A jak to bylo dál?(pokračování lavičkového fotorománu)

5. května 2013 v 23:22 |  Kočičí všehochuť
Naštěstí prchá, asi se mě to leklo!
Hlídej si ocas, kámo..


Tohle je nejmenší přípustná vzdálenost, do jaké se ke mně můžeš přiblížit. Blíž ani o fous!


MOJE teritorium!


A sakra! Tak to mi nějak nevyšlo.. :-/


Pomóc! Ono se to na mě dívá!!
Zkusím to jinak.. mysli, jen přemýšlej, na něco přeci musíš přijít!


Chvíle soustředění...správně se koncentrovat....nerušit, prosím!


A mám to! Mému pohledu jen tak nikdo neunikne!


Jó, já mu říkala, že není radno si se mnou zahrávat.


Ačkoliv nejsem nejmladší, moje kleopatří oči nenechají nikoho v klidu :->
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rony Rony | Web | 6. května 2013 v 6:54 | Reagovat

:'DDD Hned jsem se podívala na první a druhý to krásně zakončil :D Krásně jsi to popsala. :D

2 Zdebra Zdebra | Web | 6. května 2013 v 10:24 | Reagovat

Pěknej konec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama