Květen 2014

Mariánské údolí

29. května 2014 v 22:22 Moje cesty
Říkám si, že jsme měli pěkné štěstí, dneska bych už do vody asi nevlezla. Celý den tu u nás prší. Přitom včera dopoledne to taky vypadalo nejistě. Mraky se ale odpoeldne rozehnaly a do večera bylo krásně. Už několik let mi kamarád básnil o tom, jak chodí v létě s partou do Mariánského údolí, pečou tam maso, koupají se od rána do večera a spí pod širákem. Přitom se jedná ještě o část Brna. Konkrétně o Brno-Líšeň. Dostanete sem autobusem 55 nebo 78. Každý končí přitom trochu jinde, takže přijdete do údolí z jiné strany.
Toto je první ze tří rybníků. Vyfotila jsem jen jeho zadní část, u které se nachází hospoda. Rybník je ve skutečnosti pěkně velký a podél břehu jsme narazili na spoustu rybářů. Je to bahňák a běžně se v něm nekoupe.



Toto už je duhý rybník, ve kterém se dá koupat. I tady ale hodně lidí rybařilo a nebo se jen tak procházelo. Mně se líbily a zároveň mě trochu děsily roje mušek, které neustále kmitaly nad hladinou. Na fotce jsou trochu vidět.. jako takové zlaté tečky.



Hladina jako zrcadlo.


Toto je třetí rybník, kde jsme se koupali. Když jsme k němu došli, sluníčko už bylo někde vzadu. Když jsem se ale ponořila do vody a rozplavala, podařilo se mi doplavat na místo, kde ještě svítilo. Dotkla jsem se sluníčka. :-)



Pohled na druhou stranu.. opět tam stála hospoda, měla ale otevřeno jen do 19 hodin.



Kromě dvou holčiček, které se s námi ve vodě taky cachtaly, s námi byly ještě dvě kachny. Vlastně to byl kačer s kachnou. Nejdřív seděli v trávě na břehu a když jsme vylezli z vody, tak se osmělili a spustili se na hladinu.

Stín postupoval fakt rychle. Než jsme se převlíkli, bylo už sluníčko v korunách stromů.


Nevím proč, ale po plavání jsem byla děsně vysmátá a pořád jsem sebou šila. Měla jsem chuť se rozběhnout, začít skákat, abych se zahřála. Měla jsem v sobě najednou spoustu energie. Nebyl to takový ten chlad, když se dlouho učím a sedím na místě. Naopak..tenhle byl povzbuzující. E. mi skoro nemohl stačit. Bylo fajn, že u rybníka nás ani komáři neobtěžovali. Asi přiletí, až bude skutečné léto.


Cestou jsme našli přeci jen jednu otevřenou hospodu, kde zavírali za 10 minut. Paní majitelka se nad námi ale ještě slitovala a uvařila nám čaj. Krásně nás zahřál. Pk jsme minuli ještě zarostlou tribunu z betonu. Myslím, že je zarostlá nejmíň 50 let. Už není skoro v tom křoví vidět. O hřiště se ale pořád někdo stará a je krásně zelené a zarovnané. Narazili jsme ještě na několik hospod, kde vládla prázdninová atmosféra. Z okna se linula hudba a venku se hrál pingpong. Kousíček byla zastávka, odkud jsem to měla k nám na byt jen 10 minut jízdy autobusem. Zalezla jsem do postele a užívala jsem si ten báječný pocit po koupeli v přírodě. Přemýšleli jsme, jestlipak ty holčičky bydlí někde poblíž. Loučily se s námi, jako by to byly naše dobrý kámošky. Ale vlastně mohly být z Líšně. Je to fakt kousíček a říkám si, že bydlet v této části Brna, jsem tu minimálně dvakrát týdně. A vůbec.. bydlet v Brně, určitě bych tu byla taky pečená vařená.

A kus práce je za mnou..

29. května 2014 v 20:34 Kočka na každý den
Díky za vaše komentáře. Konečně tu nějaký přibyly. Když totiž dlouho nikdo mé články nekomentuje, mám pocit, jako by sem nikdo nechodil. Vím, že to není nejspíš pravda, ale mám prostě takový pocit. Tak jsem taky ráda, že si dávám pak i pozor na jazyk a nevyžvaním sem každou svou myšlenku:-)

Přesunul se k nám do Brna déšť. To jste ho sem teda posílat nemuseli. Ale aspoň že se to vyprší teď, snad se vyplní předpověď na víkend a bude krásně. Dívám se na své známky v ISu a kromě tří políček už mám všechna vyplněná. Jedno je bohužel červené, ale snad se v červnu zazelená. Zbývá mi ještě zkouška z literatury, čekám na to, co mi řekne lektorka na mini seminárku a jeden předmět už bych měla mít ukončený, jen to asi trvá někomu ho dlouho zapsat. Dneska mi přibyla dvě zelná políčka a včera jedno. Tento týden se mi všechny testy povedly, hurá!! Jsem ráda za předmět fantastiku. Mám spoustu knih, které bych si ráda přečetla. Dostali jsme jich tam haldu na doporučení. Momentálně čtu Místo, místo! Více místa!.

Ani jsem netušila, že dneska budu obíhat hlavně různé instituce kvůli Erasmu. Přihlášku se všemi dokumenty jsem už dnes odeslala do Magdeburgu, takže teď už zbývá jen čekat a čekat. Asi po deseti letech jsem dnes vypalovala cédéčko. Úplně jsem zapomněla, jak se to dělá. Naštěstí se podařilo.
Na španělštině jsem měla dnes rovnou učitele dva. Andres si přinesl posilu- kamaráda Španěla, tak mi vysvětlovali minulý čas ve dvojici. Já jim na oplátku vyřídila po telefonu ubytování na Slovensku. Chystají se o víkendu do Slovenského ráje.
Kytara mě dnes taky velmi bavila a už jsem se učila další písničky. Příští týden si ji beru do Prahy, abych mohla doma trénovat.

No a teď se jdu taky balit. Už jsem si uvařila na cesty, udělala několik chlebů a snad to s Pee o víkendu přežijem. Veřím, že nám to bude spolu klapat jako minulý vejlet a že narazíme na dobrýho kaučsurfra.

Mějte se pokud možno prázdninově;-)


z deviantart.com od zantri

Rybníková královna

28. května 2014 v 23:25 Kočka na každý den
Zdravím vás .
Na to, jak mě včerejší večer zklamal (a ano, stále mám taneční absťák), jsem se dneska pěkně vodvázala. Z konzultací nakonec nebylo nic, učitel je během zkouškovýho změnil, naštěstí je má zítra, takže jsem nic neprošvihla. Test z fantastiky jsem taky nějak přečkala a ještě si výborně popovídala s jednou holčinou, s kterou jsem měla před nedávnem referát. Vytiskla jsem seminárku k průvodcovské zkoušce. A zašli jsme s kamarádem na zmrzku. Udělalo se totiž krásně. Škoda, že jsem měla jen dvě hoďky času. Rozmýšleli jsme, co bychom podnikli. Za ty dvě hoďky se toho dá sice v Brně obejít spousta věcí, ale my už jsme skoro všude byli. Když teda nepočítam mamuta. Ten mi pořád uniká. Snad se na něj taky dostane.
Dopadlo to tak, že jsem odvolala španělštinu a jeli jsme do Mariánského údolí. Kamarád mi pořád o tomto místě básnil, tak nastal ten pravý okamžik toto místo navštívit. Představte si, že i tam jede MHD. Podrobnosti z tohoto výletu vylíčím až v dalším článku, každopádně dneska jsem byla pokřtěná jedním z mariánských rybníků. Udělali jsme si pěknou procházku a ve třetím z rybníků, který jsme minuli, jsme se vykoupali. Ještě nikdy jsem se nekoupala tak brzy. Snad až v červnu. Je to tedy pro mě historický okamžik koupat se v květnu. A nekoupali jsme se sami. Kromě kachen nám dělaly společnost ještě dvě malé holčičky. Potkali jsme je u druhého rybníka, kde jsme se jich ptali na teplotu vody. To tam byly ale jen po kolena. Když nás později viděly ve vodě, tak do ní taky hupsly. Respektive hlavně jedna z těch holčiček.. ta byla odvážná, zato ta druhá, její pravý opak, docela padavka a celá se ani nenamočila. A to přitom ve vodě v tom předešlém rybníku už byla.
Plavala jsem až do míst, kde ještě svítilo sluníčko. E. zůstal spíš u břehu. Musela jsem se pořád hýbat, jinak by se do mě dala zima. Ale opravdu jsem už několikrát plavala v daleko studenější vodě. Na toto místo se ještě musím vrátit, dokud bydlím tak blízko..
Byl to pro mě zas velkolepý zážitek. Něco takového by se mi přihodilo v Praze jen těžko. S E. se prostě dějí samé neobvyklé zážitky..jednou nás vysvobozuje ze hřbitova policie, podruhé se koupeme v rybníce kousíček u Brna..



