Dlouhá noc a slunečný den

9. března 2014 v 10:48 |  Kočka na každý den
Dřív než se vrhnu na všechny povinnosti, tzn. hlavně číst, číst a číst, tak napíšu pár řádků na blog. Mimochodem kamarád mi říkal, že má program, který předčítá knihy z počítače, takže se těším, až mi ho nainstaluje. Už mě totiž pobolívají oči z toho, jak pořád mžouram do obrazovky. A tisknout se mi vše nechce, jednak to stojí spoustu peněz, a pak to není zrovna šetrné k přírodě. Snad se mi během 14 dní podaří nechat si vyčistit noťas, a pak ho nainstaluju.

Od pátku do včerejšího večera jsem měla velmi intenzivní program. V pátek mě čekal dopoledne pohovor, převeleli mě do Brna a dobrá zpráva je, že příští pátek začínam. Hodí mě prostě do vody a záleží, jestli se utopim, nebo jesti se chytnu. Každopádně se už NĚCO bude dít. Přes poledne a kousek odpoledne jsem psala životopis a motivační dopis v angličtině. Je to dobrovolný domácí úkol a jsem ráda, že jsem se dokopala k tomu ho udělat. Myslím, že se mi to může v budoucnu hodit. A když mi to teď může opravit učitelka, tak proč toho nevyužít?

A pak jsem šla s E. do čokoládovny, protože mi jednak přišel přes kabel přendat smsky a jednak mi vrátil památník. Je to ale rychlík. Dooprovodil mě až před budovu, kde jsem pomáhala na plese a kde jsem taky tancovala. Ples.. nebo spíš bál byl ve stylu Madagaskaru. Někteří měli báječné kostýmy. S Hugínem jsme dělali v šatně, pak se šatna stala samoobslužnou, Hugo neumí vůbec tančit :D Ale zkoušel to, učila jsem ho valčík. Nakonec jsme si ale zatancovala i s dalšími lidmi jako je Vlasta a Martin, potkala jsem spoustu známých tváří a čím bylo později, tím líp jsem se bavila. Prodávala jsem taky lístky na tombolu, z dvanácti cen mě nejvíc oslovila první- lekce pro dva v taneční škole na půl roku.
Seznámila jsem se i s pár novými tvářemi, neboť se na akci podíleli i Brontíci. Domů jsem dorazila po třetí hodině a spát jsem šla v půl čtvrtý!

Ačkoliv jsem toho moc nenaspala, probudila jsem se ještě 15 minut před budíkem a chvíli naslouchala zdánlivému tichu. Proč zdánlivému? Protože jsem slyšela zvenku auta. V buse jsem ještě trochu klimbala, doma jsem se přivítala s dědou, snědla broskve s polévkou, a pak se vydala do centra. S kamarádem jsme jeli kousek vlakem- do Řeporyj, odkud vede modrá stezka. My se po ní vydali, bylo takové teplo, že jsem mohla jít jen ve svetru, M. je otužilec, a tak měl už krátké rukávy. Jako by ani nebylo jaro, ale spíš léto. Vychutnávala jsem si zář sluníčka, kousek přírody, potok, klid i náš rozhovor. Narazili jsme na místo, kde jsem před rokem odlovila kešku. Bohužel jsme ji ale nenašli. Teď jsem se mrkla na info na internetu a trochu ji přesunuli. Airsofťáci zase hráli na válku, naštěstí jsme je minuli. Nějak jsme se odchýlili od modré, ale nevadilo to. Ocitli jsme se na Barrandově, měla jsem s sebou plavky, ale knihovna měla přednost, protože byla otevřená v sobotu jen do 18. Čas ještě byl, a tak jsme pomocí místních štamgastů našli pěknou hospodu, která nabízela posezení i venku. M. mi vyprávěl o soutěži, kterou pořádají lyžařští instruktoři každým rokem na horách. Docela bych si ji taky někdy zkusila.. jen nevím, jestli bych měla na konci ještě všechny kosti vcelku :-D

Do téhle chvíle jsem byla celkem svěží, ale poté co jsem vypila půllitr piva, na mě padla únava. A veliká. Do ústřední knihovny jsem ještě dorazila, tak nějak jsem ještě vyhledala dvě knihy o Plzni, ale byla jsem ráda, že se držím na nohách. Ne že bych byla opilá alkoholem, ale spíš únavou. Plavání jsem vzdala a jela pak hned domu. Vypila jsem své byliny, počkala 20 minut(mamka mě musela bavit, abych neusnula), snědla jsem 2 obložené rohlíky a hned zalezla do postele. Do své postele, kterou mám ze všech míst v našem bytě(a ten byt ze všech bytů) nejraděj.
Plavat jdu dneska, jsem odhodlaná jít.

Dostali jste něco k MDŽ? Já ano, maminka mi přinesla 3 růžičky. V pozadí na fotce můžete vidět i pohled kočkama, který mi nedavno poslala Katha, jsou na něm kočky procházející mezi stromy, což se k tomuhle článku momentáně celkem hodí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 10. března 2014 v 15:12 | Reagovat

Program, který předčítá? O tom jsem neslyšela, ale určitě něco takového bude pro nevidomé, tak určitě ti to oči šetřit bude. Jak jsi psala, že na tebe padla únava, asi tedy jarní, já vypít pivo, tak spím v ten moment a ani neudělám krok. Pivo totiž vůbec nepiji a jednou jsem si dala skleničku úplně toho obyčejného a nohy jsem měla jak cent.

2 Anička Anička | 11. března 2014 v 12:54 | Reagovat

[1]: Normálně na mě pivo tak nepůsobí, ale únava to umocnila :) To je zvláštní, že na tebe tak pivo působí, chce to asi víc trénovat :)

3 Zdebra Zdebra | Web | 20. března 2014 v 19:56 | Reagovat

Nečte to ten program nějak jak robot?

4 Anička Anička | Web | 20. března 2014 v 21:42 | Reagovat

[3]: Kdo ví, ještě se mi ho bohužel nepodařilo zprovoznit :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama