Srpen 2013

Motýl

30. srpna 2013 v 12:00 Co mě kdy zaujalo
Včera jsem ho potkala kousek od silnice u Kalikovského mlýna. Myslela jsem, že je mrtvý, vůbec se nehýbal. Pak najednou zatřepotal křídly a ulít.






Jde to z kopce..

30. srpna 2013 v 11:52 Kočka na každý den
Ježkovy voči, za co mě tam nahoře pan někdo trestá. Tak skandi mi uteče jen o maličký chlup a dneska se dočtu, že je mi nabízeno studium nizozemštiny. To už by mohli říct, ať jdu na fyziku nebo na matiku. Bylo by to nastejno. Nevím, co mám dělat, každopádně asi žádná ukvapená rozhodnutí. Počkám.
Celkově je to všechno na prd. Nejraději bych zase někam odjela. Den dé se blíží a já se už děsně těším, až bude za mnou.
Jen včerejšek byl takový pěkný a zajímavý. Navštívila jsem město Plzeň a svou sestřenici. Mlha dopoledne ustoupila a po dlouhé době se udělalo krásně. Zůstala jsem tedy odpoledne venku. Vyšplhala na věž Chrámu sv. Bartoloměje, prohlédla si pěkně upravené parky a taky jednu dlouhou stromovou alej. Je to hezké město, i když na mě asi moc malé.
Večer jsme zajeli do pseudokina Aera, kde se konala přednáška a ukázky z filmů o Heydrichovi. Historik Eduard Stehlík a jeden filmový specialista vždycky jednotlivé ukázky komentovali. Na konci proběhla diskuse. Mě to velmi zaujalo, napsala jsem si názvy skoro všech filmů. Je celkem úsměvné, jak se se zobrazením atentátu popasovali Američané. Škoda jen, že to bylo tak pozdě večer, kdyby nebyla tak unavená, určitě bych si to víc užila a víc vnímala. Odnesla jsem si z toho to, že stále je kolem atentátu řada otazníků, stále vlastně spoustu věcí nevíme a nebo víme nejistě. Tento příběh nepřestane lidi ani v budoucnu fascinovat. To když si na něj vzpomenu, všechny mé trable a problémy mi připadají docela maličké.


z deviantart.com od pasofino6

Městečko Retz, Rakousko

28. srpna 2013 v 21:05 Moje cesty
Jen pár kilometrů, vlastně hned za humny.. 2 kilometry od našeho dočasného bydliště jsme měli Rakousko. Ačkoliv jsme s sebou neměli ani jedno euro, krásy Rakouska jsme si nenechali ujít. Nekteré fotky jsou made by Véna.

kostel na náměstí v Retzu, zrovna se tam konala nějaká svatba, vyhrávali tam dechovku a spousta svatebčanů se tam bavila, my se jen na chvíli šli zvědavě podívat..


Pohled dolů z vinice na město Retz


I tady v Rakousku se pěstuje víno..


Windmühle


Prý ty lopatky mlýnu opravovali nedavno v Holandsku.


Dovnitř jsme bohužel nešli, vstup byl asi 8 euro, ale i zvenku se nám mlýn velmi líbil, bráchu tradičně obtěžovala vosa, naštěstí ho nebodla


Tady z toho místa byl úžasný výhled do kraje.. na město Retz a i k nám do Čech (vlastně na Moravu)




Už dozrávají..


Z chalupy

28. srpna 2013 v 20:42 Kočka na každý den
Připadá mi, že to letí nějak pomalu. To vždycky, když se nic neděje. Každý den jen němčina. I doma mě to čeká, a to jen vysvětluju mamce zájmena. Dívam se na video Kdyby muži říkali pravdu a trošku se směju. Možná na tom videu i něco pravda bude.
Včera jsem vyslechla hrůzný příběh o Loupežnících, které napsal Schiller. Stahla jsem si audioknihu na poslední chvíli před odjezdem na chalupu, a pak jsem se celkem i bála. Poslouchala jsem to totiž v noci. Je mi líto, že to nedopadlo šťastně a že se nakonec Karl musel zabít( i se svou Amalií). Přitom kdyby loupežník Karl opustil svou skupinu, mohl s Amalií žít až do smrti. France mi vůbec líto nebylo. Byl to pěkný zrádce a neměl dobré srdce.
Škoda, že je pořád tak zamračeno. Uvnitř v domě celkem už mrznu, ani se mi vůbec nechtělo z vyhřáté postele. Večer mi dělalo problém trochu se zahřát. Nakonec to dvě peřiny vyřešily. Tady v Praze zas o teplo není nouze, ale přeci jen je to na chalupě trošku lepší, to si pak člověk víc váží toho tepla. Kočky pořád na mě loudí něco dobrého, hlavně Čiperka, která je na kanapi pečená vařená. Aspoň jsem se pokusila něco uvařit. Jsem ráda na chalupě, když tam nemusím být sama. Jen kdyby se tam furt nic nerozbíjelo. Líbí se mi ten zvyk mít chalupu. Je to asi celkem rarita. Když jsem se ptala např. v Číně, nikdo chalupu neměl. Je super mít kam uniknout před ruchem města.
Dostala jsem nové album na pohledy. Je teda menší, asi jen na 32 pohledů, ale za nabíječku do foťáku super výměna.
Zítra se bude dít určitě víc, musím se na to pořádně vyspat :)

Tak dobrou!

Vzpomínám, kdy u nás v předzahrádce všechno kvetlo. Kdyby tak přišlo zas jaro..


Všechno nejlepší!

27. srpna 2013 v 0:19 Kočka na každý den
Píšu reference na couchsurfing a říkám si, jak strašně rychle to letí. Teda na jednu stranu. Na druhou to ubíhá zas pomalu. Přála bych si zastavit léto. Na druhou stranu si přeju mít učení a stresy se školou za sebou. Rozárka dnes(vlastně už včera) slavila narozky. Je jí osm let. Už z ní taky za chvíli bude babička. Stává se přítulnější. To je znamení, že stárne.

Oblovky se dneska taky pěkně předvedly .. :)


Berlín

25. srpna 2013 v 11:14 Pohledy
A ještě Berlín.. pohlednice s kočičkou přesně podle mého přání :)


Paříž

25. srpna 2013 v 11:06 Pohledy
Zvláštní, ale z postcrossingu mi ještě ani jeden pohled nepřišel z Francie. Třeba Francouzi neznají postcrossing. Kámoška jela s přítelem do Paříže, a tak mi jeden poslali.



Pohled s pusou.. to jsem ještě teda od nikoho nedostala:)


Katzenzungen

24. srpna 2013 v 22:40 Kočka na každý den
Na tenhle den se nehodí nic jiného než německé kočičí jazýčky. Dostala jsem je jako dárek od jedné Číňanky, kterou teď hostím. To ani netušila, že zbožňuju kočky. Od rána do večera šprechtím německy a náramně si to užívam. Připadá mi, že jsem se do toho celkem dostala a občas se mi podaří vyslovit některé slovíčko s přízvukem. Ho hó, už se ze mě stává Němka :-D Esej na téma Bezpečnost ve městě se mi podařilo odeslat, stejně je to ale s časovým limitem mizerný. Musím to zrychlit. Jenže hledání ve slovníku se žel nevyhnu. Aspoň, že je ten slovník tak přehledný a s obrázkama.

K té dívce, s kterou jsem strávila téměř celý den... Pochází kousek od Šanghaje a studuje v Německu sociologii. Je milá a její němčina po dvou semestrech dóst dobrá. Prošly jsme spolu Staromákem, viděly apoštoly, Karlův most, Čertovku, most se zámkama, Lenonovu zeď, Střelecký ostrov, Tančící dům a Vyšehrad. Myslím, že couchsurfing mě posunuje. A nemusím vlyoženě cestovat. Stačí provázet lidi tady doma v Praze. Opět jsem zkusila dneska něco poprvé. Poprvé jsem jela na Vltavě na šlapadle. Je to fakt úžasný zážitek a nebýt toho, že to má návštěva chtěla podniknout, asi bych se na šlapadlo jen tak nedostala. Poprvé jsem viděla Karlův most, Pražský hrad.. celou Prahy z perspektivy labutě. Je to úplně jiný pohled než zvrchu. Poprvé jsem podjížděla Most Legií, poprvé jsem ho měla nad hlavou. Sluníčko hřálo a má Číňanka samozřejmě v dlouhých rukávech, abych se neopálila :) Seděly jsme v lehátku a projížděly s jedné strany na druhou až ke žlutým bojkám. Hodina byla na šlapadle akorát, přežily jsme to ve zdraví a ani do nikoho nenabouraly.

Zúčastnily jsme se také Čajomíru, festivalu na Vyšehradě, kde jsme ochutnaly brazilský Maté čaj. Moc nám chutnal. Spousta lidí tam seděla na polštářcích, koberečcích a testovala čaj. Prodávali tam různé konvičky a hrníčky a já neodolala a dva malé koupila. Má Číňanka mi překládala nápisy na konvičkách, což mi přišlo legrační. Pak už jsem musela domů. Byl to pro mě super den, ačkoliv jsem měla na odpoledne jiné plány. Ale připadalo mi nefér nechat někoho samotného a nevyužít pozvání na šlapadlo. Budu si to ještě hodně dlouho pamatovat :)

P.S. Tak jsem psala nedavno o simulacích a už mi přišla pozvánka. Držte palce!


Ráno s písničkou

23. srpna 2013 v 10:09 Co mě kdy zaujalo
Blackmore´s Night poslouchám už dlouho, ale až včera večer před usnutím jsem objevila tuto kouzelnou písničku.
Líbí se mi jednak melodie, a pak taky text. Celkem jsem mu i rozuměla, ani jsem si ho nemusela vyhledávat. Je o putování :-) Nejvíc se mi líbí ten refrén.

With the wind in the willows
The birds in the sky
There's a bright sun to warm us wherever we lie...
We have bread and fishes and a jug of red wine
To share on our journey with all of mankind.


Čajový festival

22. srpna 2013 v 20:01 Verschiedene Sachen
Ještě bych chtěla všechny informovat o jedné akci. Vím, že spousta z vás není z Prahy, ale přesto..
Na Vyšehradě se tento víkend(sobotu) koná čajový festival Čajomír fest.
Já jsem hned vedle piva velký fanoušek čaje, takže se budu snažit tam někdy během dne zajít.
Těším se na čínskou hudbu, indický tanec, cestovatelskou přednášku o Vietnamu( i když nevím, jestli tu stihnu).. a taky samozřejmě na ČAJ

Odkaz na akci je zde.


Dva prosluněné dny

22. srpna 2013 v 19:51 Kočka na každý den
Tenhle a včerejší den byly pro mě dóst dobrý. Začnu od konce. Dnes jsem vstávala v sedm hodin, abych stihla bus z Roztyl do Vlašimi, který jel v 8.45. Cestou jsem se snažila učit a do Benešova jsem to fakt vydržela. Pak se mi ale ze zatáček začalo dělat špatně, a tak jsem toho nechala. Jeli jsme strašně dlouho, přes spoustu vesnic. Nakonec jsme přeci jen dorazila na nádraží, kde mě už čekal kamarád. Hned jsme se dali do řeči. Dozěděla jsem se takovou děsnou věc. Jeden náš společný kamarád, s kterým jsem pracovala na fesťáku(dělali jsme spolu palačinky), sedí v base. Neproved přitom nic tak strašného, jen se mu nahromadily dva průšvihy najednou a teď je mezi kriminálníkama vše ho druhu. Bohužel tam nemá ani telefon, ani internet, takže není moc možností, jak se s ním spojit. Možná jen napsat mu dopis. S něčím takovým jsem se setkala poprvý. Každopádně to pro mě je milý a přátelský člověk, takže doufám, že bude třeba zas nějaká amnestie. Chtěla bych ho někdy zas potkat.
T. mi ukázal, kde pracuje jeho brácha, šli jsme ho společně pozdravit, prohlédla jsem si obří dům a spoustu atrakcí(trampolína, horostěna apod.). Pak jsem vyprávěla u fotek o Číně. A T. vydržel až do konce. Je to asi první a poslední člověk, kterému se to podařilo. Abychom pokračovali v asijské atmosféře, zašli jsme do asijské restaurace, já si dala nudle a pivko a T. rizoto a pivko. Moc dobré. Jen jsme to museli jíst příborem. T. je pro mě velkým cestovatelem a je tak trochu můj vzor. Říkali jsme si naše plány a neplány a třeba někam vyrazíme. Nebo taky ne, je to teď velký otazník, co bude. Prošli jsme se v parku, kde mají obrovský vykotlaný strom, kam se vejde člověk(my se do něj vešli oba dva). Prohlédli jsme si překrásný čínský pavilon, přebrodili řeku(nebo potok?) a zašli ještě na jedno :) Ten park je obří. Příště bych si ho chtěla doprohlédnout a taky vyrazit na Blaník. Jsem velmi ráda, že jsem T. i jeho bráchu po dlouhé době zas viděla. Vyzařuje z nich neskutečná pohoda. Zpátky jsem jela jen necelou hodinu a ani tam nebyly tolik po cestě zatáčky. Jenže slunce pražilo, takže jsem stejně hodně zírala z okna. Až v metru se šlo učit.
Včerejšek byl taky fajn. Ačkoliv jsem začala krví, což mě moc do nového dne nenabilo. Naopak.. udělalo se mi špatně, že jsem myslela, že nedojdu domů. Naštěstí foukal ledový vítr, takže mě trochu ochladil a bylo to lepší. Pak následovalo vypisování sloves a literatura. Ke konci dne jsme podnikli s M. trochu dobrodružný výlet do Prokopáku. Připadala jsem si trochu jak horolezec. Boty mi děsně podkluzovaly, šla jsme po čtyřech. Ale podařilo se a s pomocí jsem se nahoru vyškrábala. Nahoře na hoře jsme podnikli piknik na grilu :-D a ochutnali jsme čínské fíky. Největší radost mi udělala žlutá slunečnice, prostě paráda!
Co bylo den předtím, už si absolutně nepamatuji, ale co bude zítra, to už tuším. Teď čekám na to, až si odvezou postel, až budu moci dát všechny věci do cajku a zase se vžít do Jeana Paula a Friedricha Schillera.

Tohle není moje slunečnice, ale našla jsem jednu, která je té mé trochu podobná. Jen těch listů nemá tolik :)
P.S. Rozára se s kytkama zásadně nefotí.


z deviantart.com od zombi3infidel

Vranov nad Dyjí

20. srpna 2013 v 22:55 Moje cesty
V pátek jsme podnikli výlet do Vranova nad Dyjí. Je to už trochu dál od Šatova, ale protože se tam nachází krásný zámek a my potřebovali další razítko do našeho soutěžního kuponu, a taky proto, že se poblíž nacházelo místo na koupání, bylo rozhodnuto.

Hned, když se přijíždí do Vranova, vidíte nad sebou v oblacích skálu a na ní zámek.


Prošli jsme kolem řeky a vydali se prudce do kopce. Naštěstí to nebylo daleko, jen půl kilometru. Můj bratr přesto nadával..



Dyje a zámek.. původně to byl hrad, později ho po zpustošení švédskou armádou přestavěli na zámek


vstup na první nádvoří


pohled shora na město Vranov nad Dyjí


zámecká kaple(tam jsme nešli, připadalo nám to zbytečné..)






