Říjen 2013

Všechno je tu vzhůru nohama

31. října 2013 v 23:18 Kočka na každý den
Zdravím ze svého zaházeného pokoje. Sedím tu na židli a kromě mé postele a pár cm koberce není přes věci vidět a ani kam šlápnout. Brácha předělává svůj pokoj, mění koberec, a tak všechny své věci naházel ke mně. Kéž by se mu co nejdřív podařilo všechno to zas dát k sobě a nebo vyhodit. Máme oba dilema, co s hračkama.. nechce se nám je vyhazovat, některé určitě nevyhodíme, ale co s nimi? Je jich moc, ale máme na každou nějakou vzpomínku. Přesně si pamatuju, co jsem kdy k čemu dostala. Každopádně stavebnice a lego si určitě necháme. Brácha si k sobě zpátky nastěhoval všechny plyšáky, je fakt blázen, má jich asi tři skříně. Ale nechce se jich vzdát. Abych pravdu řekla, taky mám ještě skoro všechny. Akorát jsou v krabici pod postelí a několik z nich sedí na skříni jako dekorace. Co vy a vaše hračky? Máte ještě nějaké? Nebo jste se s nimi navždy rozloučili? Je to fakt těžké rozhodování.

Zítra mi odpadne trénink v práci, takže mám více méně volno. Chtěla bych jít ale aspoň plavat a večer jdu s kámoškou zas na brigádku. Víkend pak bude v duchu mého studia, začíná mi kurz pro průvodce a jsem celkem zvědavá, jaké to bude. Mám chuť na švédskou konverzaci, asi napíšu kamarádovi :) Záda mě ještě bolí, stejně tak i nohy, ale včera to trochu polevilo. Masáže jsem se dočkala a bylo to moc uvolňující. Zjistila jsem, že jsem úplně zapomněla masáž, kterou nás učili v Anglii na workcampu. Musím vyhrabat své poznámky a sepsat to a pocvičit se na někom. Masírování se dost zapomíná. Není to jako jízda na kole nebo cizí jazyk. Fakt zvláštní..

Plyšová kočička, kterou jsem dostala od kamarádek z gymplu k osmnáctým narozeninám, shlíží na mě ze skříně..


Návrat z Němec

30. října 2013 v 18:35 Kočka na každý den
Tak si představte, že jediná hodina, kvůli které jsem jela do Brna, nakonec odpadla. Dozvěděla jsem se to až deset minut před začátkem, když jsem na schodech otevřela noťas. Jsem ráda, že si můžu odpočinout. Na druhou stranu jsem už v tomhle předmětu dost zameškala a sem konečně dorazím včas a smůla. Nejela jsem ale do Brna jen kvůli téhle věci. Skládala jsem tu dnes zkoušku na cerfifikát odborné znalosti, který potřebuju mít, abych mohla konečně začít pracovat. Podařilo se mi tu zkoušku udělat, za což jsem děsně ráda. I těch pět kil by mě teda dost mrzelo. Sice jsem zdaleka neměla zkoušku bez chyby, ale ve třech otázkách se ptali na to samé jinými slovy a já přesně vím, že to jsem zblba. Ptali se na roky a mně se v tu chvíli všechno pomotalo. No hlavně že to mám. Jako ve škole.. na výsledku nezáleží, hraju na zelená políčka :)

Je neuvěřitelné, že jsme zas v Brně. Přitom včera touhle dobou jsme ještě seděla na břehu Rýna v parku a pozorovala stmívání nad katedrálou. Jedla jsem tmavý chleba se šunkou a říkala si, jestlipak najdu to autobusové nádraží, které paní v infocentru vůbec neznala. Včerejšek byl nejnáročnější, ale taky nejhezčí. Jeden z mála dní, kdy mi na výletě nepršelo. Vyšplhala jsem na Kölner Dom i se s vým báglem a kabelkou, což považuju za rekordní výkon. Kölner Dom je asi o 60 metrů vyšší než katedrála sv. Víta. A já vylezla až úplně nahoru na věž! Měla jsem štěstí, zrovna vylezlo sluníčko..byl to úžasný zážitek, bolely mě děsně nohy, přesto jsem obešla vež dokolečka hned třikrát.