z deviantart.com od Paranoid- Duckkie

Taneční smutek

27. května 2014 v 19:48 Kočka na každý den
Achjo. Místo tance sedím na bytě a před sebou mám noťas. To jsem teda dopadla. Všichni kluci se vymluvili, že nemůžou a já si klidně mohla přehodit test až na čtvrtek. Mohla bych doma pracovat na tom, co jsem začala.. a taky bych se dočkala svého balíku. Měl už zpoždění a jako na potvoru přišel až dneska, když jsem už byla v tahu.

Snad test z angličtiny dopadne dobře, myslím, že jsem byla na vrcholu svých anglických možností.. a poslech byl hodně náročný, jelikož nám pod okny cinkaly tramvaje.

Už nevím, koho bych se ještě zeptala, kdo by si šel zatančit. Přála bych si mít stálého tanečníka. Někoho, kdo by byl stále při mě. A kdo by byl do tance stejně nadšený jako já. Nebaví mě se pořád tady v Brně doprošovat a doufat, že někdo bude mít čas. Jenže kde se někdo takový hledá? Když už by byl někdo z můžů, koho ten swing baví, tak jsou daleko. Zrovna dneska mám takový absťák a nevím, co s tím dělat..

Aspoň mám čas hrát na kytaru, trénovala jsem asi dvě hoďky a těším se, až si vytisknu další písničky. Zafúkané jdou čím dál tím víc plynuleji.. skvělé.

Na pokoji máme strašný vedro, ale před oknem máme obrovskou lípu. Takže co si vybrat? Udusit se vedrem, nebo udusit se pylem? Zvolila jsem tu druhou variantu. :)



z deviantart.com od furstripe

Čas neúprosně běží

25. května 2014 v 12:05 Co mě kdy zaujalo
Je to šokující, ale je to tak.
Zkuste se zamyslet nad tím, co každý den děláte. Nestrávíte svůj čas zbytečnostmi? Nechtělo by to přehodnotit svůj život a svoje plány, nebo jste se vším spokojeni?


Opuštěný stadion Za Lužánkami

24. května 2014 v 18:01 Co mě kdy zaujalo
Úplně jsem zapomněla na procházku, kterou jsme podnikli s kamarádem na začátku dubna. Už dlouho jsem se snažila přijít na to, kde leží opuštěný stadion, který vidět ve videoklipu Brno HDR. A konečně jsme ho našli. Paradox je, že se nenachází někde na okraji města, ale kousek od bazénu v Lužánkách. Možná jsem kolem něj už i šla.



Kdy asi přestal fungovat? Kdy ho zavřeli? Před 20 lety? Proč přestal plnit svou funkci?


V zadní části za stadionem u vchodu jsme našli pěknou spoustu odpadků. Stadion je zamčený, ale na pár místech se dá v pohodě zábradlí přelést. Nekdo si tam dokonce vyšlapal v oválu cestičku a chodí tam běhat. Několik lidí sedělo na betonových schodech/tribunách. Žádné sedačky tam nebyly, asi se na stadionu při fandění stálo. Tribunami prorůstají stromy. Příroda si bere nazpět to, co jí člověk vzal.


Na jedné tribuně jsme pod sebou v zeleni našli místní obyvatelku. :-)


Nic nám neřekla, ale ani se nás nebála. Nehýbala se, skoro jak socha.


Mám ráda staré a opuštěné objekty, ráda do nich lezu, ale spíš s někým. Láká mě jejich tajupná atmosféra a to, že si můžete sahnout na historii. Sama se do nich lezt ale trochu bojím. Co kdyby tam na mě uvnitř něco číhalo?
A co vy? Jak jste na tom? Taky vás lákají opuštěné stavby?

Nic se mi teď nechce

24. května 2014 v 17:32 Kočka na každý den
Tak už je po nich. Mám na mysli volby. A já vím už výsledky.. teda jen z té naší komise. No s účastí to není žádná sláva. Ke mně přišlo včera více lidí než dnes. Ale stejně to bylo sem tam někdo. Přečetla jsem celou jednu knížku. Jmenovala se Klára a Karolína. A začala jsem číst Přes kočičí hřbet. Taky jsem se učila fanastiku.. bože, jak se ten předmět má učit? Mám jen 3 prezentace o 100 slajdech.
Chtěla jsem jít dnes plavat, ale ta práce v komisi mě tak unavila, že si to ještě pořádně rozmyslím. Mám chuť lehnout si do postele a spát. Venku se zas počasí zbláznilo, doufejme, že jen na chvilku. Je to ale na jednu stranu příjemné, že to fouká.
Co mi udělalo velkou radost? Našla jsem celé nové album Sabatonů na youtube.
V pondělí mi přijde balík a já se těším, až ho rozbalím a budu moci používat.
Udělala jsem zkoušku z Historische Entwicklung hned napoprvé!!! A mam dokonce Déčko! Někdy se prostě vyplatí učit se míň než víc.:)



z deviantart.com od gekkoen2

Už došly

22. května 2014 v 0:10 Kočka na každý den
Alergie mě dohnala právě dnes. Už jsem si myslela, že mě letos mine, ale asi jsem se prošla pod špatným stromem a rýma se mi spoustila a oči mě pálí. Snad ten neřád brzy odkvete, abych měla pokoj.
Právě jsem vyplnila Learning agreement a zjistila jsem milou věc. Místní jazykové centrum v Magdeburgu má v nabídce i švédštinu! Sice B1, ale hlavní je, že aspoň něco. A vypadá to, že kurz pro studenty Germanistiky bude zdarma :-) Snad taky půjde zapsat do toho Learning agreementu.
Sešla jsem se se dvěma lidmi, pobavila se o Skandinávii, státnicích na UK a také o cestování. Podívala jsem se na Vítkov. Poznala jsem novou cukrárnu na Karlově náměstí, která má příznivé ceny a kam chodí samí důchodci. :) Koktejl tam měli moc dobrý. Dala jsem si malinový.
Jsem ráda, že můžu nosit šaty a sukně.
Zítra jedu na chvilku do Brna.
Pekla jsem šátečky z listového těsta.
A měli jsme báječnou večeři. Brambory na plechu.
Co víc si přát? :)

Ano, vím, co si přát.. jenže to je bohužel hodně neovlivnitelné..



z deviantart.com od MayuAmakuraThe Great

Vem kan segla förutan vind?

20. května 2014 v 17:08 Kočka na každý den
Po dlouhé době jsem se konečně usadila v klídku a pohodě ve své posteli. Ne v té brněnské prov8zkové, nýbrž v té pražské. Už nevím, kam dřív skočit. Když jsem si byla zaplatit průvodcovské zkoušky(ano, hned jsem je zaplatila, abych měla jistotu, že je v červnu budu opravdu skládat!!), zapomněla jsem v té kanceláři svůj oběd. Tak jsem se musela vracet. Naštěstí jsem si to uvědomila celkem brzo. V hlavě nosím tolik úkolů, že občas zapomínám na současnost. Oběda by byla škoda, včera a dnes jsem měla velký oběd, dneska dokonce o dvou chodech, což normálně nemívam. Tak jsem si užívala, že se můžu najíst dosyta.

V Praze mě to překvapilo vedro. Je to velká změna oproti víkendu. Vytahla jsem svou novou modrou sukni, kterou jsem si přivezla ze Švédska a vzala si jen krátké tričko. Že by se k nám přišlo podívat léto?

Budu u voleb v komisi. Dneska jsem vyplnila všechny dokumenty a počítají se mnou. Poprvé v životě budu vykonávat tuhle práci a jsem zvědavá, jaké to bude. I když sama nevím, jestli se voleb zúčastním, vůbec nemám tušení, koho volit.

V pondělí byl tedy den.. Až večer na zpáteční cestě šalinou to ze mě všechno spadlo.. a možná už po poslední písničce našeho jarního koncertu. Měla jsem jednu zkoušku a jeden zápočet. Zápočet jsem psala ráno a zkouška byla těsně před naším vystoupením. Měla jsem obavy, že koncert jen tak tak stihnu, ale nakonec jsem přišla celkem včas. Jenže.. ta zkouška byla tak obtížná.. Jen s kulturou jsem si jistá, Luther a Neumarkt mi trochu pomohli, ale jinak jsem u gramatiky dost tápala. Jak se to psalo před 500 lety a jak se to psalo před 800 lety, to bylo fakt na bednu si něco takového zapamatovat. Nejhorší bylo, že se mi to pletlo společeně se současnou gramatikou. Dost jsem si vymýšlela. Teď se budu bát podívat na IS. Jako vždycky.. :(

Náš včerejší koncert byl skvělý. Já jsem si ho s pozice jednoho zpívajícího ze sboru užívala. Zpívali jsme i písničky s komorákem, které jsme měli na ambasádě.
Zároveň je to pro mě takové zakončení semestru. Když je po koncertu, je jasné, že škola už nebude a nastává čas zkoušek. Je to takové rozloučení se školou. Udělali mi radost mí tři kamarádi, kteří si nás přišli poslechnout. Zašli jsme společně pak do Šutru a zavzpomínali na staré časy. Bylo to nezvyklé vidět je po tak dlouhé době všechny zas pospolu.

A i Petřina černá sukně mi byla.. neuvěřitelné!

Víkend jsem prožila v Zábřeze a v Olomouci, i když velkou část neděle jsem strávila v Brně nad učením. V sobotu jsem se s kamarádem zúčastnila swingového workshopu. Měla jsem velkou radost, že nám to tak šlo. A myslím, že z nás měli radost i naši lektoři. Po workshopu jsme zašli do jednoho olomouckého pivovaru na pívo. Bylo nás šest. Poznala jsem několik studentů z Olomouce. Zjistila jsem, že se tam rozrůstá swingová společnost. Cítila jsem se báječně. Proč jen Olomouc není blíž? Když jsem teď našla báječného tanečníka, s kterým nám to jde. No jo, člověk se nemůže prostě rozčtvrtit. Ale jedno vím určitě.. pokud bych nestudovala v Brně, určitě bych si vybrala Olomouc. Je to příjemné město plné studentů a Brnu se docela podobá. Na swingu nás učili vesměs figury, které jsem znala. Konečně jsem se ale naučila i techniku jejich provedení. Dosud jsem je dělala tak nějak intuitivně podle toho, jak mě lídr navedl. Teď už to ale budu moci i učit někoho dalšího. Možná. :)
V sobotu večer jsem se nechala přemluvit ke karaoke. Kamarád ho má doma.. Zpívali jsme dvojhlasně a bylo to báječný. Nechápu, proč jsem se zezačátku zdráhala a styděla. Až jsme z toho trochu ochraptěli :-D

Nyní nastává čas, abych napsala článek na svůj starý švédský blog. Jde se na to.


z devianart.com od Erleuchtete

Hrad Brníčko

18. května 2014 v 15:00 Moje cesty
Česká krajina je taky hezká. Navzdory deštivému víkendu jsme včera s kamarádem zažili dopoledne bez kapek. Vyrazili jsme autem na výlet k hradu Brníčko, který se nachází kousek od Zábřeha. Oproti pátku bylo mnohem tepleji, jistě za to mohl taky vítr, který se utišil. Zaparkovali jsme dole pod kopcem a vyrazili do velkého, ale krátkého krpálu. Hrad je to malý a zbylo z něj opravdu málo, myslím, že tak tři "místnosti". Pavel říkal, že to mělo i podzemní místnosti, ty už však byly dávno zasypané. Viděla jsem, že po nich zbyly jen díry zasypané kameny. Stoupali jsme nahoru a kolem nás se rozprostírala louka. Snad ještě nikdy jsem neviděla tak zvláštně rozkvetlou louku. Asi je teď nejpříhodnější čas na luční procházky. Před sebou jsme měli fialovo-modro-žluto-zelené pláně.