Úžasná malba interiéru .. Sál předků, nyní slouží prý jen pro svatby. Celkově se mi vnitřek zámku moc líbil. Jako by to malovali před nedávnem, ne před tolika lety. Mimochodem.. potřásla jsem si rukou s ředitelem zámku. Je to dlouhá historie, jak jsem se s ním potkala.. v zámeckém areálu se konala výstava o čínské kultuře, ta se mi moc líbila. poznaal jsem tam spoustu předmětů, na které jsem narazila v Číně. Tak velmi mě to zaujalo, že jsem si chtěla odnest nějaký letáček/plakát. Jenže paní v pokladně žádný už neměla. A tak zavolala tomuto pánovi, ke kterému mě pak poslala. Měl poslední plakát z této výstavy a věnoval mi ho :) K tomu jsem dostala celou brožurku s fotkami jednoho fotgrafa, který pochází z Číny. Parádní úlovek prostě!





Pak jsme se chtěli jít koupat na vranovskou přehradu. Jenže problém. Hned u vjezdu nás zastavila slečna a chtěla po nás nehorázné parkovné. A tak jsme řekli né! Otočili jsme to, stejně to na přehradu ještě byly minimálně 3 kilometry. Zaparkovali jsme na jedné louce a dorazili na přehradu druhou stranou. Tedy lesem. Byl to celkem sráz a nebyla tam pláž, ale do vody se jít dalo.


Loďky křižující přehradu, na druhé straně pláž.


Tohel je naše "pláž". Dost šutrovitá, kameny občas pěkně bodaly do nohou, ale když jste se moc nerozmejšleli a hned do vody zahučeli, bylo to vcelku jedno.



Tam plaveme my :)



Žel na druhou stranu jsem nemohla, mamka mi to zakázala. To v mašovickém lomu se mi to podařilo :)


pichlavé šutříky.. jinak ale velmi dobré koupání, na naší straně nebyl nikdo... jen asi 200 metrů opodál lovili rybáři ryby. Ani nic nenamítali, že se tam koupeme.


Deutsch oder Leben

20. srpna 2013 v 22:18 Kočka na každý den
Posílám smsky, možná mi vyjde jedna šílená brigáda, na kterou jsem dnes dostala tip. Aneb beru cokoliv =) Mohly by začít simulace, bavilo mě docela dělat figuranta. Jenže o prázdninách zdravotní kurzy neprobíhají. Tak snad zas v září.
Ke druhé večeři jsem si dala toast a snad to není moc velký hřích. Byla jsem totiž dneska bez oběda, takže dvě večeře snad neuškodí. Poslední dobou jsem pořád v knihovně na Mariánském náměstí. Žel nepovedl se mi tisk, tak jsem na tu tiskárnu naštvaná. Teď to budu muset přepisovat všechno ručně. Další prachy už za to vyhazovat nehodlam. Investovala jsem dneska do kvalitního studijního slovníku, ten můj malý se mi beztak už rozpadl. Mám z něj radost. Hned jsem ho hojně využívala na psaní eseje. Poslala jsem dnes lektroce dvě. U jedné mě překvapilo, že jsem vůbec něco vyplodila, bylo to totiž na téma "direkte Demokratie". Brácha nadává na nefunkční komp a Rozárka pomňukuje. Snažim se dostat speciální chňapkou chlupy z pohovky, ale nejde to. Nakonec tu budu mít v pá a sobotu návštěvu z Číny, juch! Nebrala bych ji jinak, ale mluví perfektně německy, takže se pocvičím. Potřebuju to jako sůl. Ostatně mě čeká ještě tenhle týden dvojí vyprávění o Číně, snad to bude dobré. Zítra jsem ale skoro až do večera doma a jen šrotím. Včera asi za hodinu a půl jsem přečetla mini knihu Tracyho tygr. Znáte ji? Já si ji hned oblíbila. Moc dobrá kniha na zamyšlení.

I číča fandí Německu ;)

Výstava Není trůn jako trůn

19. srpna 2013 v 18:55 Co mě kdy zaujalo
V časopisu Katka jsem náhodou narazila na výstavu s tímto zvláštním názvem. A jaké překvapení pro mě bylo, když jsem zjistila, že se výstava pořádá kousek od našeho dočasného bydliště.
Tuším, že je to ve Znojmě do 30. září, takže koho zajímají záchody, rychle tam spěchejte :)


Foto z výstavy:

záchody byly staré kolem sta let, tenhle se mi líbil asi nejvíc, takový fantasy záchod :-D



skoro jako cibulové nádobí



bytelná kadibudka.. prý se o ni hádají zaměstnanci muzea, kdo si ji po výstavě odveze :-D





Někdo tam asi něco zapomněl..



prostory výstavy



Jsou to asi jen čtyři místnosti, ale velmi zajímavé..měli tam záchody a umývadla třeba z Národního divadla a nebo z vily Tugendhat.
Tak co, šli byste tam? ;)

Mám Maďarku

19. srpna 2013 v 16:43 Kočka na každý den
Stala jsem se opět tutorkou a opět mám někoho, jehož jazyk vůbec neovládám. Nechápu, podle čeho to rozdělují, ale na Němce, Rakušany, Švýcary a Švédy fak nemám štěstí. Nebo jich tu sem moc nejezdí.. Mám Maďarku. Pochází z města Szeged. Jsem zvědavá, kdy přijede. Třeba umí německy. Teď už mi prostě aspoň jeden obor musí vyjít. Musím být v Brně. Jinak se o ni bude muset postarat někdo jiný. Trochu jsem na to zapomněla, že jsem se zas přihlásila na tutoring.
První doučování dopado dobře. Myslím, že jsem našla tu správnou osobu. Teď ještě mít kopu štěstí a dobré téma a možná se to povede.


z deviantart.com od CrazedFangirl97

Holandsko

18. srpna 2013 v 23:06 Pohledy
Uklidňuju se písničkou Marry you a nahráváním pohlednic na postcrossing. Po čtyřech hodinách psaní jsem esej dokončila. Připadala jsem si jako při vymačkávání citronu, ve kterém už nic není.. jen kůra. Snad se esej bude líbit ;)

Tohle je pohled, který se mi nejvíc líbil. Je ručně vyráběný. Poslala mi ho Hetty z Holandska. Na fotce jsou koťátka z jejich zvířecího útulku.



.. a kočičí samolepka! Papír i obálka.. všechno se třpytí do zlatova. Fakt originální dopis.


Nový Hrádek u Lukova

18. srpna 2013 v 12:40 Moje cesty
Teď nechám na chvíli Čínu Čínou a piřdám se pár míst, která mě zaujala na našich cestách po Čechách. Tak třeba zřícenina Nový Hrádek u Lukova. Jeli jsme tam ve středu a pro mě to byl nejhezčí den z celé dolené. Půjčili jsme si kola v jednom hotelu. Teda jen já a brácha. Mamka jela autem a občas na nás čekala. Ale měli jsme to celkem dobře promyšlené, takže jsme se za chvíli skoro vždycky setkali.

Nebylo to zas tak daleko, ale s bárhcou jsme na kole už dlouho nejeli, a tak jsme se cestou kochali přírodou a odpočívali. Nejdřív jsme projeli kolem vinic, a pak kolem řeky Dyje.



řeka Dyje


jeskyně, kterou jsme našli u řeky, za tím okýnkem je ještě velký prostor, ale byla tam tma jak v pytli


lanový most, který se hýbal, brácha ho schválně rozkýval, takže jsem se udržela na kole jen tak tak


Tohle už je hrad, je rozdělen na dvě části. Tohle je mladší trojpodlažní hrad převážně z 15. století.


Z druhé části hradu- starší lucemburský hrad ze 14. století. Oba hrady byly propojeny mostem, z kterého nyní zbyly jen pilíře. Mně se líbí na téhle fotce, jak strom prorůstá oknem ven.