V hlavě mám spoustu nápadů na články o Německu, ale nevím, jestli se mi podaří je všechny zrealizovat. Především si dopíšu cestovní deník, a pak se uvidí. V Porúří bych asi nechtěla bydlet, Dortmund, Essen, Oberhausen, Düsseldorf a Bochum jsou města dost průmyslová, ale Münster a Köln am Rhein jsou jinačí. Kamarádka Katha, její spolubydlící Völker a Antje byli většinu času mými společníky. Líbil se mi jejich pěkný byt, je prostorný, prakticky v centru, barevný a obývák vypadá jako džungle. Jedinou nevýhodou je rušná ulice a auta, které tam jezdí do pozdního večera.
Výlet do Německa byl pro mě zas po delší době vytržení ze všednosti. Naposledy jsem byla v zahraničí vlastně v Číně, od té doby ne(když nepočítam kraťoučký výlet do Rakouska a 1 den v Curychu). Teďko v Německu jsem si připadala.. ani nevím proč.. prostě jako doma! Skoro žádná změna. A přesto spousta nových podnětů a lidí. Počasí bylo celkem na draka a největší problémy dělal vítr. Silně tam foukalo a Katha mi vysvětlila, proč tomu tak v Porúří bývá.

Co mě šokovalo, to byla vánoční výzdoba. Měli ji úplně všude. To tady v Brně jsem ještě neviděla ani jeden stromeček ve výloze.. Dobře tak.
Potřebovala bych masáž, bolí mě záda z nošení batohu.. třeba se někdo obětuje :)

Potkala jsem spoustu zvířat.. od králíků po veverku a různé ptáky.. a taky jendu kočku- v Oberhausenu, která mě škárbla. Ještě mám vidět její otisk drápů na ruce.
To je ona..


Řetězák

30. října 2013 v 11:04 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Po dlouhé době zas vyplňuju řetězák. Jo, to je dlouhá doba, co jsem tu naposledy nějaký dala.. Na blogu Blaženy mě ale tyhle otázky celkem zaujaly, tak si na ně taky odpovím. Bude to takové pročistění myšlenek.

1) Tvůj koníček?
Tanec..jak párový, tak jednotlivci.. ale párový mám samozřejmě raději :)

2) Nejoblíbenější kniha?
Jonathan Stroud- Bartimaeova trilogie: Ptolemaiova brána

3) Nejkrásnější zážitek?
Těch je spousta.. těžké je vybrat jeden.. mám dva: koupání v moři.. v pozadí vrcholky zasněžených hor, druhý: valící se mlha do údolí během výletu na běžkách s kamarádkou ve Švédsku a do třetice ještě průchod soutěskou, duha, slunce a tající sníh

4) Máš nějaké heslo/motto,kterým se řídíš?
O tom, jací jsme, nerozhodují naše schopnosti, ale naše volby.

5) Věříš v anděly?
Nevěřím.

6) Máš nějaké zvířátko?
Kočku Rozárku.

7) Největší láska života?
Má největší láska života je momentálně Rozárka.

8) Nejoblíbenější píseň?
Zase je těžké rozhodnout se: asi od Paper People Freak Owls, pak Ohne dich a Amour od Rammsteinů, Eagleheart-Moment of life, a celé album The Art of War od Sabatonů.

9) Nejoblíbenější místo?
V moři, v horách, v rybníku, v jezeře.. prostě všude, kde je voda v různých skupenstvích a ve větším mnoštsví.

10) Poznáš nějaká souhvězdí?
Velký a Malý vůz .. jinak se ve hvězdách vůbec nevyznám.. Zatím.

Mít speciální zájmy se nevyplácí :-/

23. října 2013 v 11:35 Kočka na každý den
48 správných otázek z 50. To je dobrej výsledek, na to že jsem ten test týden neviděla. Ale nesmím usnout na vavřínech.
Tohle je zřejmě poslední článek před mým odjezdem. Musím ještě dočíst knihu, která je tak napínavá, i když dost vědecká. Zbývá mi asi 80 stránek.
Včera jsem tancovala po dloooooooooooooooooooooouhé době swing. Nebyla jsem tam sama, zašla jsem tam s J. Předtím jsme vyrazili na noční Špilas, sedli si na lavičku a piknikovali. Já makový závin, on energeťák. Bylo neuvěřitelné teplo. Měla jsem na sobě jen tenký svetr(který jsem si ten den koupila), jinak žádnou bundu apod. Možná jeden z posledních teplých dní letos. I když pořád doufám, že v Deutschlandu mi bude počasí taky přát.
Jaké to bylo na swingu? Velká bída. Stoly poloprázdné, jen pár párů na parketě, což by mi ani tak nevadilo. Aspoň jsme se tam nemačkali. Poznala jsem tak 3 lidi. Se dvěma jsem tancovala. A šlo to celkem obstojně. Zjistila jsem, že jsem swing nezapomněla. Tance jsem si užila, ale bylo jich fakt málo. S J. jsme tancovali vždycky latinu. Swing neumí a nechce se ho před tolika lidmi učit. Fakt tomu moc nerozumím. Strašně moc si přeju najít někoho, kdo je do swingu taky tak zblázněný jako já.. někoho, s kým bych mohla tancovat celý večer. Jenže už v to moc nedoufam. Mája mě před pár lety nečím nakazila a teď se toho nemůžu zbavit. Ale já vůbec nechci! Jen mě mrzí, že v Brně je tak málo příležitostí a že ten zájem o swing se mnou nesdílí nikdo z dalších mých přátel :-((
Mám radost z jedné věci, která se mi včera povedla. Příští rok se podíváme do Švédska. Je to jisté, máme termín a už se pomalu připravujem. Snad si tam zas zatancuju swing, jó ve Švédsku to má úplně jiný náboj 8-)

Já se prozatím loučím, do příštího pátku (možná jen středy), se tu neukážu. Mějte se co nejlíp!


z deviantart.com od pikapao

Najdi kočku

21. října 2013 v 16:25 Kočka na každý den
Zdravím z knihovny! Mám delší pauzu a nechce se mi jet hned na byt, tak si krátím čas tady. Asi mi nezbývá než se pustit do cvičení, které jsme dostali do zásoby hned na oba dva týdny. Na jendu stranu je to úděsné, ale na druhou stranu, když to člověk pochopí, je to celkem lehké. Snad na to brzy přijdu, respektive snad se mi povede zkoušku z lexy dát na první pokus. Nebo aspoň na druhý.

V Brně je krásně, ačkoliv to ráno vůbec nevypadalo. Mám chuť vzít si kraťasy a lehnout si do trávy. Asi se půjdu mrknout do parku. Vlastně se mi chce hodně spát, ale kdyybch si lehla teď, už by mě nikdo nedokopal na předmět Phraseologismen. A ten mě baví, takže ho nechci vynechat.

Včerejšek a část soboty jsme strávila nad prací. Kopírování bylo fakt únavné, ale snad se dočkám brzy odměny. Ta představa je lákavá. Úplně jsem zapomněla odpovídat lidem na maily, takže to chci teď taky trochu vynahradit.
Jinak zkouším bylinnou a vitamínovou léčbu, věřím, že bude úspěšnější a operace nebude třeba. Vyčetla jsem na internetu dost zajímavé info, tak zkouším, co se dá.

Taky jsem teď zahloubaná do knihy V horách šílenství. Jsou to tak trochu hororové povídky, ale já se ani moc nebojím. Dostala jsem na horory chuť, přitom jsem je ještě nedavno odmítala. Ale po larpu se to hodně změnilo a já chci například vědět, co je ten úděsný Nekronomicon.
Kéž už by byl čvrtek. Auf Wiedersehen Tschechien! Nebo spíš Adios de la Republica Checa!

Podařilo se mi Rozárku vyfotit, když využila nestřežené chvilky a nakýblovala se do skříně. Dokáže se vmáčknout skoro kamkoliv :-)
Omlouvám se, že jsem fotku nijak nezmenšila, zmenšovadlo mi nějak nefunguje. Snad se vám zobrazí v pohodě.


Hledá se absinth

19. října 2013 v 20:42 Kočka na každý den

S psaním blogu je to teď u mě na štýru. Ne proto, že bych neměla o čem psát, ale spíš proto, že nemám čas a nebo že se mi články ztrácí. Tak teď zkouším novou metodu, píšu do Wordu, a pak to jen zkopíruju. Ono toho kopírování není nikdy dost. Opět jsem dostala další várku kontaktů, které musím zpracovat, takže se ctrl cé a ctrl vé nevyhnu. Každá kačka ale dobrá, takže zatím v tomto přivýdělku setrvávám.

Co je u mě nového? Tento víkend je můj poslední, kdy mám volno. Příští tu nebudu, a pak mi už začínají průvodcovské kurzy v Praze. Takže budu mít školu i o víkendu. Na tuhle školu se ale těším.
Včera jsem potkala svoji kamarádku z gymplu a šly jsme na neplacenou brigádu- opět do publika. Šly jsme jako náhradnice a příště už půjdeme placeně. Aspoň jsme si popovídaly. Jen mi vadilo následné mačkání v autobuse.

Dnes jsem pořád někde v centru Prahy. Nejdříve jsem se byla podívat na jarmark v Holešovicích, kde jsem si nakonec ale nic nevybrala. Měla jsem svoji představu svetru, který by se mi líbil. Nic podobného jsem tam ale nezahlédla, takže smůla. Kdyžtak se zajdu podívat do normálního obchodu. Zjistila jsem, že mám doma už jen tři sportovní mikiny a dva oprané černé svetry. Takže mám dost často problém, co si vzít k sukni/šatům. Pak jsem sháněla absinth, ale obchod na Smíchově asi zrušili. Jela jsem domů přichystat oběd, měla jsem makrelu. Pak jsem chvíli přepisovala kontakty a zase vyrazila do centra pro absinth. Tentokrát jsem byla úspěšná. Milý prodavač mi dokonce dal ochutnat. Málem jsem se pozvracela! Absinth mi vůbec nechutná, ale mí kamarádi z Německa ho zbožňují, takže jsem ho koupila pro ně jako dárek. Nakonec jsme objevili společně večer kavárnu Mezi řádky. A jsem z ní velmi nadšená!!! Tato kavárna funguje jen dva měsíce. Stěny jsou ještě holé, nicméněco je fakt úžasné, to je knihovna. Mají tam velký výběr knížek a my jsme si tři půjčily domů. Spousta fantasy! Pohodlné moderní sedačky, akorát trochu dražší nápoje. Určitě tam ale někdy s kámoškama zajdu. Knihy jsou vyskládané až do stropu a některé z nich- zřejmě ty, co se neprodaly, dělají opěrné sloupy. Zjistily jsme, že například knihy Jana Fischera jsou právě součástí skoro všech sloupů :D Chudák nakladatelství, muselo prodělat.
Dala jsem si slib, že zítra zůstanu celý den doma.

Po dvou locích absinthu jsem zezeleněla :)
Né, tak hrozné to nebylo, ale je fakt, že absinth leze dost rychle do hlavy. Není divu, vždyť to mělo 64 procent alhoholu.



ze stránek : http://www.absinthe.fm/absinthe-blog/

Zumbáá

17. října 2013 v 22:22 Kočka na každý den
Psala jsem dlouhý článek, ale zase mi zmizel. Přitom jsem měla automatické ukládání zapnuto. Nechápu. Pomalu, ale jistě mě začíná blog.cz štvát. Uvažuju o přesunu.
Takže.. psala jsem o Marii a našem setkání v kostele (na Petrově). Je to velká záhada, že jsem ji potkala tady v Brně.
Ještě jsem dávala odkaz na tuhle písničku. Tancovali jsme na ni na zumbě hned na začátku a já si ji dost oblíbila.
Zbytek článku už si domyslete. Jdu spát.


z deviantart.com od Paranoid-Duckkie

Velbloudí pozdrav z Tuniska

16. října 2013 v 12:13 Pohledy
Tento pohled jsem dostala od kámošky Martiny. Napsala mi ho německy. Takhle se poznají všichni blázni zamilovaní do němčiny.
Psala mi ho 18. září, ale dorazil až včera. Překvapilo mě, že mi ho posílala z města Sousse. Tam jsme před lety taky zavítali. Těším se, až si budeme vyprávět zážitky osobně. Snad příští týden.


Jeli jste někdy na velbloudu? Já ano :)

Pod psa

16. října 2013 v 11:47 Kočka na každý den
Ach jo. Jsem smutná, jak jen nejvíc můžu být. Dozvěděla jsem se, že stále nejsem zdravá a že budu muset jít brzy na operaci. Děsně mě to štve. Jednak zameškám školu a nevím, jestli mi to učitelé prominou, protože jsem už několikrát chyběla. Jedna se bojím, protože jsem nikdy v životě na žádné operaci nebyla. Pak se taky zdrží mé zaškolování v práci. Mám se fakt pod psa, přitom ráno mi ještě bylo hej. Je hrozné, jak člověka dokáže neuvěřitelně zdeptat návštěva lékaře. A to ještě není dnu konec. Zubaře se bojím jak čert kříže, ale taky tam dnes musím.

Jediné, na co se dnes těším, je burčák.


z deviantart.com od LittleFunnyRabbit

Den koktejlový

14. října 2013 v 21:57 Kočka na každý den
Kočka na dnešní den bude vskutku speciální. Je ve znamení časopisu Koktejl, který mi změnil celý den. Ráno jsem ho dostala v autobuse na cestě do Brna a doteď se od něj nemůžu odtrhnout. Čtu při jídle, v šalině, při čekání na přednášky a moc mě to baví.
Ano, přesně tenhle díl Koktejlu mám. Je to sice zářijový číslo, ale vůbec mi to nevadí. Duší jsem na druhé straně světa, nebo aspoň v jiném státě než v ČR. I když jsem i četla jeden článek o sedlácích u Chlumce a o památníku té strašné bitvy. Zhrozila jsem se na článku o Drákulovi a o upírech. Na druhou stranu bych chtěla jet někdy mezi indiánské kmeny. Třeba do jižní Ameriky. A taky se účastnit se fiesty. Teď si o tom musím jen nechat zdát.
Jinak školu jsem přežila a těším se do postele. Nejhorší předmět týdne je za mnou. Mně pomáhá všechno přežívat jen myšlenka na cestování. Dochází mi baterka na noťasi, tak musím šetřit.
Mějte se slunečně!



Brouk

13. října 2013 v 23:18 Verschiedene Sachen
Vykoukl na mě zpoza trávy, když jsem prozkoumávala okolí chaty v Jizerkách. Nevím, co to je za druh brouka. Každopádně jsem ho asi hodně vylekala, protože hodil nohy na ramena a snažil se utéci.


Takový brouk musí mít fajn život. Jen si leze trávou, když leje, schová se do země, nebo do stromu. Sem tam něco zchramstne.. uloví. Nevím, čím se vlastně živí brouci jako je tenhle....?


Vzpomněla jsem si na Kafkovu Proměnu. Dost psycho kniha i film. Znáte je? Četli jste je? Já Kafku moc nemusím, nelíbí se mi, že píše tak pochmurně a divně.




Už prchá..


Lahve

13. října 2013 v 21:45 Kočka na každý den
Na jednu stranu se netěším do Brna a předtava vstávání ve 4:45 mě děsí. Na druhou stranu je fajn si odpočinout od rozhovorů o nemocech, lécích, doktorech a pesimitické nálady, které se zas začaly u nás doma objevovat.
Podařilo se mi dneska natrhat víno, a teď jsem skončila s přípravou moštu. Dala jsem tam i pár jablek, aby to nebylo tak kyselé. Výsledek je chutný a hlavně je to vitaminová bomba. Škoda, že toho není víc.
Zkoušku nanečisto(na počítači) jsem dneska zvládla ze dvou pokusů dvakrát! Takže mám radost, přesto se toho ale bojím a říkám si, jestli mám do toho jít. Láká mě festival německy mluvících filmů Das Filmfest, ale asi na něj nepůjdu. Samotné se mi nechce, a pak jsem některé filmy našla i na ulož.to. Snad jsou neporušené.
Právě jsem mrkla do sešitu s lexou a ještě tam máme tři cvičení na zítřek. Pokusím se je dneska udělat, ale dřív jak do půlnoci, hádám, se mi to nepodaří.
Tenhle týden budu jezdit pořád sem a tam, čeká mě předposlední volný víkend. Pak už budu mít výuku i o víkendu.
Dneska jsme slavili, měli jsme chlebíčky a jahodový dort. Předtím jsme ale ještě byli plavat na Barrandově, takže nemáme takové výčitky. Bohužel tam bylo přecpáno, lidí jak much. 22 se mi ale podařila.
Díky za dnešní sluníčko. Venku jsem chodila jen v tričku a s kočkama se dalo na trávníku dobře vyhřívat. Jenže jsme si na chalupě moc nepobyli. Uvnitř byla zima, takže se tam už spát nedá.
Mějte hezký začátek nového týdne( a i konec :) )


z deviantart.com od Zedarean

Divný časy

12. října 2013 v 19:17 Kočka na každý den
Pomalu zjišťuju, jak funguje nová upgradovaná verze livemochy. Stejně si na to nikdy nezvyknu. A nefunguje tam chat :-(( Už jsme si navzájem postěžovali s jedním Švédem. Nechce se mi to ale vzdávat a přidala jsem si i španělštinu. Snad se někdy zas chytnu.
Učím se různé věci a moc mi to nejde. Zvláště lexa. Klíč ke cvičením není úplný, tak musím improvizovat. Fakt se na pondělí netěším. Už bych ho měla za sebou.
Chce se mi zalézt do postele a taky to asi hned po skajpování udělam. Čeká mě opět rozhvor s M., snad na to nezapomněl.
Připadam si jako v ráji, tolik jídla doma.. a můžu si dokonce vybrat, co s ním!
S holkama jsme se včera bavily o píchnutí kola a o džentlmenech, kteří nám holkám vždy zastaví a kolo za nás vymění. Fakt to funguje. Chlapi naklušou a kolo bez řečí vymění. Já nemůžu soudit, ještě se mi nic takového nestalo.
Rozárka se drbe, asi by to chtělo kapičku za krk.

