Duben 2013

V předzahrádce

29. dubna 2013 v 23:00 Kočka na každý den
Dnešní kočka na každý den bude jarní. Je to proto, že včera jsem viděla, ačkoliv byla děsná kosa, na naší zahrádce jarní kytky. Kočky se proháněly mezi tulipány a Čiperka vrněla na sto honů. Podařilo se mi zachytit Gábu v pohybu. Bohužel jsem už nepřepnula makro režim, takže fotka je namodralá. Upravovat se mi ji ani nechce.
Na procházce jsme včera celkem vymrzli, ale pěkné to bylo. Po dlouhé době jsem si prošla křížem krážem Prahu. Zavzpomínali jsme na Švédsko a taky na Eifellovku.
Dnes jen pilates s válcem, TSPčka na čas a zítra se snad dokopu k plavání. Odpoledne koncert, a pak do Brna. Tentokrát na dýl.
Připravuji nový článek o kočkách, tak se těšte :)


A zase to Švédsko!

27. dubna 2013 v 21:39 Kočka na každý den
Podařilo se mi vypotit e-mail ve švédštině pro Anderse. Úplně jsem si odvykla tento jazyk používat. Je to smutné, ale právě pracuji na tom, abych ho mohla o to intenzivněji příští rok začít studovat. Pardoxní, že se proto učím matematiku, fyzika a přírodopis!!! Musím si zopakovat motory a skleníkový efekt. V životě bych neřekla, že tohle budu ještě někdy potřebovat.
Napsat do Švédska mě napadlo poté, co jsem začala trénovat písničky na koncert. Zjistila jsem, že jsem si asi jednu vyhodila do koše, a tak jsem ho obrátila vzhůru nohama. Jenže pak mi došlo, že jsem tu píseň rozstříhala na několik částí a bohužel tam nalepila i ty nesprávné. Po opětovném zkontrolování jsem doša k závěru, že přeci jenom nějaká písnička skončila v koši. Naštětí ta, kterou umím nazpaměť.
V galerii mi to dnes uteklo celkem rychle. Jedna paní si chtěla exponát snad odnést v kabele nebo co. Byla fakt děsná, museli jsme ji několikrát napomínat. Udělala jsem si dva TSP a u každého jsem měla úplně jiný výsledek. U jednoho 90, u druhého 10 procent. Fakt síla! Kéž by tam byla varianta, kde bych dosahla 90.. Taky jsem dočetla knihu Afterdark. Fakt skvělá! Haruki Murakami mě překvapil.
Na zítřek se opravdu těším. Nejen na chalupu, ale také na odpolední setkání. Mám sraz se svým francouzským kamarádem Loicem. Seznámili jsme se v Umeå. Zatím je to první a poslední Francouz, s kterým si v pohodě rozumím. Ostatní lidi z Francie, které jsem dosud potkala, jako by byli prdlí.. nebo-li úplně mimo. Proti Francouzům vůbec nic nemam, ale prostě mi připadá, že se chovají někdy dost zvláštně. Naštěstí jsou tu i výjimky. Na Loica se ohromně těším, aspoň na chvíli se budu zas cítit trošku jak ve Švédsku. Asi už nikdy nezapomenu na to, jak jsme spolu jedli párky a čekali na polární záři :) Hlavně aby nepršelo a my měli na procházení slušně.


z deviantart.com od IrisErelar

Tralalá

26. dubna 2013 v 20:59 Kočka na každý den
Právě jsem si pustila na chvíli televizi a co nevidím.. rozhovor s režisérkou filmu Šmejdi. Když tak o tom slyším, začíná se mi dělat špatně. Nevím, jestli bych se na to chtěla podívat. Vlastně jsem to už několikrát sama naživo zažila. A vím, že není moc o co stát. Je mi těch důchodců líto, že to takhle odnesou. Ale tlak různých prodejců doléhá na nás na všechny.
Dnes jsem byla po týdnu zas plavat. Ani nevíte, jak bylo příjemné zchladit se v bazénu. Zase tam nebyla skoro ani noha, což mi vyhovovalo. Pak mě čekalo vybírání pásku. Oběhla jsem několik obchodů a nakonec v jednom našla nejlepší variantu, která se nejvíc blížila mé představě. Během toho jsem zjistila, jak děsně se zas změnilo oblečení v obchodech. Chápu, že musí nyní prodávat letní kolekce, ale proč proboha takové barvy? V životě bych si nic takového nekoupila! Připadala bych si jako zvýrazňovač! Když jsem se mrkla po červenym svetru, nikde nic. Buď něco mezi růžovou a oranžovou, nebo nechuťně vybledlá oranžová, či růžová. Ach jo. Třeba v nějakym sekáči budu úspěšnější. Zítra pracuju a moc mi to nevadí, páč má být hnusně. Pokusím se teď dopsat třetí část bakalářky, abych se mohla vrhnout na závěr. Pak musím ještě trénovat Sköna maj. Naštěstí to je jen na dva hlasy, ale je to nová píseň, takže ji potřebuju ještě dopilovat.

Takhle nějak asi zpíváme :-D


z deviantart.com od shh-itsroni

Lavičková

25. dubna 2013 v 0:06 Kočka na každý den
Konečně konec! Podařilo se mi napsat referát na literaturu. Myslela jsem si, že to bude hned, ale pěkně jsem se mýlila. Dalo mi to práci asi tři hodiny. A to jsem většinou jen převáděla věci ze souvislého textu do PP prezentace.!
Dnešek mi vyšel úplně jinak, než jsem si včera večer představovala. Několik setkání s různými lidmi bylo odloženo. Ale zas něco nového jsem zkusila. Mám na mysli hlavně frisbee, které jsme hráli s jednou-mně úplně neznámou partičkou v jednom brněnskym parku. Celkem jsem si zaběhala.. i když mi stejně přišlo, že jsem tam nejmíň pohyblivá. Hráli jsme totiž zápas- tým proti týmu. To jsem myslím ještě nikdy s talířem nezkoušela. Nu dobré to bylo, akorát jsem lepší v útoku než v obraně. Aspoň tak mi to řekli. Moc nezvládám někoho si hlídat a bránit mu, aby mohl chytnout(hodit) talíř. Jestli to bude příště, tak se zas stavím. Tanečák není i další týden :(
Předtím jsem měla hodinu sebeobrany. Byla to poslední lekce. Přišlo nás jen pět. Zopakovali jsme vše, co jsme se za tu dobu naučili. A nakonec nám popřál učitel, aby nás nikdo nenapad a kdyby náhodou jo, tak abychom ho vždycky krásně zpacifikovali. Kluci nás pozvali do hospody, a tak jsme společně ve čtveřici šli. Povídali jsme si o studiu a tělocviku. Byla to taková zvláštní hospoda- seděli jsme venku u jediného stolu a pár metrů za námi jezdili náklaďáky a auťáky vysokou rychlostí. Občas mi to vadilo, ale stejně to bylo fajn takovéhle ukončení celého kurzu. Aspoň jsem zjistila, jak se ti lidi jmenujou :) Zítra mám na plánu školu, krátkou procházku a psaní bakalářky. A taky máme speciální zkoušku ve sboru. Díky tomu taky jedu domů až večer, takže nestihnu ten bazar. Nedá se nic dělat.

Lavičková.. protože lavička před naším oknem dnes byla místem, kde jsem strávila nejméně tři hodiny


z deviantart.com od frimmi

V tašce

22. dubna 2013 v 22:54 Kočka na každý den
Zdravím!
Předně jsem vás chtěla informovat o dobročinném bazaru, který se koná v Praze tento čtvrtek. Vítěžek z této akce půjde na opuštěné kočičky. Já se tam plánuji podívat. Odkaz je zde.
S Rozárkou to bylo dneska fajné. Ráno má nejlepší náladu z celého dne, tak jsem ráda, že jsem ji ještě doma zastihla. I na skypu mě pozdravila v celé své kráse. Podezřele jsem dnes neslyšela nic o oblovkách. Jestlipak ještě žijí? ;-)
Tanečák tenhle i příští týden nebude, to asi nepřežiju!! Ráda bych zítra aspoň na swing. Snad bude stát za to. Možná se přihlásím na jednu taneční víkendovku. Na co se fakt moc těším je to, až si zaswinguju v Číně!
Po škole jsme podnikli s kamarádem procházku. Pro mě byla celkem vydatná, unavila mě. A to jsme ušli prý jen 6km. Připadali jsme si celkem dost ztraceně, nakonec jsme vyšli na místě, kde bychom to nejméně očekávali. Sluníčko na mě mělo uspávající účinek. Holt jsem jak krtek, který vylezl po sto letech z nory. Na bytě mi spolubydlící řekl, že jsem se i oplálila. Kdo ví. Večer jsme hráli hru Ruce. Bylo to legrační, byla to má premiéra. Měla jsem slovo "výhybka" :-D

Vím, že cestování je pro Rozárku trauma, ale stejně se už těším, až budeme trávit víkendy na chalupě..


Být v pohybu

21. dubna 2013 v 19:58 Kočka na každý den
Práci jsem přežila, ale zítra už bych do toho nešla. Stačilo. Poslední směna mě čeká v sobotu, a pak hurá! Ke konci dnešní směny jsem si povídala s Baku. Už nás oba dva děsně svrběly paty a chtěli jsme jít domů. A tak jsme se to snažili ukrátit povídáním.
Nemůžu se dočkat, až pojedu do Brna. I když mě tam čeká hodně práce.
Prý mají být letní teploty. Už se těším. Mé přání, aby pršelo se zčásti vyplnilo. Včera bylo pod mrakem a zima. Zato dnes už svítilo sluníčko. Aspoň děda mi to říkal. Naštěstí jsem si toho ani nevšimla.
Připadá mi, že Rozárka se mění. Vzhledově zkrásňuje, povahově se stává přítulnější. Asi už nám stárne. Aspoň to stárnutí má nějaká pozitiva.
Dočetla jsem dneska tlustou fantasy knihu Rok naší války. Ke konci byla napínavá, ale jinak to zas takový objev není. Jsem ráda, že se už můžu pustit do něčeho jiného. Války prostě nejsou pro mě.
Dnešní kočka je v pohybu, protože se sama chci tento týden víc hýbat. Snažila jsem se chodit i na výstavě a cvičit dech, ale venku je to stokrát lepší.


z deviantart.com od AndrisBarbans

Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce

19. dubna 2013 v 22:00 Dóóóst dobrý knížky
Nyní pár řádků o knize, kterou jsem dnes dočetla. Jmenuje se Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce. Napsal ji Gabriel García Márquez.
Hned v knihovně mě zaujal název knihy, a proto jsem si ji taky odnesla domů. Obsahuje sedm příběhů, přičemž většina z nich je dlouhá tak na deset stránek. Je tu ale jedna povídka na sedmdesát stránek-ta hlavní, podle které se jmenuje celá kniha. Stejně tak jako v předchozích příbězích se tu vyskytují nadpřirozené prvky. Odehrává se na poušti a v oblasti Karibského moře. Co mě nejvíc překvapilo a nad čím doteď kroutím hlavou, je jednání jednotlivých postav. Nemůžu říct, že bych se přiklonila k jedné, nebo k druhé. Obě jsou mi nesympatické a trochu pochopení mám snad jen pro Ulisese.

Dívka Eréndira omylem nechá hořet svíčku, chytne celý dům a skoro vše shoří. Její babička je na ni naštvaná, chce vše, o co přišla, splatit. A protože dívka nemá u sebe ani haléř, rozhodne babička za ni, že jí dluh bude splácet tím, že se Eréndira pomiluje s každým, koho potká. Společně putují na voze od vesnici k vesnici a od městu k městu. Babička vždycky rozprostře svůj stan, tam naparádí Eréndiéru, sedne si před stan a nikoho dovnitř bez zaplacení nepustí. Chudák Eréndiéra si nechá všechno líbit, někdy je tak vyčerpaná, že brečí. Nakonec musí Eréndiéra ještě babičku česat a všechno jí připravit na noc. Eréndiéra jí úslužně odpovídá: ano, babičko. Udělám to, babičko. Jako kdyby neměla vlastní rozum. Erendiéra je unešena do kláštěra, kde se má naučit býti slušnou ženou. Babička na ni chvíli nemůže. Jenže to netrvá věčně. Babička si oběhá všemožné insitituce a získá potvrzení, že je důveryhodná osoba a že jí bylo ukřivděno. Když Erendiéru chtějí provdat na kláštěrním dvoře za náhodného manžela, dívka to odmítne a v té nejdůležitejší chvilce, kdy se má rozhodnout a říci "ano", odpoví místo toho, že chce jít ke své babičce! Nechápu!
Pak se jednoho dne objevuje Ulises. Ten se chce s dívkou rovněž pomilovat. Po chvíli se do ní zamiluje. Chce ji vysvobodit z moci zlé babičky. V noci dívku navštíví a společně utečou. Jenže babička se nezdá. Povolá posily a dodávku, ve které prchají, dohoní. Od té doby je Erendiéra uvázaná na psím řetězu. Ulises se ale nevzdává. Přijde jako požádat babičku o odpuštění, dává jí narozeninový dort, ve kteérm je jed na krysy. Ale ten na tlustou babičku nemá žádné účinky. Snad jen, že začne ještě roztodivněji blouznit ze spaní. Erendiéra řekne Ulisesovi, že je padavka, když ani neumí zabít člověka. Ulises je zahanbený. Chce své lásce dokázat, že pro ni udělá cokoliv. Nastraží babičce bombu do piána. Jenže ani to nepomůže. Bomba vybouchne, ale babička to záhadně přežije. Jako by jí bouchly jen kamna. Erendiéra se jen ušklíbne. Ulises je už zuřivý. Vezme nůž a jde babičku podkuchnout. Nakonec se mu to po dlouhém boji s babičkou podaří. Když Erendiéra zjistí, že je babička mrtvá, sebere vestu se zlatem a běží pryč neznámo kam. Ulises ztrhaný z boje s babičkou se ji marně snaží dohonit. Vrhne se na břehu moře do písku a vzlyká samotou a strachem.
Co mě naprosto šokuje, je despotické chování babičky! Je to ještě umocněno tím, že tato osoba mluví fakt jako mírumilovná babička. Její slovník se neliší od jakékoliv jiné hodné babičky. Ve skutečnosti je to tedy ježibaba, která ale není líčena jako ta z perníkové chaloupky. Ta byla už od začátku prohnilá. Erendiéra je naopak naivní, důveřivá a hloupá. Až ke konci v ní hlodá nápad, že by babičku zabila. Jenže se sama neodváží. Přeci jeno je to její babička.
Konec mě trochu překvapil. Proč neutekla společně s Ulisesem? Proč od něj odešla? Možná proto, že už měla mužských po krk a že si myslela, že by to třeba bylo jako z bláta do louže. Nyní by nepatřila babičce, ale Ulisesovi. Takže by vlastně opět nebyla svobodná. Ulises na tom skončil- zdá se- nejhůř. Babička si svůj konec zasloužila. Děsně jsem ji v příběhu nenáviděla. Ale Erendiéru celkem taky- za to, jak je povolná a proti ničemu se nebouří. Ulises má nyní špatné svědomí, že zabil bez cizí pomoci člověka. K vraždě ho donutila slepá láska. Neměl se tolik hnát splnit Eréndiřino přání a měl si vraždění víc promyslet. Netušil, že mu Erendiéra, jakmile se zbaví okovů, ulítne jako ptáček z klece.



Ať prší!

19. dubna 2013 v 20:58 Kočka na každý den
Ani bych neřekla, že ačkoliv jsem celý týden vlastně doma, pořád je co dělat. Na druhou stranu si nemyslím, že bych měla tolik co na práci, kdybych neměla školu. Ráno mám poslední dobou ve zvyku vyjít na balkon a chvíli tam pobýt. Někdy jsem tam i posnídala. Někdy jsem tam zas celé dopoledne řešila logické i nelogické příklady. Dočetla jsem jednu knihu od Márqueze, o které vám ještě napíšu v dalším článku. Pak mám nakročeno k tomu dočíst ještě jednu--fantasy, kterou mám půjčenou už asi dva měsíce. Snad to půjde. Zítra zas pracuji, takže TSP a kniha budou mým hlavním programem. Kéž by bylo hnusně. Když svítí sluníčko, je mi líto být zavřená uvnitř. Včera jsem si aspoň na půl hodiny během pauzy na oběd mohla vyjít na čerstvý vzduch. Vojáci hlídkovali v Královské zahradě. Člověk se musel pohybovat jen po jedné cestě, jinak vás už napomínali, že jinudy nesmíte. Pro mě bylo docela těžké najít nějakou volnou lavičku, ale přeci jen se zadařilo. Slunce svítilo už jen slabě. Nemám ráda tenhle svit- nesvit. Snad to tak nebude celé léto. Kolem paneláků se zafialověly fialky. Zvláštní to úkaz mezi psími hovínky a odpadky.
Dnes bych měla ještě začít psát referát o levicovém extremismu, ale vůbec se mi do toho nechce. Asi proto, že mi toto téma moc nepřirostlo k srdci. Všem přeji pěkný víkend, ať vám svítí sluníčko.. jen kolem Jízdárny by mohlo pršet ;)


z deviantart.com od 666Girl666

Čína podruhé!!

17. dubna 2013 v 20:33 Pohledy
Pohlednice z postcrossingu.. dneska jsem ji objevila ve schránce. Niki pochází taky ze Shenzenu- stejně jak má kamarádka Suina! Konečně je postcrossingová smůla prolomena!


Balkonová

17. dubna 2013 v 20:30 Kočka na každý den
Zdravím,
tak se mi den zas vydařil, ačkoliv jsem neměla tradiční taneční středu. Zato jsem se odvážila jít na power jógu. Účel to splnilo, protáhla jsem se, ale chodit tam pravidelně, to bych fakt nechtěla. Cestou zpátky jsem se snažila odlovit nějaké kešky, tentokrát ale bez úspěchu. Asi jsem slepá, potřebuju GPSku, nebo to někdo ukradl. Nu nesmím se nechat odradit. Procházka to byla vskutku velkolepá. Aspoň mě zítra nebude mrzet, že jsem zavřená v galerii. Dnes jsem se učila na balkoně a bylo to móc fajn. Rozárka se ke mně lísala, jako by byla ta nejhodnější kočička na světě. Potvůrka. S TSPčkama postupuju rychlostí jeden příklad za půl hodiny, takže je minimální šance, že bych to naostro někdy stihla. Letní počasí mě láká uspořádat nějaký výlet, ale musím ještě počkat. Přišla mi dnes zpráva, že kniha byla konečně vrácena. Naštěstí mi ji v Brně drží 5 dní, takže si ji můžu v pondělí v pohodě půjčit. Hurá!!!!

Tu želvu jsem musela teda dát pryč, abych mohla psát na stolku. Sloužila mi jako podpěrka pdo nohy :)


Plachá jako kočka?

16. dubna 2013 v 19:24 Kočka na každý den
Snad jsem napsala všem, kterým jsem napsat chtěla. A teď ještě něco vyplodit na blog. Tak telefonát nedopadl nejlíp, ale jsem ráda, že už mám jasno. Užívám si pražské jaro a snažím se pochopit co nejvíc příkladů z TSPček. Připadá mi, že mi to čím dál tím víc nejde. Dnes mám doučko od naší sousedky. Už jsem tam nebyla od té doby, co jsem byla ve čtvrťáku na gymplu. Jé, to jsem si fakt nemyslela, že budu ještě něco matematického někdy v životě potřebovat..

Dnešek byl ve znamení výpravy do dalekých Říčan a 100 bazénů, které jsem uplavala. Byl to hec. Už skoro 3 neděle jsem nebyla plavat, takže po té stovce mě nohy sotva unesly. Ale řekněte, kdo by neodolal, když jste v bazénu téměř sami! Opravdu! Ne, nebyla jsem ve Švédsku. To byl Barrandov v 15 hodin odpoledne! Asi všichni ještě pracují a jsou v práci. Ve čtvrtek taky budu. Vychytala jsem dneska směnu, která se uvolnila. Učit se tam můžu tak jako tady, tak proč to nevyužít.

Kočka na dnešek bude říčanová. Procházela jsem se venku, když měl doktor pauzu a co nevidím. Černého pekelníka! Bohužel se nedal pohladit. Tak aspoň zdálky. Zjistila jsem, že v Říčanech jsou pěkné lesy s turistickými trasami. Vždycky je to pro mě udivující, když vidím tu "dálnici" procházející prostředkem města. Přitom hned kousek stojí léčebna pro děti. A je fakt, že vzduch je tam podezřele čistý. Je to těmi lesy, že zadrží ten smog ze silnice? Moc tomu nerozumím. Vždycky, kdyžtam jdu na podzim, divím se, jak je u silnice krásně zbarvené listí. Padá na chodník jak vločky. I teď tam to listí bylo. Nikdo ho neuklidil. Bohužel už mělo jen světle a tmavě hnědou barvu. A nešustilo. Do Říčan jezdím jednou do roka, ani mi nevadí, že mám doktora tak daleko. Je to pro mě příjemný výlet. Akorát by tam mohly jezdit častěji busy. Někdy čekám i 45 minut. Další skvělá věc je, že jsem dostala speciální léky, které by mi měly pomoci v nouzi. Alergie, boj se!


Historie Země za 2 minuty

14. dubna 2013 v 22:58 Verschiedene Sachen
Bohužel to dost "bodá" do očí. Škoda, že tam snímky nejsou o trochu déle. Proč je třeba Moně Lise věnováno o pidisekundu víc než jiným obrázkům? Historie za posledních 20 let mi tam připadá vůči ostatním úsekům v dějinách dost protažená. Mám takto pocit, že jsem už pěkná vykopávka, když jsem víc jak 30 vteřin z toho videa :-D Někteří z věřících by se mohli zeptat a co třeba Bůh? Kde ten je? Je to ten snímek, jak někdo drží v rukou celou naši planetu Zemi?


Upřený pohled

14. dubna 2013 v 21:42 Kočka na každý den
S přicházejícím jarem nepřichází nejen alegie, ale taky chuť vzít si na sebe letní kousky. Zjistila jsem, že mi chybí bílý pásek a nějaký lehčí svetr(kabátek) k sukni. Asi se budu muset po něčem podívat. Doufám, že jsem se od ledna moc nespravila a že mi šaty ještě jsou.
Rozárka ráno seděla na oblovkách a my ji marně vyháněli pryč. Ta klec se brzy prohne. Jsem ráda, že si aspoň naše kočka rozumí se šneky, když na ostatní živočichy prská a syčí. Mrzí mě, že jsem se nepodívala tenhle víkend na chalupu. Snad přespříští neděli. Četla jsem na netu, že má zas příští týden padat sníh. To jsou mi ale blbosti. Vlastně by mi to ale vůbec nevadilo.. naopak, potěšilo by mě, že je hnusně a já můžu být schovaná v budově, kde pracuji.
Po stopadesáti letech jsem napsala e-mail svému kamarádovi ze Španělska. A po pár měsících jsem obdržela e-mail od svých českých přátel žijících ve Švédsku. Jupí!
Taky jsem dnes viděla na vlastní oči jednoho kandidáta na prezidenta. Přišel se podívat na výstavu. Hned jsem ho poznala. Už jsem ho znala ještě dřív z různých článků, takže mi ani hned nedošlo, že taky kandidoval. Představovala jsem si ho trochu jinak. Je vidět, jak média klamou.
Pobavilo mě to, že mamka neumí rozeznat dentální nit a mezizubní kartáčky, ó bože! :-D
Úplně na konci dne napíšu ještě jednu zprávu do Švédska, a pak hurá do hajan. Jestlipak zítra pojedu do toho Brna..


Kdy se plní sny

13. dubna 2013 v 20:04 Kočka na každý den
Ztracená bloudím dál svým snem..
Znáte tu písničku? Nedavno jsem ji slyšela v rádiu a od té doby si ji občas pouštím. Možná proto, že v ní jsou ehm jisté společné prvky. Taky mám svůj sen. Už jsem jich několik měla. Ale myslím si, že žádný jiný mě nestál tolik úsilí a přemáhání jako tento. Říkám si, že snad to bude pak stát za to. Snad..

Žere mě, že žiju v nejistotě, opět! I když mi přišel ten dopis! V pondělí budu volat do školy a snad budu moudřejší. Taky nevím, jestli mám jet ten další týden do Brna. Mám? Nemám? Asi oškubám pampelišku.. I když teď asi žádné odkvetlé pampelišky nejsou. Tak si hodím korunou. Možná ale ten pondělní telefonát rozhodne. Kéž by. Všechna pro: můžu se víc učit, ušetřím čas za cestování, ušetřím peníze, můžu jít plavat několikrát do bazénu, na swing a možná i cvičit. Všechna proti: nejspíš nepotkám nikoho z kamarádů ani kamarádek a ty aktivity budu muset podnikat v Praze sama, zameškám školu(což není tak podstatné, protože jsem dosud ještě nechyběla).

Taky mě štve, že se nikdo neuráčil vrátit do knihovny knihu, na kterou píšu bakalářku. Bude platit mastnou pokutu. Doufám, že ten někdo tu knihu neztratil. Potřebuji ji.

Tak jsem si vám postěžovala, tak teď pár pozitiv. A že jich moc není. Jsem ráda, že nám v práci dovolí číst si, ale stejně mi už z toho hrabe. Dokončím směny, které jsem si dala a příští měsíc si jich tolik nedám. Stejně ta výstava naštěstí končí. Gudbáj dráty! Raději bych byla na čertvém vzduchu- venku, když je tak krásně. A klidně bych dělala i nějakou fyzickou práci na vzduchu. Škoda, že ta pracovní agentura nic takového nenabízí. Další pozitivum beru sluníčko, které občas na nás vykoukne a to, že je teplo. Je to o dost lepší vyjít v šest z práce a mít ještě nad sebou modrou oblohu. Sice to trvá dost krátce, ale přeci i za těch pár minut jsem ráda.

Konec vylejvání mozku, jdu si dát něco dobrého na zub.



z deviantart.com od Caring201

Taiwan

12. dubna 2013 v 21:10 Pohledy
Tramtadadá!!! Přichází úžasné překvapení v podobě pohledu z Tapei!!! Posílá mi ho Sophie, která je rovněž velká milovnice koček. Rodiče jí bohužel doma ale zvíře nedovolí, naštěstí se vyskytuje několik koček v jejcich sousedství, takže aspoň takhle kočičky zpříjemňují Sophii den :-)



Už si ho jdu nalepit na zeď.

Sem a tam..

11. dubna 2013 v 15:06 Kočka na každý den
Usedla jsem k notebooku poněkud vyčerpaná z uklízení a taky z polední procházky. S kamarádem jsme hledali kešku. Byla to mikro, takže jsem ani nedoufala, že ji najdem. Jenže J. mě překvapil, šel úplně najisto. Odkryl kůru a hned ji měl. Nechápu, jak to odhad. Asi bych ten strom taky prohlídla, ale tak jistá bych si zdaleka nebyla. Byla to super procházka, dostala jsem chuť vyšplhat na jeden strom, tak jsem to hned uskutečnila.Potkali jsme taky dvě roztomilé kočičky. Jedna je podobná té, co je dole na fotce.
Teď mě čeká ještě umývání bot od bahna a potom si dám šlofíka. Nejen proto, že jsem dnes vstávala brzo do školy, ale hlavně proto, že tuhle noc nebudu moc spát. To je tak, když si člověk zařizuje jednu práci v Praze a druhou v Brně.. Jsem ale ráda, že můžu být na Lange Nacht a zároveň mi to prospěje(nejen ve zdokonalení se v němčině). Vlastně se teď taky modlím, aby mi co nejdřív odevzdali knihu, z které píšu bakalářku. Dnes by ji měli do knihovny vrátit. Kéž by.. Jinak se mi situace ještě zkomplikuje. Co mě potěšilo, je že bakalářka se celkem mému profesorovi líbí, takže mohu psát v klídku dál. Jen mít tu knihu..
A jaké to bylo včera? Taneční, bojové, konverzační a utlumené. Utlumené spíš zezačátku, protože jsem dopoledne byla na bytě a snažila se něco dělat. Až výlet s odpadkama mě ale pořádně probudil.
Tak mi držte prosím palce, abych to s tím nočním přesunem dobře zvládla, nikde nezabloudila a aby mi následující třídenní práce rychle utekla.
A na závěr něco pro zasmání..našla jsem stránky, které jsou určeny pro všechny studenty píšící diplomovou práci.


z deviantart.com od JustDarkMe

Kočičí skajpování :)

9. dubna 2013 v 23:18 Kočka na každý den
Podařilo se mi vyfotit nádherně Rozárku na skypu a to díky tomu, že se vysílalo z jiného přístroje. Dokonce jsem slyšela na dálku i její vrnění. Je to vůbec možné? Po třech nedělích jsem zavítala na brněnský swing. Stálo mě to dlouhé čekání, dokonce jsem se chtěla podívat na vyhlídku v Domě pánů z Lipé. Celkem se to ale vyplatilo. Přišli trochu jiní lidé, dokonce mě překvapil chlápek, kterého znám z pražských tančíren. Nebýt dvou lidí, zas bych si ale skoro vůbec nezatančila. Parket se překvapivě zaplnil..pozdě, ale přeci. V nejlepším se má ale přestat, a tak jsem před desátou odešla. Poslouchám chill out na dobrou noc. Tenhle žánr jsem ještě minulý týden neznala, aspoň k něčemu je ta práce dobrá- chodí tam čas od času prima lidi, s kterými si můžu popovídat. A občas tak přijdu na zajímavé věci. Přeji si, aby byl už konec toho týdne a všechno, co mě čeká, se už stalo. Tedy až na dvě věci. Ty bych si v klidu vychutnala, při nich bych se mohl zastavit čas. Jenže bohužel to hezké plyne příliš rychle a to nehezké se dost vleče. Aspoň takový mám často pocit. Poslední novinka, která mě dnes dostala, je to, že budu zpívat v komorním sboru. Ano, náš sbor pojede na švédskou ambasádu! Už teď z toho mám trému.! Ale na druhou stranu se i těším :)


Z kopce nebo do kopce?

7. dubna 2013 v 20:03 Kočka na každý den
V hlavě mám zas úplně vymeteno. Tentokrát mi to v práci celkem rychle uběhlo a může za to překvapivě školní příprava. Moc úkolů už mi nezbývá. Jen jedna esej na totálně nudné téma(integrace, nebo vlast z pohledu občanství a migračních procesů). Vůbec nic mi to neříká, takže fakt netuším, o čem psát. Docela jsem se dnes zapotila nad matematikou-zlomky a odmocninami ve zlomcích. Co je ale ještě horší, to je prostorová představivost. Pořád je ve mně malá naděje, že mi tyto testy prominou. Když jsem odjížděla z práce, tak na 20 minut vysvitlo sluníčko. Připadalo mi to jako nadpřirozený úkaz. Už jsem skoro zapomněla, jak takové sluníčko vypadá. Spíš než jaro to vypadalo ale na podzim. Jsem zvědavá, co mi škola tento týden "nadělí". Že bych po týdnu opět mohla pracovat na bakalářce? Zítra mě čeká plavání-jupí, a taky možná přednáška o Japonsku. Čtu knížku Rok naší války a občas je to dost drsný. Mám chuť ji pro ty nechuťárny odhodit. Ale zatím se držím. Taky jsem rozečetla povídky od Marquéze. Ty jsou dost neobvyklé a nadpřirozené. Zatím jsem přečetla dvě a v obou vystupují krabi. A jak se má Rozárka? Nevím. Včera nás všechny pozorovala z výšin skříně, dneska ráno se zas rozvalila v křesle. Když se k ní člověk ale přiblíží, zvedla se a odešla pod bezpečnou postel.

Tahle fotka je z předloňských Velikonoc. Dívám se, že jsem už chodila v tílku a Čiperka si pochutnávala na zelené trávě. Je vidět, že nastává doba ledová.


Sedět a zírat

6. dubna 2013 v 21:45 Kočka na každý den
Sobota mě pekelně unavila. Kdyby to bylo díky nějaké fyzické práci, tak bych jásala. Práce-nepráce, kterou dělám, mě neuspokojuje. Nevidím za sebou žádný výysledek a to mě nejvíc štve. Musím si pořád říkat, že tam jsem kvůli penězům, na kterých momentálně hodně záleží.
Podařilo se mi úspěšně dokončit jeden překlad. Zkusila jsem pustit i obě dvě videa, z kterých budeme psát test. Nerozumím skoro ničemu. A tak jsem to po 10 minutách vypla. Je to směsice dialektů a hochdeutsch, což nerodilý mluvčí nemůže pochytit. Možná jen vybraní učenci na naší škole :) Jinak mi to připadá jako zakletý jazyk, z něhož se sem tam vyvrhne známé slovíčko.

Otázka na zamyšlení: Proč se říká polce "polka", když ten tanec pochází z Česka? A proč se říká tatarská omáčka, přinesli ji snad sem k nám Tataři? To jsou věci, nad kterými jsem začala přemýšlet až poté, co jsem potkala jistého kluka z Kyrgyzstánu. Je vidět, že nad věcmi přemejšlí a mně připadá šokující, že ač jsem z Česka, nikdy jsem se nad těmito skutečnostmi nepozastavila.

Jó, židle je pro dnešek fakt trefná. Většinu času jsem strávila právě na ní. A zítra to bude taky tak..


z deviantart.com od Lovecatssss1998

Přátelství

5. dubna 2013 v 14:57 Kočka na každý den
Během plnění domácího úkolu jsem narazila na video, kde jeden chlapík popisuje, jak je ten život komplikovaný. Nepočítala jsem přesně, kolikrát se stěhoval, ale říkám si, že musí mít svou přítelkyni opravdu hodně rád, když tohle dokázal přestát. Tady je důkaz, že vztah na dálku opravdu existuje.
Už vím, o kom budu psát. O Evropě asi těžko, nenapadá mě nějaký souhrnný a zároveň konkrétní zážitek. Musela bych se koncentrovat na jednu zemi, ale to už není o Evropě.
Dnes se budu snažit dodělávat všechny resty, bakalářka stojí a zřejmě ještě nějaký čas bude stát..zítra a pozítří mě čeká práce v galerii. Moc se tam netěším, ale vidina peněz a ošklivého počasí je celkem lákavá. Když je ošklivo, nemrzí mě, že nejsem venku. Objevila jsem další trafiku s nádhernými pohledy. A konečně mi včera došly tři pohledy z postcrossingu. Už jsem nedostala asi dva měsíce ani jeden. Bohužel se to nějak zaseklo. Přitom jsem posílala asi čtyři. Jsem ráda, že se to opět vrátilo do normálních kolejí.

Tenhle pohled jsem dostala z Nizozemska. A myslím, že se na dnešní den hodí. Píšu totiž na téma Freundschaft.