Naše slečna průvodkyně byla velmi znalá a říkala nám nejen o historii hradu, ale i o přírodě. Měla to velmi dobře připravené. Např. nám nabídla, že můžem ochutnat hořký pelyněk, nebo rostlinu, která voní jako petržel(už netuším, jak se jmenuje). Taky nás upozornila na ještěrku, která se plazila v trávě.



Mladší část hradu, kde byly vězněny polské ženy za 2. světové války. Za první republiky byla v těchto místech turistická ubytovna a hrad měl tou dobou spoustu návštěvníků. Naopak za doby komunistů sem nikdo nesměl, střechy byly vytrhány, aby se v hradě údajně nemohl nikdo skrývat. Ubytovna už po válce sloužila jen pár let, a pak už se to tam neobnovilo.


Okna a výklenky ve tvaru obličeje.. mně to teda připomíná Hitlera



výhled z vyhlídky


Nyní do hradu člověk volně nemůže, musíte vyčkat před hradem, než vás vpustí na prohlídku. Údajně prý proto, že by ho návštěvníci mohli poškodit.


pohled na starší část hradu


roste tam v okolí brambořík


Brácha rejdá v bahně.. pak to kolo nemohl vytáhnout :-D


Cesta tam se mi na kole líbila, sice jsme museli několikrát kolo do kopce vést, ale to ani nevadilo. Cesta do Mašova do lomu byla taky celkem fajn, jeli jsme po silnici, ale žádné auto jsme nepotkali. Jelo to samo.. z mírného kopečka. Ale cesta z Mašova do Znojma, a pak domů do Šatova, to byl horor. Auta šminkala, bála jsem se. Navíc jsme neměli helmu, což mi přišlo blbé. Prý z hygienických důvodů ji nepůjčují. Divný. Brácha si stěžoval, že sedlo na kolo tlačí. Mě začal bolet zadek až další den. Je pravda, že dříve se vyráběla kola se širokými sedly, ale teď.. to není sedlo.. to je tyčka! Nechápu, jak na tom ti kolaři mohou vydržet. Jízda na kole je super, ale jen když máte široké sedlo a když kolem vás nešminkají auta.

Kočka z Rakouska

18. srpna 2013 v 12:03 Kočka na každý den
Nazdárek, tak jsem sem napsala poměrně dlouhý článek a najednou mi zhasnul počítač a začal se aktualizovat. Super. Vše se mi smazalo a musím odznova. Už si ani nepamatuju, o čem že jsem to psala. Jo, že mě bolí děsně záda a celé tělo. A jen tuším, z čeho to může být. Včera jsme strávili čtyři hodiny na koupališti ve Znojmě, kde měli i čtyřmetrový skokánek. Nemohla jsem odolat a hodněkrát jsem z něho skákala. Pak tam měli i nižší, které jsem taky vyzkoušela. Nejvíc se mi ale stejně líbil ten vysoký, protože to byl celkem adrenalin řítit se z té výšky do bazénu. Nejlepší to bylo, když jste se pořádně rozběhli a skočili. Možná že tam jsem si namohla záda. Teď mi nezbývá než jen doufat, že mě to přejde.
Už jsem zas doma, prožili jsme netradiční týden, ale teď se nacházíme zas pro nás v dobře známém prostředí. Rozárka nám vynadala, když jsme se vrátili. Nechali jsme ji tu totiž samotnou a chodili nám sem ji krmit. Pěkně nám to vymňoukala :) Snad si ji brzy usmíříme. Němčině jsem se ve volnu věnovala, ale stejně mi to doteď připadá vzdálené a cizí. Ach jo :-/
Včera večer jsme měli povídání s naší sousedkou a její dcerou. Měli jsme si spoustu toho, co říci, vínko z Moravy bodlo a spát jsem nakonec šla až v půl druhé ráno. Bylo to super, nechci, aby léto skončilo.