Jo a taky pořád někam zalejzá.


Hrad Boskovice

11. října 2013 v 16:49 Moje cesty
Na hradě v Boskovicích jsme minulý víkend hráli larp. Snad všichni ví, co je to larp. Kdyby ne, můžete se mrknout na Wikipedii. V Bokovicích jsem byla poprvé v životě, ačkoliv jsem o tomhle městě slyšela už několikrát. Je totiž dost blízko Brna, asi 40 kilometrů od něj. My jsme sice jeli vlakem asi 45 minut, ale možná, že by se to dalo i za den..dva ujít pěšky. Tohle vidíte, když vystoupáte kopec cca 400 metrů, nachází se tam hlavní brána, která byla během konání larpu skoro vždycky zavřená. Žádní návštěvníci neměli do hradu přístup. Viděli jsme i pár zklamaných tváří Japončíků. Co se ale dalo dělat.. ten den a kousek to museli návštěvníci přežít..a přijít o trochu později.


My jsme na hrad dorazili skoro první, takže nikde ani živáčka. Mohla jsem se nerušeně procházet a fotit. Hra začínala až večer.


Spousta skrýší a temných místností.. minulý rok se tam prý odehrála jedna drsná scéna s otrokyní, která si ji náramně užila. My jsme lezli teda jen do některých těch místností, třetí zleva- bez plotu, byla knihovna. Vpravo pak studna, kde se konaly různé obřady a bohoslužby. Tam taky odnesli krále, když byl zabit.


NAHOŘE: vchod na horní nádvoří
DOLE: Podzemní sklepení

Pozůstatek vchodu.. kdoví, co to bylo za komnatu tehdá.. občas jsem tudy procházela a konal se tady pohřeb jednoho gardisty, když byl otráven kvůli nevěře. Pohřeb byl vskutku autentický, alchymista využil své lopatičky a pěkně ho zasypal kamením :)


Romantický výhled z okna..


Mám ho ve dvou verzích, strašně se mi líbí ten starodávný "rám" okolo.


Stíny a v pozadí město Boskovice


Koupaliště-zřejmě už dávno zavřené


Trochu přesvícené, ale mně se líbily okolní zelenožluté lesy. Sluníčko svítilo, ale ve skutečnosti fučel také vítr a byla celkově kosa.

Tady bydlel kastelán.. Abych pravdu řekla, nikdy jsem ho za tu dobu, co jsme tam pobývali, nepotkala.




Koník byl málokdy uvázaný a po hradě se volně pohyboval :)


Tohle kolo si budu pamatovat asi napořád. Měli jsme za tím kolem schované bágly a vždycky večer jsme pro ně potmě lezli. Nebo spíš podlézali. Bylo umění se nezabít o to dřevo, na kterém je kolo připevněno. Tohle kolo je šlapací a slouží k nabírání vody ze studny. Studna byla hned vedle a když jsem se nahnula, měla jsem celkem nahnáno. Je asi 26 metrů hluboká.


To by bylo o hradě. Na podobné akce je to místo jako stvořené. Naštěstí se dalo spát v hospodě(krčmě, kde se topilo v kamench). Někteří lidé ale spali i venku. Zažila jsem na larpu i zimu, ale dalo se to přežít, důležité pro mě bylo nocování v teple a taky kamna, u kterých jsem strávila nemálo času. Medovina a horký čaj taky zahřály.
Koho by zajímaly fotky z larpu, fotky kostýmů a nás v akci, odkaz je zde. Snad mě tam nikdo moc nepozná ;)

Polouchám

11. října 2013 v 15:51 Kočka na každý den
Včera na podrobnější rozpis článků nebyl čas, ale dnes ho mám trochu více. Začalo to středou, kdy jsem za 24 hodin navštívila 3 čajovny. V úterý večer jednu s J.( o té už jsem mluvila), s Pee v čajovně Za Zrcadlem, kde jsem vyprávěla o svém letním tripu, a kde se mi podařilo koupit skvělý dárek k svátku pro mamku. A nakonec mě přemluvil E., abych zašla večer do Inaris. Nalákal mě na svou kámošku, která byla prý v Číně a umí čínsky. Myslela jsem, že zůstanu jen chvilinku, ale z chvilinky se vyklubalo hezkých pár hodin. Domů jsme jeli rozjedem v 1:10. A co mě v čajovně tak zaujalo? Především příběh, který vyprávěli E., A. a ještě dvě dívky. Podruhé jsem byla svědkem hraní RPGčka. Já jsem se neúčastnila, jen jsem poslouchala. Ale přesto to bylo velmi působivé a brzy jsem byla vtažena do děje. V hlavě jsem si v duchu přehrávala, co se zrovna děje. Nejlepší byl bezpochybně létající pes Damián, který bydlí v kapesníku :-) Hodně jsme se při vyprávění nasmáli. A. dělal lídra a příběh trochu usměrňoval.. podle toho, jak chtěl on sám. Jó, fantasy já moc ráda. Napínavé to začalo být, když E.(jeho herní jméno nevím), začal cítit při noční hlídce intenzivní vůni medu a začal klackem odlupovat strom, z kterého právě ten med prýštil. E. se do stromu zamiloval a ostatní měli spoustu práce ho z této pasti dostat. Damián je vyčůraný pes, ale na druhou stranu nepostradatelný a taky chytrý.

Na cestě na byt jsme chytli přecpaný autobus, na Semálu se děla nějaká studentská akce a já byla ráda, že tam nejdu. Vzpomněla jsem si na přeplněné čínské dopravní prostředky. Potkala jsem Eldu, s kteoru jsem se bavila o škole. Je mi celkem líto, že se vídáme jen na jednom předmětu. Je to jedna z mála osob, s kterou jsem se na bakaláři taky bavila.

Bohužel noční ponocování se na mě dot podepsalo, včera jsem při výuce(zvláště syntaxi) usínala. Domů do Práglu jsem se dostala až před půlnocí. Přivítalo mě lezavo, vlhko a déšť. Fakt "super". V Brně přitom bylo teplo a sucho. Velká to změna. Dneska se mi vůbec nechtělo vstávat, ale musela jsem. Šla jsem podruhé na pohovor do nové práce a definitivně jsem se rozmyslela, že to zkusím.. že do toho jdu. Jsem móc zvědavá, jaká bude realita. Teď hlavně abych udělala jeden test, který je dosti podobný testu v autoškole. Taky jsem si byla vyzvednout španělský slovník, úplně nový a přitom za hubičku. Vypadá úplně stejně jak ten švédský :D Oba jsou žluté a od stejného nakladatelství. Večer máme sraz s holkama, snad nějaká přijde.

Doma mě taky čekal dopis od Čápa, který mě velmi pobavil :)

Zase spolu.. s Rozárkou doma


Machu Picchu

10. října 2013 v 16:44 Kam bych se chtěla podívat
Mám nový sen! A ten sen vzniknul včera při sledování tohoto pořadu. Strašně ráda bych vylezla na Machu Picchu. Překvapilo mě, že to není až tak nesplnitelné. Jen pár let šetření a bude to. Čtydenní trek stojí 11 400 Kč. Je to bez letenky, ale stejně mi to nepřipadá tak strašné. Kdo jde se mnou? :)

Každopádně se můžete mrknout zatím na toto video, televizi na bytě nemáme, ale naštěstí se dá sledovat Travel journal i na youtube. Díky moc za tuto možnost!
Já frčím do Prahy, zatím ahoj!


O jídle a tanci

9. října 2013 v 10:14 Kočka na každý den
Připadá mi, že se kolem mě srocuje čím dál tím víc lidí, kteří jedí "zdravou výživu." Schválně to dávám do uvozovek, protože občas to, co je podle nich zdravé, mně jako zdravé úplně nepřipadá. Včera jsem například měla v čajovně debatu s kamarádem o tom, jestli si koupit slunečnicová semínka s hrozinkami, nebo japonskou směs. Já byla pro japonsko směs. Ale semínka a rozinky jsou zdravější! Já na to, že mě nechutnají. A taky bylo po mém. Zřejmě proto, že jsem dostala slíbeno, že si můžu objednat cokoliv, co chci(odměna za státnice). A tak si řikám, o co mají ti zdravojedlíci život delší než ti, kteří se řídí víc podle svých chutí. Ovšem je dobré to spojit a považovat za dobré i to, co je zdravé. Na druhou stranu je mi fakt těch zdravojedlíků líto. Odepírají si dobré jídlo s tím, že je nezdravé. Připadá mi blbost se takhle omezovat. Ano, jezení jen chipsů, hranolek a smažáků mi nepřipadá taky úplně v pořádku, ale proč si je čas od času nedát? Já se každopádně stravuju tak, že si dám, na co mám momentálně chuť a peníze a zdravost jídla moc neřeším. Mám skoro každý den zeleninu, nebo ovoce, aleto ne proto, že jsou zdravé, ale proto, že mi chutná např. hroznové víno a jabka. Každopádně doufam, že můj muž to bude mít podobný názor na jídlo jako já a nebude vyžadovat zeleninové salátky a polystyrenovej chleba :-D

