Září 2011

Moomin

29. září 2011 v 22:06 Verschiedene Sachen
Finsko, Finsko! Zase se mi dnes připomnělo.. nejen tím, že jsem dnes psala e-mail, nejen tím, že jsem včera o něm líčila spoustu zajímavostí na konverzaci v angličtině, ale i zprávou od Nawida, která mi dnes došla. Budu na Tě stále myslet, Fisnko, asi do konce roku.. a do konce příštího roku... určitě i do konce toho dalšího.. možná i do konce života. Asi jsem praštená..protože.. Nemyslím si, že by bylo vhodné hned na první schůzce vyprávět dotyčnému o tom, že se hrabal v popelnici a vybíral z ní jídlo, a pak ho jedl. Ale ve Finsku je to prostě jiné. Nevím, co si ten druhý o mne asi myslí, ale každý chce vyprávět především ty zajímavosti a odlišnosti, vždycky mě to prostě napadne :-)

Mumínka jsem si přivezla na památku.


A docela si s ostatními plyšáky rozumí.


Už blázním.. tak raději dobrou noc!

Na cestu!

29. září 2011 v 21:56 Kočka na každý den
Balím se na cestu.. a nejraději bych si Tě vzala s sebou, Rozárko. Jen maličko jsem si Tě stačila pochovat.. jen pár minut jsem měla na to Tě hladit po hřbetě.. Ale v neděli snad bude čas. Zítra brzy ráno se vydáváme s Míšou na dalekou cestu..Berlín.. to je náš cíl :-) Těším se a zároveň mě trochu štvou pořád máminy narážky a obavy. Já jen doufám, že tam narazíme jen na samé dobré lidi, že si pošprechtíme a že si procházky i muzeum užijeme. Sluníčko, prosím, buď tento víkend na naší straně a sviť nám nad hlavou.

Hned po příjezdu do Prahy jsem si musela vytrpět byrokracii na poště..poprvé v životě posílala balík na dobírku... fuj, co to je? Proč je to tak odporně předražené? Chudáci zaměstnankyně za přepážkami, pracovní doba jim končila v šest, ale ještě v půl sedmý obsluhovali lidi v nekonečné frontě.

Cesta z Brna mi rychle ubíhala, pouštěla jsem si Sikarovu povídku, a pak Daniela Landu. Předtím mě trošku namíchlo, že jsem měla sraz s jednou dívkou, která ale na smluvené místo nepřišla.. trochu jsem s tím i počítala, protože se na můj poslední mail neozvala.. ale stejně se mi nelíbí takové jednání. A tak sjem vyšla na Špilberk.. sedla si na lavičku kousek od altánu, rozevřela notebook a psala jsem dlouhý e-mail o Finsku jednomu člověku. Bylo horko, tak jsem se do toho ponořila, že jsem se málem nestihla přemístit na autobusové nádraží.. uff, zas to bylo jen tak tak.

Dopolední vyučovací hodina mi celkem rychle utekla nai vstávání dnes nebylo tragické, protože jsem si mohla přispat až do osmi. A zítra? Kde budu touhle dobou zítra? Jsem zvědavá, co pátek přinese..

Tak jsem to vzala pěkně od konce, teď už si jdu lehnout. Stále přemýšlím, co jsem si zapomněla sbalit, ale doufám, že všechno důležité mám.

Ahoj Rozárko, ahoj domove, doufám, že se v neděli opět shledáme.


Má milá rozmilá Rozárka se ukrývá v baťůžku.

Vejpůstek

28. září 2011 v 16:42 Moje cesty
Když jdete směrem na obec Kublov po asfaltové silnici..


a vydáte se šikmo přes louku za první chalupy,


objeví se před vámi nepatrně viditelná cesta. (pozn. Ona tam fakt je!)


Ta cesta vede až na Vejpůstek. Alespoň místní té vyhlídce tak říkají..


V dáli je vidět hrad Točník.


Vyhlídka je schovaná napůl v lese..


Když si lehnete na lavičku,


vidíte až na vršek do koruny stromů..


Miluju ten pocit..a dokázala bych se tam nahoru klidně hodiny dívat..


V září jsem na Vejpůstku zas po dlouhé době byla.. málem jsem ho nenašla. Tak daleko, a přitom tak blízko..


Odměna za únavu

28. září 2011 v 16:16 Kočka na každý den
Ano, ano.. večer s Pratchettem bude :) Nejdřív ale Hausaufgabe z němčiny a taky znovu nahrát fotoknihu, nevím, proč to blbne. Dnešek je pěkný den.. až na malou komplikaci s pojistakmi.., opět jsem měla konverzaci s novým člověkem a příjemně jsme poseděli na lavičce v parku. Pak jsme s kamarádem šli plavat do padesátimetrového bazénu.. líbila se mi tam obří skluzavka, plavalo se mi dost dobře, člověk se nemusí tak často otáčet jako v pětadvacítce.. jde to rychleji. Jen skokánek mě zradil, protože jsem si pořádně nabrala do nosu. Jak byl vysoko, tak jsem asi špatně odhadla vzdálenost a vzduch mi nevyšel až k následnému vyplutí nad hladinu.. Miluju tu únavu, která vás pak přepadne po plavání.. je to tak příjemné.


Tak příště (zas)

27. září 2011 v 22:47 Kočka na každý den
Jsem sama, konečně sama a v klidu.. v mém druhém domově :-) Ráno jsem..pravda.. nevstávala moc brzy, ale jak jsem vyjela do ruchu velkoměsta, tak jsem se nezastavila. Přebíhání z učeby do učebny.. přičemž jsem si stačila splést budovu M s N.. konverzace, poznávání a oběd in English s jednou dívkou.. pak Geschichte a film, kde jsem nejvíce asi ocenila hudební doprovod :D Na chvíli jsem se mrkla na net, zhltla hrušku a hurá na švédštinu v písních. To je ale fajn předmět! Do normální učebny jsme s nevešli, a tak trénujeme v tělocvičně. Blbé je, že z dlouhého stání bolí nohy, ale jinak mě to moc baví! Poté jsem si udělala zajížďku.. za zapomenutým svetrem z letního tábora.. Dobře, že se našel!

To ještě není zdaleka všechno, pak mě čekal výlet k bazénu Za Lužánkami..potřebovala jsem zjistit zítřejší sváteční otevírací dobu. Zítra tam jdu s Martinem plavat. Doufám, že tam nebude narváno, plavání mě teď moc baví!

A nakonec lindy hop..... Poprvé lekce tady v Brně! Konečně jsem se dočkala. Bylo to jiné, bylo to pomalé, bylo to krásné. Akorát parťák do páru mi chybí. Ne a ne někoho přemluvit. Zezačátku jsem se tam cítila dost osamoceně, když se začalo tančit v páru, ale ke konci už to bylo dobrý. Seznámila jsem se s jedním klukem, Slovákem, který mi řekl, že příště zkusí dotahnout i svýho kamaráda. Zítra mě čeká volnější den, mám sraz jen se dvěma lidmi.. přičemž je svátek, holubníková tančírna se nakonec nekoná, a tak strávím večer nejspíš s Pratchettem a s němčinou/švédštinou.

Tak zatím..


Motýl

26. září 2011 v 19:37 Co mě kdy zaujalo
Být volný jak motýl..
Být krásný jak motýl..
Být barevný ja motýl..
Být křehký jak motýl..
Co víc si přát?


Seděl jsi tam na tůji, motýle.. A ani se nehnul. Pak jsi se mě lekl
a plesk!


Po tvé kráse je veta.
Co se ti stalo, motýle?
Proč už tak nezáříš?

Jsme my lidé taky takoví motýli?

Být stále nablízku

26. září 2011 v 19:24 Kočka na každý den
Veleuspěšné dílo bylo právě dopsáno:) Snad se bude panu spisovateli líbit. Užívám si klidu na bytě a v supermarketu jsem si koupila ještě teplé houstičky, mňam.

Včera večer jsem toho u kompu měla akorát tak dost. Připadalo mi, že jsem pořád někomu jen odepisovala a že mi to zabralo víc jak dvě hodiny.. Uff, tenhle týden se té angličtiny jen tak nezbavím. Ale je to dobře :) Němčina byla k utrpení. V jedné třídě to byla hotová sauna. Podruhé jsem už dneska vlezla do sauny. Poprvé vědomky a dobrovolně, podruhé povinně. To mi připomnělo to brzké plavání. V 6.10 jsem si to už cachtala v bazénu, zvláštní, ale příjemné, ani mi voda nepřišla tak studená jako jindy. Překvapilo mě, že jsem tam neplavala zdaleka sama. 70 bazénů, na pět minut do sauny(vzpomněla jsem si sentimentálně na Fisnko) a pak zas domů.. jen tak tak jsem se stihla nasnídat a vyrazit včas na bus. Chybí mi tu kočičí duše.. kočičí teplo a kočičí přítomnost :,( Až budu mít svůj byt, nikdy nedopustím, aby v něm nebyla alespoň jedna kočka.


mám tě ráda, Rozárko (-:

Chytit poslední paprsek slunce

25. září 2011 v 21:10 Kočka na každý den
Poslední tři dny jsem se stala docela akční. Nevim, nechápu, co to do mě vjelo. Na aukru jsem přidala asi pět předmětů, podala jsem si inzerát na školní stránky, že hledám někoho, s kým bych chtěla volně konverzovat v angličtině a během dvou dní se mi ozvali čtyři lidi! To mě překvapilo! Tak jsem ho dnes už raději stahla. Teď přemýšlím, jak se s kým sejdu.. že je testnu. A taky s Míšou plánujem Berlín. Ta holka mě překvapuje, naplánovala ten náš vejlet pěkně od podlahy :-) Tak doufám, že počasí nezklame. Víkend jsem strávila na sluníčku.. ponořená do Karpatských her.. kolem koček.. a večer lekce přehrávání CD pro dědu.. Zatápění v kamnech.. vyhasínání ohně..Zachumlání se do peřiny a snaha zahřát se.. spáááánek.

Ještě mě čeká napsat Alče a hurá do hajan. Zítra chci vstávat před šestou a před odjezdem do Brna si ještě jít zaplavat. To jsem blázen, co? =)


Včerejší romantický západ slunce..se dvěma kočkami.. Gábou a Johankou.. pro mě krásný okamžik.. co víc si přát O:-)

Pozor, zlý pes!

24. září 2011 v 12:26 Verschiedene Sachen
Toho psa pokaždé vidím, když jsem na návštěvě u své tety. Při příjezdu na nás pořád štěká a někdy ani neustane. Mám před ním obrovský respekt. Trochu se ho bojím. Ještě štěstí, že ho má teta pod zámkem. Kdepak, takoví psi pro mě nejsou.

tady vypadá ještě celkem mírumilovně..

tady už moc ne..


Kočka sobotní

24. září 2011 v 12:15 Kočka na každý den
Krásné poledne! Mám radost, protože je venku tak pěkně. Odpoledne jedu za dědou a předtím si zajdu zaplavat. Jsem na baloně a čtu Karpatské hry od Miloslava Nevrlého, které nám Zdeněk předčítal na Ukrajině. Je to takové snové, ale možná i naivní. Do Rumunska bych se chtěla někdy podívat, krajinou je asi zřejmě dost podobné Ukrajině.

Taky jsem poprvé psala na konferenci. Řekla jsem si, že nebudu jen pasivně čekat a pokusím se sama něco zjistit o možnostech pronájmů v Brně.. moc si přeju, aby se náš studenstký klub zas rozjel :)

Cítím se fajn, protože počasí je bezva. Čím jsem starší, tím se mi víc odráží počasí na náladě. Čím to?


Rozárka v za(u)jetí notebooku(em) :-)

Vočumovat přece!

23. září 2011 v 15:33 Kočka na každý den
Dostala mě bráchova hláška..
Véna: " Užiješ si koly dost, půjdem dneska do Metropole."
Já:"A co tam budete dělat?"
Véna: " Jíst, kecat a vezme s sebou kompy. A taky půjdem do Elektrowordu"
Já:"Ehm.. do Elektrowordu? A co tam?"
Véna: " No vočumovat přece! "

To jsou teda zájmy dnešní mládeže :D Tohle by mě teda asi vážně nebavilo :D
Namísto toho čtu Sira Čtvrtka a píšu e-maily Ignasimu a dalším lidem z worcampu. Večer jdu na zumbu, poslední lekce, kterou mám v permanentce..


z deviantart.com od Blende09

Tajné místo.. příběh potůčku

23. září 2011 v 12:15 Moje cesty
Na Velikonoce máme takový zvyk. Chodíme trhat kopřivy do nádivky a asi před šesti lety jsme objevili místo, kde rostou ty největší a nejžahavější kopřivy na světě. Teče tam také ledový potůček a stromy tam téměř nepropouští světlo.

Znáte tenhle kraj?


Když půjdete po železnici


a touhle cestou,


kolem tohoto lomu..


a vydáte se šikmo dolů do stromové džungle, po pár krocích narazíte na tenhle potok



a na tajemnou chodbu do neznáma.



Stoupnu si na kámen


a pozoruji, jak potok zurčí..


Tekoucí voda mě už od malička fascinuje.


Všude kolem divoká džungle.. jako bych byla kilometry daleko od civilizace.


Natrháme kopřivy a jdeme domů. A potůček si zurčí dál..


Tak zas za rok :-)

Jen tak tak

22. září 2011 v 22:20 Kočka na každý den
Hlavou se mi teď honí zumba. Večerní lekce mě mile překvapila. Tancovali jsme na pěkné písničky a naše cvičitelka byla sympatická a zapálená do tance. Před každou skladbou nám vysvětlila kroky.. navíc se hodně opakovaly, takže jsem to i docela stíhala. Možná je to také tím, že to byla prý její poslední hodina tady v Radlicích.. vyučovat bude někde jinde.. chtěla se rozloučit. Zumbu jsem si moc užila, hledám na youtubu písničky, ale mrzí mě, že je nemůžu najít.. je to španělsky a ta slova, co jsem si zapamatovala se píší asi jinak.. pak ještě jedna taková rychlejší skladba v angličtině byla úžasná.. jenže jsem nerozuměla té ženské ani slovo, takže mám asi smůlu.. Je to hledat jak jehlu v moři.... Kdybyste měli někdo zumba písničky, tak mi určitě napište :-)

Tenhle den byl hodně lítací, ve škole mě to ale bavilo.. navzdory tomu, že jsem se ze židle nehnula skoro čtyři hodiny. Myslím, že mám skvělé učitele.. aspoň na mě tak dobře zapůsobili. Následovalo obíhání pár obchodů a společností.. měla jsem strach, že nestihnu autobus, ale nakonec jsem tam asi dvě minuty před odjezdem dorazila.. Uff, bylo to o fous. Odpoledne jsme se sešli s Pavlem.. jediným blogařem, kterého jsem kdy viděla naživo. V Divoké Šárce jsme potkali užovku a pavel si ji fotil zblízka. Mě zas překvapilo, že koupaliště tam je už zavřené a vypuštěné.. jako by už měla začít každou chvíli zima. Ale tu já ještě nechci vidět, jdi pryč, zimo! Překvapilo mě, že jsme došli až do Nebušic. Procházení se mi líbilo, dokonce sluníčko zase občas vykouklo. Jen ještě vylez ven.. a obšťastni nás svými paprsky :-)

Když mě ráno vzbudil budík, nechtělo se mi vůbec vstávat. Hlavou mi proběhlo všechno, co dnes mám podniknout a musím vám říct, že bylo hodně těžké nesvalit se zpátky na polštář a nechrupkat dál.

A na závěr sem dávám odkaz na jedinou písničku, kterou se mi podařilo najít z té zumby. Tady je..


V mém druhém domově

21. září 2011 v 22:24 Kočka na každý den
Zdravím.. už z nového bytu. Zatím jsme tu jenom dva, je to tu pěkné. Přes den jsem tu dokonce byla sama, tak jsem se snažila odpočinout si a taky se prospat. Po dlouhé době obnovuju skajpování.. po dlouhé době poslouchám v jednom kuse němčinu. Chybí mi tu Rozárka, ale co se dá dělat... :-( Jsem ráda, že se dneska v Brně ukázalo sluníčko.

Jo a zjistila jsem, že se v Brně taky budou konat kurzu swingu.. fakt :-)


z deviantart.com od olushia-loosiczka

Výjimečné je báječné

20. září 2011 v 22:21 Kočka na každý den
Za poslední hodinu se mi zvýšil tep o 100%. Ne, kecám, ale Marťa mě tak překvapila, že si musím odplivnout...ty vole.!

Jsem ale ráda za to, co jsem dneska podnikla. Od poledne mimo domov, přišla jsem až před chvilkou.. s balíčkem v ruce a s příjemným pocitem v duši. Takováhle setkání mi hodně dávají a jetě dlouhou dobu na ně vzpomínám. Díky!

Alou do postele, páč zítra budu vstávat už ve 4!!!! Áááááááááá, ne, že by se mi chtělo!


z deviantart.com od hoschie

Touha

19. září 2011 v 21:09 Kočka na každý den
Taebo, cvičení, které jsem dnes ze zvědavosti podstoupila. Myslím, že po prvních deseti minutách bych mohla klidně odejít. Nelíbilo se mi to, jsem zhnusená. Aerobic je proti tomu docela obstojná disciplína. Ale taebo se skládá jen z rychlých záškubů, které děláte na strašně rychlé tuc tuc. U toho většinu času musíte mít zatnuté pěsti a bušit před sebe, jako byste chtěli někomu naboxovat. Mezi těmi mužatkami jsem si připadala poněkud křehce.. útrpně jsem se dívala na hodiny a těšila se, až bude konec. Tomuhle už se raději příště vyhnu. Je to sport naprosto asexuální, v člověku se ztrácí veškerý ženský půvab. Tohle prostě NE!

Asi hodinku jsem se dneska deptala nad fotoknihou a nejméně dalších pět se tomu ještě budu věnovat :( Jedna věc, kterou jsem si uvědomila je ta, že nesnáším novodobou elektroniku! Nesnáším hlavně technický pokrok, to, že to jde tak strašně rychle napřed.. nesnáším lidskou touhu po tom mít stále ten nejnovější model, to, co je in!!!!!!!! Když stejně za pár měsíců to bude zas zastaralé. K čemu? K čemu nám to je? Stále se za tím hnát................


Lidi s písničkou

19. září 2011 v 12:48 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Často se mi stává, že si při poslechu nějaké písničky vždycky vzpomenu na jednoho a toho samého člověka. Jako by ten člověk byl pro mě tou písničkou. Zkusila jsem si vzpomenout na konkrétní skladby.. jsou napříč časem. Pro vás to možná bude nudný článek, protože asi není moc pravděpodobné, že byste znali všechny osoby, které tu napíšu. Ale pro mě je to zajímavý si tohle uvědomit.. Taky se vám to stává, že máte spojenou písničku s konkrétním člověkem?

Pavel Š. - Vzpomínka, Sluneční orchestr

Jana Š.- Amsterdam, Cora

Martin Č.- To the Unknown Man, Vangelis

Vláďa- Last Night of the Kings, Van Canto
- The Moldau, Wolg Hoffmann

Honza- Pozdrav z fronty, Daniel Landa

Hanka- Krámy, Tleskač
- Tonight in Flames, Cradle of Filth

Jakub- Nanana, Kelly Family

neznámý- Medvídek, Lucie

mamka- Náklaďák, Petra Černocká

Alča - Moment of Life, Eagleheart

Poslední sluníčko tohoto léta?

18. září 2011 v 21:58 Kočka na každý den
Fotkami se mi připomněly staré časy.. respektive loňský rok touhle dobou, kdy jsem se taky připravovala na Hvozdy. Přihlásila jsem se znova a doufám, že mi to s koulí půjde líp :D A že to letos Moravákům pěkně natřem!

Ujela jsem Praze, abych si užila na západě ještě trochu sluníčka, ale večer jsem se musela vrátit, tady už pršelo a já v tílku mrzla.

U dveří nás vítala Rozárka, jak příjemné to pro mě bylo.. :-)

Název článku je takový zvláštní, ale mně se líbí. Kdo ví, jestli tento den nebyl posledním teplým okamžikem tohoto roku. Říkali, že mají teploty ještě vystoupit mírně nad dvacet, ale třeba už to nebude takové letní, ale podzimní..


Pevně na zemi..

17. září 2011 v 21:44 Kočka na každý den
Nejdůležitejší je, že jsem dnešek přežila ve zdraví bez žádného držkopádu. Ten strach z toho, když jsem ťapala na skákacích botách, mám ale pořád ještě živě v paměti. Uff, bylo to horší snad ještě víc než brusle.. :-( Nejhorší mi na tom přišlo to, že jste se nemohli vůbec zastavit, jinak byste spadli. Předklon i záklon byl taky nebezpečný, všude hrozil pád. Obula jsem si ty boty dvakrát, podruhé s tím, že mě budou po celou dobu držet za ruku. Taky že mě nakonec pustili.! Nejhorší moment byl ten, když jsem pocítila chuť se zastavit, ale nešlo to. Hlava chtěla stát, ale nohy pořád musely skákat. Jen tak tak jsem se doplahočila ke stromu, abych se mohla opřít. Obdivuju ostatní, že na tom vydrželi tak dlouho. Taky že jejich holeně dostaly zabrat. Au au!

Momentálně se balím na byt do Brna a taky přepisuju anglický dopis pro mého nejmilejšího autora =) Konečně jsem se k tomu dokopala, abych mu napsala!!!


Není nad to chodit po vlastních nohách..

z devaintart.com od Rajacenna

Zpropadená byrokracie

17. září 2011 v 11:01 Verschiedene Sachen
Po ránu mi dobrou náladu zkazil fakt, že mé studijní potvrzení neplatí. Respektive platí, ale úřednice, která provádí slevu na daních, to nemůže pochopit. Potvrzení má totiž datum vyhotovení 24. srpna, jenže byrokratická mašinerie našeho státu vyžaduje vyhotovení se zářijovým datem. Nevadí, že na potvrzení je tučným písmen napsáno: Toto potvrzení se vydává pro období od 1.9.2011 do 29.2. 2012. Jako by to tam prostě nebylo. Ať si páni úředníci jdou stát kilometrovou frontu na studijní sami! V srpnu tam ještě bylo poloprázdno, ale teď? Já tam nechci!