Tuhle kočičku jsme potkali na výletě v rakouském Retzu. Pobíhala kousek od kostela, já jsem si ji pohladila, ale jinak se nás celkem bála a byla plachá. Trochu mi připomíná naši Gábu, ale tato číča je tmavší.


Čína (jídlo)

10. srpna 2013 v 23:21 Moje cesty
S kamarádkou jsme se dnes bavily hodně na téma jídlo v zahraničí. Proč vám neukázat některé čínské pochoutky :-)

P.S. Něco pastva jen pro oko!


Na trhu v Pekingu (Wangfujing)

ovoce naložené v želatině



chobotničky a vypasení červi



Nejsem entomolog, tak nevím, co to je, ale raději jsem se jen dívala.


4x pavouk na tyčce



Bohužel i hady tam měli..



A nyní mé oblíbené čínské pochoutky:

Nudle: tyto jsem dostala v menze, bavilo mě si sama vybírat přísady, které chci, aby mi povařili, veliký výběr přísad a nebylo to ostré!!



Palačinka: nejdřív jsem si myslela, že černá tekutina, kterou měli vedle plotny, je čokoláda, ale ne.. Byla to jakási omáčka. Moc chutná, líbilo se mi, že na konci přidali vždycky ještě jedno vajíčko, potřeli tou černou tekutinou a nakonec tam dali takovou obří křupavou "sušenku" Mňam! Sladké palačinky Číňané moc nejedí a nebo neznají.


Snídaně, kterou jsem jedla v Shenzhenu. Vajíčko v hlavní roli. Velmi syté a chutné. Nápoj je sladké sojové mléko, kterému jsem v Číně přišla hodně na chuť.


Musím říct, že místní kuchyně mi velmi učarovala. Nejedla jsem sice nic exotického, odmítla jsem konzumovat psa, ale přesto to pro mě bylo něco úplně jiného než jídlo tady v Evropě. Myslím, že v Asii jídlo hodně vaří, ne smaží.. a možná i proto jsem shodila dvě kila.. jistě tomu taky prospělo to, že jsme používali čínské hůlky. Jídlo si člověk víc vychutná a stráví u něj víc času. Dřív je sytý. Budu se snažit i po mém příjezdu do ČR jíst co nejčastěji čínskýma hůlkama.

Sbohem prázdniny!

10. srpna 2013 v 22:09 Kočka na každý den
Posledních pár minut mě zahřálo u srdce.. Dostala jsem totiž rychlou odpověď na mou smsku, kterou jsem psala v autobuse. Přitom jsem si spočítala, že v Číně touhle dobou musí mít brzké ráno. Jennifer mi poslala naši fotku ze Suzhou. Jsem ráda, protože jinak na ni nemam žádnou památku. Přála bych si, aby jednou mohla přijet k nám do Evropy. Tak ráda bych jí to tu všechno ukázala. Jenže to zatím vypadá, že ani jedna se nemůžeme hnout z místa. Někdy bych si přála mít křídla a umět lítat jako pták. Nemusel by si člověk kupovat drahé letenky a hezky bychom si dolítli tam, kam bychom chtěli.
Venku je kosa a já jen se zatnutými zuby čekala na zastávce, až mi přijede bus. Mám trochu pocit, že Česká republika se mění na severskou zemi. Připadá mi, že je tu nejdělší dobu zima a nejkratší léto. Kéž by se počasí zas obrátilo a nastala česká vedra. Možná je to asi proto, že jsem přijela z teplejších krajin, ale prostě mi připadá, že horko v Čechách je jako kdybych si pustila klimatizaci na mírnější stupeň v Číně. Nebo jsem tu ještě krátce a žádné parno jsem tu letos ještě neměla příležitost zažít. Dnes byl super den, super pokec a krásná oblaková obloha. Jenže prázdniny mi dneškem bohužel skončily. Čas začít myslet na germanistiku. Snad ty příští budou delší..


z deviantart.com LauraZalenga