taky spoustu zajímavostí o Kanadě a o USA. Zároveň jsem taky zavzpomínala na Čínu.
No nic, čas kvapí a zítra musím přijít včas. To je základní podmínka pro to, abych to udělala.



z deviantart.com od harkadulis

Z chalupy

6. července 2014 v 21:40 Kočka na každý den
Jaký to musel být pro naše kočky šok, když jsme s nimi zůstávaly i přes noc. Čiperka si sice už nezopakovala jedinečnou noc, kdy zůstávala uvnitř až do rána, ale i tak si myslím, že měly všechny kočky velkou radost.

Docela jsme si mákly, prach jsem měla až za ušima. A nebylo se kde svlažit. Naštěstí sluníčko neproniklo ráno dovnitř, takže jsem spala až do desíti. Vůbec se mi nechtělo ven z postele. A pak následoval kolotoč. Urodily se nám maliny a angrešt. Navzdory tomu, že o ně nepečujeme. A taky jsme přišroubovaly houpačku. No jo, ale ty tam jsou ty dětský léta, když jsme si hráli v domečku. Teď jsem tam byla a je plný pavučin.

Gába mi chodila do knihy a válela se mi přímo na stránce, kterou jsem četla. Tentokrát mě nekousla. I Bertík se ukázal.

http://picmarkr.com/files/b23cgr1ssm0uuoi7h0jcvun110/image_1.jpg

To to zase dopadlo

4. července 2014 v 20:29 Kočka na každý den
Ach jo, tak jsme měli být na chalupě, ale zas to nejde. Nevím proč, doma je čurbes tak jako tak a za tu jednu noc se to stejně neuklidí. Tak jsem se tam těšila a nic. Nesnáším, když někdo nedodrží slovo. Nejhorší je, když se nemůžete spolehnout ani na vlastní rodinu. Na to, že kamarádi nedodrží slovo, jsem si už zvykla.
Byla jsem se dnes podívat na mapu Bernských Alp. A mám v plánu sehnat si stan. Tím, že se mnou nikdo nakonec nepojede, si nenecham přeci zkazit dovolenou. Když se nenajde nikdo na workcampu, ke komu bych se přidala, půjdu prostě sama.
Před odjezdem musím mít vypracovanou druhou variantu trasy. Sice se nebudu moci pouštět do nějakých náročnějších horských výstupů, ale nehodlám si tu šanci ujít, když už tam budu.
Aspoň si ode všech odpočinu a pročistím hlavu. V horách na mě nebudou tolik dorážet jako v Číně. Tam se člověk lidem neztratil.
Asi je to trochu sobecký, ale oč o je míň sobečtější nejdřív něco slibovat, a pak být ode všech poslána do zadku.
Bude to pro mě taky zkouška, jestli jsem schopná sbalit si všechno potřebné, jestli jsem schopná postavit sama stan apod. . Čas na rozmyelšení všeho ještě je.

P.S. Dostala jsem 2 pohledy, jeden z Česka z Chotěboře a druhý z Francie z Montpellier. Jedna z mála věcí, která mě teď potěšila.


z deviantart.com of fucute
http://www.deviantart.com/art/Mikky-looking-disappointed-412706856

Slovensko, nížiny- Banská Bystrica a Liptovská Mara

4. července 2014 v 11:56 Moje cesty
Už jsou to dva týdny, co jsme se vydali se dvěma kámoši na výlet k našim sousedům. Po domluvě jsme zvolili naším cílem horu Chopok. Nejdříve naše kroky (nebo spíš kolečka našeho auta) směřovaly do Banské Bystrice. Prohlédli jsme si toto město. Nejvíc se mi tu líbila fontána, prýštící voda občas vytvářela duhu. Bylo to pěkné osvěžení v tom pařáku.


Prošli jsme i barbakán i vkročili do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Barbakán byl zavřený, ale do kostela jsme nahlédli. Byl překrásný, určitě katolický. Zdobení ale nebylo tak velkolepé, občas mi to na katolických kostelích vadí. Toto bylo ale vcelku ještě snesitelné.


Dole na ulici nás zvali na koštovačku vína. Nakonec jsme jen nahlédli. Domy mi tu připadají jak u nás na malých městech.. malované, nízké, barevné.