Shora jsme měli výhled na vesnici Brníčko, vzadu pak vykukoval Zábřeh.


Na této fotce vypadá hrad trochu strašidelně. Měli jsme štěstí, nejspíš díky nejistému počasí se na výlet sem už nikdo kromě nás nevydal, takže jsme měli celý hrad pro sebe. Bohužel se tu nenachází moc schovávaček jako třeba na hradě v Boskovicích, ale i tak by se tu dal klidně hrát i nějaký minilarp. Když jsem se tam procházela, objevila jsem něco jako studnu. Kdo ví, k čemu to sloužilo, Pavel říkal, že to tu předtím nebylo, asi to odhalili archeologové nově.


Brníčko a Zábřeh. V tomto kraji žije asi nejvíc psů a la "seznam.cz" na metr čtverečních. Viděla jsem nejmíň tři. ;)


U rozcestníku jsme našli ve schránce deníček, kam mohli zapsat návštěvníci své dojmy z hradu. Taky jsem tam něco přidala. :)


východ z komnaty


zasypané spodní patro


Na druhé straně prý už vykukovaly Jeseníky. Netušila jsem, že Zábřeh je tak blízko polských hranic. Najednou jsem si uvědomila, jak je naše země malinká.


Kousek od toho místa jsem objevila cvrččí noru. Teda aspoň myslím, že to byl nějaký druh cvrčka.. s bílohnědými krovkami. Dvakrát na mě vykouk, ale pak už se ven vylézt neodvážil.


A zase ty barevné louky.. V dáli jsme zahlídli srnku.. asi na pastvě. Kousek od hradu jsme přemýšleli nad uměle vytvořenou plošinou z hlíny. Prý to tam dříve nebylo. Když jsme popošli dál, zjistili jsme, že je na cestě navozené kamení. Bude se tam stavit asfaltka. Nejspíš chtějí postavit silnic až k hradu, aby to měli návštěvníci pohodlnější. Kamarád říkal, že tam možná začnou i vybírat vstupné. Kdo chce vidět Brníčko, musí zaplatit. Jsem ráda, že jsem se sem mohla podívat ještě před touto stavební úpravou. Kdoví, jak to tam bude vypadat za rok, za pár let..


Tráva i vzduch jsou tu svěží. V barvě je to podstatný rozdíl proti švédské trávě, která byla spíš hnědá a ještě slehlá po vrstvách sněhu.
Je to tady moc pěkný kraj, líbí se mi, že kolem Zábřeha je několik rybníků, řeka, kopce, louky i lesy.. a spousta tras na procházky. Poprvé jsem měla možnost podívat se do předhůří Jeseníků.. a doufám, že to není naposledy. Říkám si, že mít tu chalupu, to by bylo něco. :-) Jenže z Prahy je to dálka. Možná z Brna by se dalo.


Dost bylo vody!

16. května 2014 v 12:06 Kočka na každý den
Vypadává mi net. A to je důvod, proč mi všechno tak trvá, takže asi články na blog moc nepřibývají. Než si zkontroluju všechno, co mám, uběhne spousta času.
Jsem v Brně sama na bytě, kapky tu bunují do střešních oken, takže mám pocit, jako by tu někdo přecházel po chodbě. Divný. Ráno jsem vstávala po sedmé, abych stihla o čtvrt na devět kytaru, Bylo znát, že jsem vůbec netrénovala. Trvalo mi dlouho, než jsem se zas dostala do starých kolejí. A teď jsem hrála asi půl hodiny a už umím Okoř a ze Zafúkaných slušně ty sloky. Ještě se naučit refrén a bude to :)
Včerejšek byl velmi náročný, běhala jsem sem a tam a snažila se všechno vytisknout, koupit, objednat, vyřídit..nakonec jsem se ale do bazénu v Řečkovicích dostala, takže mám novou zkušenost. Tento bazén na Družstevní jsem zahlédla během mé pochůzky během práce. Je to tam nové, čisté, ne moc velké, ale asi to stačí. Bazén je klasická pětadvacítka, voda ani ne studená, ale dá se v tom v pohodě plavat. Největší hloubka je 150cm, pak se to v půli ještě změlčuje. Bohužel se tam nemůže skákat, což je asi jediný zápor celého bazénu. Plavalo nás tam asi 10, takže jsme se tam v pohodě vešli. Dráhy byly jen rozděleny do půlky bazénu. Líbil se mi velký prostor na volné plavání. Kdyby zapnuli ještě vířivku, bylo by to bájo. Ale i tak jsem si to tam užila a hodina plavání mě spolehlivě unavila. Co mě ještě udivilo, tak byl automat, přes který se kupuje vstupenka. Paní na pokladně akorát rozměňuje, když máte velké papírové bankovky. Nu třeba tam ještě někdy zajdu :)

Teď se chystám do Zábřeha. Podruhé využívám Jízdomat. Zítra odpoledne se koná swingový workshop, s kamaráde jsme se tam přihlásili. Snad bude pěkně, chtěli jsme podniknout ještě nějaký výlet.. zatím to ale vypadá, že bude jen lejt.. Pořád ale doufam, že se to změní.

Přeju vám pěkný víkend.
Skóre v zápočtů je 2:1. 2 mám a jeden musím opakovat. Takže zatím celkem dobré.

The Thirsty Cat by Olsen1987

z deviantart.com od Olsen1987

Již brzy.. se k tomu dostanu.

14. května 2014 v 21:25 Kočka na každý den
Tak se mi zas nepovedlo naladit kytáru. Už ji tu ladím půl hodiny a právě jsem to vzdala. Spolubydla mi ji rozladil. Vždycky, když si ji půjčí, tak zní pak úplně rozdivočele. A Hugíno už tu s námi nebydlí, takže mi ji ani nemůže správně naladit. Chjo. Bude mi ji muset naladit v pátek můj učitel. Ten je moje jediná záchrana.

Dneska jsem opět pracovala. Ale nejspíš to byl jeden z posledních dnů. Teď se musim hodně soustředit na školu. Dozvěděla jsem se, že jeden zápočet jsem udělala a druhý den. Čekám ještě na výsledek toho třetího.
Na dvě literatury nemám kompletní poznámky, tak je sháním, kde se dá. Ačkoliv je už normální zápočťák, několik předmětů tento týdne normálně máme. Učitelé se rozhodli, že když nám předchozí dva čtvrtky odpadly, tak se bude ještě konat normální výuka.

Musím říct, že mám tak na příštích 10 let co dělat. Včera jsem dostala tolik tipů na báječné knihy. Napsala jsem si všechny autory, ale kdo ví, kdy se k nim dostanu. Paradox třeba byl, že jsem nikdy nečetla 1984, ale Báječný nový svět ano. Když nebudu o prázdninách cestovat, budu číst, číst a číst. Dnes jsem dostala další tip na německou pražskou literaturu.. prostě pořád je co objevovat. Jo a ze Švédska jsem si přinesla čtyři knihy. Velké úlovky.. ani se neptejte co. Až budu mít trochu víc času, začnu to přelouskávat. Hlavně na Nesba se těším. Našla jsem tam totiž Sněhuláka v originále za.. 10 SEK. Je to možné? U nás se jeho knihy prodávají az 400 Kč a ve Švédsku to seženete za směšných 30 Kč.!!!!A to není jediný báječný úlovek z této země. :-)

Prostě budu číst, hrát na kytaru a basta.

Jo a taky jsem si říkala, že bych zkusila někdy doma upéci švédské kanelbulle.


z deviantart.com od Venlian

Cedule ve Stockholmu

13. května 2014 v 23:16 Moje cesty
Vše je tu pejskům i páníčkům názorně vysvětleno.



Zákaz lítání v raketě do moře.. nebo taky zákaz hodu mrkve do moře. ;)




Takových upozornění.. no nevím, jestli bych je stihla za jízdy všechna přečíst a ještě jim porozumět..



Kam to až dotáhly ve Švédsku feministky.. :-D


Kde jsi?

12. května 2014 v 21:43 Kočka na každý den
Připadá mi, že některé přátele mám z nepochopitelného důvodu. Nechápu, proč se s nimi vlastně bavím. Máme pramálo věcí společného, a přece si rozumíme. Nevyrazila bych s nimi na nějakou delší akci než pár hodin, ale přeci jen si občas napíšem a občas se sejdem. Divím se, co mě to uvnitř popouzí jim odepisovat a dozvídat se, jak pokračují jejich životy. Ale tak třeba se časem ukáže, že náš vztah měl přeci nějaký smysl. Jsem toho názoru, že ať se jedná o kteréhokoliv člověka, vždycky se najde něco, o co vás může obohatit.. ať se jedná o sebedivnější vzpomínku.

Dneska se mi stal pěkný trapas.. podrobnosti nebudu šířit.. ale je poznat, že jsem ještě duší v jiné části světa :)

Zítra mám zápočet z typických chyb, kteří dělají Češi. Měla bych si to aspoň přečíst, ale je toho tolik, že bude záležet hlavně na štěstí.

Šla jsem ven jen ve svetru, je to možné? Po víc jak týdnu v rukavicích a čepici, vrstvě punčocháčů a mikin a svetrů. Stejně to ale mělo své kouzlo..Švédsko mi znovu učarovalo.. a zároveň jsem si uvědomila tu největší tragédii, která mě pořád pronásleduje..Nemůžu tu v Česku trénovat švédštinu. Přitom vím, že jsem jí tak moc nezapomněla.. stačilo by pár týdnů a zas by to bylo lepší. Nechci ji zapomenout, chci ji používat, chci umět číst knížky ve švédštiny, chci rozumět filmům ve švédštině a hlavně se chci bavit ve švédštině. Filmů a knih jsem si přinesla dost, jednak jsem dostala některé jako dárek, druhak jsem si koupila pár knížek v sekáči za směšnou částku. Ale přeci jen aktivně se používá jazyk nejlépe v tom případě, když musím reagovat na něčí otázky a sama se ptát a učit se být pohotová. A to mi tu tady nesmírně schází.



Už to zase na mě padá

11. května 2014 v 22:17 Kočka na každý den
Tak jsem zpátky tady. Přežila jsem, ale jsem úplně hotová. Vstávám před pátou ranní, zítra píšu dva zápočty, v úterý jeden a ještě jsem se na to nekoukla. Balím se do Brna, neb se zas v Praze nějakou dobu asi neukážu. Ale co to je.. cesta do Brna?
Po dlouhé době jsem si dala k jídlu něco jiného než chleba nebo polívku. Jdu se vykoupat, a pak hajdy do peřin. Nějak to dopadne. Ten výlet za to rozhodně stál!!!!!


z deviantart.com od Katttty92
http://www.deviantart.com/art/Is-it-a-bird-A-plane-184771663

Uvítání u Švédů a první konfrontace se Švédskem po dlouhé době

1. května 2014 v 11:17 Kočka na každý den
Už je to tady. Den dé nastal a jako skoro vždy se připravuju na poslední chvíli. Podařilo se mi najít na poslední chvíli ubytování na tuhle noc. Takže největší problém zažehnán. Už mám i mini spacák. Do včerejšího večera jsem měla napilno. Zpívali jsme s brněnským sborem na švédské ambasádě, bavili jsme se s paní od konzulátu, kochali jsme se nádherných výhledem na Prahu a taky si užívali báječného pohoštění. Jako minule mě udivili číšníci, kteří nám průběžně dolévali sklenice vína, takže jsme museli buď hodně protestovat a nebo tu sklenici vypít. Ochutnala jsem naslano udělaný koláč z tvarohové pomazánky s krevetami, lososa na několik způsobů, lososový koktejl se zeleninou, zajímavé mini taštičky plněné hovězím a vepřovým. Obsahovaly jedno výrazné koření. Ptala jsem se čínšíků na obsah a ti mi řkeli, že tam je mimo jiné hřebíček a koriandr. Mňam. Jako dezert byla zmrzlina, domácí šlehačka, zajímavý koláč se zázvorem a musli a takové mini čokoládové košíčky s malinou nahoře. Prostě jsme si užívali jak v ráji. Písničky se lidem líbily, měli jsme velkou radost. I jsem prohodila pár vět švédsky.
Nu a po tomhle vkročení do švédského prostředí se dnes opět naplno ponořím do krás a nástrah této země. Je úděsné, že jsem si zapomněla v Brně švédský slovník, ale co se dá dělat.. nějak to tam přežijem..

Mějte se krásně!



z deviantart.com odMr-Ripley