Včera jsme si vyzkoušeli irské tance. Poprvé jsem byla v novém sdružení(už nevím, jak si říká). Tancování trvalo 2 hodiny a dalo mi celkem zabrat. Je to namáhavé na kotníky a chodidla a špičky. Myslím, že příště přijdu ale zas. J. nepůjde. Tancovalo nás asi 12. Dobré bylo to, že jsme měli lektorku, která se v těchto tancích vyznala a vedla nás. Kromě nás tam bylo ještě několik nováčků. Svého známého, který mi to dohodil, jsem ale nepotkala. Možná příště. Mně se líbí hlavně ta hudba, na kterou tancujeme. Je to celkem složité na mozek, různě se proplétáte a vyměňujete, ale z pohledu diváka to vypadá zajímavě.
Pak jsme se dočkali odpočinuku v Chajovně, kde hrála uklidňující relaxační hudba. Dala jsem si sahlep, chutnal jako puding se skořicí a vanilkou. Mňam!
Od rána do 15 hodin jsem se věnovala ještě kopírování a práci s Excelem, jsem móc zvědavá, kolik jsem si vydělala. Je to dost unavující. Ale zas můžu pracovat kde chci a kdy chci.
Druhá hodina španělštiny byla o kapku lepší, poslech jsem sice totálně nedávala, ale už jsem ze sebe i něco vypáčila :D
No a dnes mám sraz s Pee a budu jí vyprávět něco o Číně. Pak mě čeká jeden předmět a večer se možná mrknu za E. do Inaris. Rozárka mi už moc chybí, těším se, až pojedu domů. Už zítra!

Zkouším

7. října 2013 v 22:03 Kočka na každý den
Bože, pořád se mi líbí!! Pořád ho mám moc ráda.. pořád má v sobě něco garfieldovského a pořád má v sobě trochu suchého humoru. Proč jen musí být tak daleko?? Každopádně jsme se viděli po neskutečně dlouhé době(roce a půl). Můžu se jen maličko utešovat myšlenkou, že se opět brzy uvidíme..že spolu budem hovořit..
Během pauzy, které mám mezi předměty, dělám novou práci. Je to brigáda z dohozu od kamaráda. Je to dost jednotvárné, ale výhodou je, že můžu pracovat kdekoliv a kdy chci. Akorát mi připadá, že si brzy vyviklám klávesy Ctrl C a Ctrl V.
Těším se zítra na druhou hodinu španělštiny. Už umím počítat do pěti XD a taky "já jsem".
Dneska jsem viděla na vlastní kůži, jak krutý může být učitel. Jedna dívka byla na začátku hodiny vyhozena z výuky, když dostala vynadáno, že se nepřipravovala. Jenže...slyšela jsem spoustu lidí, kteří mají problém jako já.. těch 60 cvičení, které dostáváme každý týden za úkol je skoro nemožné všechny vypracovat. Zvláště když tomu nerozumíte..Takže na místě té studentky se podle mě mohl octinout kdokoliv z nás. Fakt drsné!
Zítra jdu poprvé po dlouhé době tancovat! S J. .. jsem tak zvědavá, jaké to bylo.
Ještě jsem se úplně nevzpamatovala z larpu. Občas myslím na Elandru.
V Brně je úžasně teplo, šla jsem jen v tenkém svetru a bylo mi nádherně!


z Hot Hardware od Paul Lilly

Fatherland

6. října 2013 v 23:09 Co mě kdy zaujalo
Tuhle písničku jsme zpívali včera u ohně po skončení larpu. Pro mě neznámá, ale během zpěvu mi E. v kostce vysvětlil, o čem se tam zpívá. Mně se líbí, že je taková ..temná...
Pravda je, že u ohně to mělo trošku jiný náboj, někdo hrál na kytaru a všichni ostatní zpívali(nebo spíš řvali) do rytmu ;)


Konec hraní

6. října 2013 v 18:05 Kočka na každý den
Tak jsem psala článek. Celkem dlouhej. Nerozumím, proč se tu neobjevil. Ani v archivu a rozepsaných článcích není.
Máte smůlu. Podruhé už to psát nebudu. Mám něco jiného na práci.
Tak aspoň fotku.


z deviantart.com od gokhangezici