Poté jsme se vydali hledat tábořiště o kousek dál- u jezera Liptovská Mara. Jakmile jsme spatřili hladinu jezera z okýnka, bylo rozhodnuto, kde tu noc přespíme. :-)



Hned po příjezdu jsme se šli projít podél pobřeží. Večer byl teplý a mraky se na obloze barvily do fialova. Připadala jsem si trochu jako u moře.


U břehu jsme se podivovali nad zvláštními trochu kýčovitými hotely ve tvaru lodí. My se ale uložili ke spánku po širák, později pod gril.


Byla to první a zároveň poslední možnost, kdy jsme se mohli vykoupat. My ji nakonec nevyužili.


Nevadí, stejně i tak to bylo pěkné. Někdy bych si chtěla půjčit šlapadlo se skluzavkou a sklouznout se na ní do vody. :) Ještě nikdy jsem neměla tu příležitost.


V dáli už nám mávaly Nízké Tatry.


Pokračování již brzy..

Obyčejný den

3. července 2014 v 13:01 Kočka na každý den
Po dlouhé době jsem opět zavítala do bazénu na Barrandově. Tentokrát jsem plavala bez zastavení celou hodinu a ani křeč v noze mě nezastavila. Ke konci přibylo lidí. Plavání venku je lepší, ale zato nemám kontrolu nad tím, kolik uplavu bazénů.
Mám radost, že jsem vyzrála na lékárny. I když jde o blbých třicet korun. Nepochopím, proč některé lékarny vyžadují poplatky za recept a jiné vám dají léky na recept bez poplatku. Je přeci jasné, že spousta lidí bude chodit ke konkurenci, která poplatky nevydává. Zajímalo by mě, proč je tomu tak. Lékárník ale nejsem a nevím, kdo rozhoduje o tom, která lékarna poplatky mít bude a která ne.
Rozečetla jsem si knížku o českých dějinách a překvapivě to není zdaleka tak špatné, jak jsem myslela. Jsou tam obrázky, takže se to i dá. Dočítám Pána Prstenů a těším se na chalupu. Aspoň tam bude klid. Tady doma nám totiž opravují střechu a docela je tu randál.


International

1. července 2014 v 20:38 Kočka na každý den
Včera jsem prožila den s několika cizinci. Jednak jsem dala sbohem dvěma Italům, kteří tu u nás spali. Den předtím jsem je trochu provedla Prahou a večer jsem se zúčastnila jejich koncertu. Škoda, že skoro nikdo nepřišel. Holt začaly prázdniny a všichni odjeli pryč. A nebo se lidi večer chystali do práce, nebo se dívali na fotbal. Koncert byl fakt krásný.
Dozvěděla jsem se, že má kytara je celkem hodně porouchaná, takže se asi její oprava nevyplatí. No uvidím, snad mi ještě nějaký ten čas bude sloužit.
Pak jsem se sešla odpoledne s Allanem a jeho dcerou Maiou. Šli jsme do čajovny ke Džoudymu. Abych pravdu řekla, v neděli se nám stala s kámošem děsná věc. Taky jsme šli do této čajovny, nevšimli jsme si ale, že je zavřená, a tak jsme šli zadním vchodem. A co se nám nestalo? Dveře se zabouchly a my zůstali na dvorku toho domu ze všech stran zamčený. Nejhorší bylo, že se mi chtělo hodně na záchod. Několik minut jsme ta pobíhali a zkoušeli dveře. Pršelo. Nakonec jsme měli štěstí, asi za 15 minut šla náhodně paní s odpadky, a tak jsme se díky ní dostali na svobodu.
Včera naštěstí byla čajovna otevřená, a tak jsme se tam mohli usadit. Povídala jsem si ve švédštině. Šlo to. Zjistila jsem, že víc rozumím, když poslouchám, jak někdo mluví švédsky. Horší už je sama něco vyplodit. Bavili jsme se o všem možném..taky jsem vysvětlovala nějaká pravidla češtiny, Allana hodně zajímal český jazyk. Povídali jsme si o Švédsku, o politice, o Česku a o Němcích.
Také jsem je zavedla do Havlíčkových sadů, mého oblíbeného parku v Praze. Zase začalo pršet. Ten den mi připadal jako apríl. Tolikrát začalo pršet a vysvitlo sluníčko... Bylo to pěkné setkání, ten internet není k zahození, už jsem takhle poznala několik fajn lidiček.
Dnes jsem opět byla na simulaci poranění, tentokrát v anglické škole. Tímto končí moje aktivity na tento týden a já se na 100 procent začínam šprtat data a panovníky.




z deviantart.com od tmulcahy