Květen 2011

Trotzdem werde ich meinen Weg gehn

14. května 2011 v 18:56 Kočka na každý den
Je to blbý. Už je sobota večer a tepre teď se postupně dokopávám k učení. Co jsem ale měla dělat? Na chalupě jsem nebyla už nejméň tři neděle, takže nejet tam by už prostě nešlo. Jakmile jsme přijeli domů, tak jsem se vrhla na naši tiskárnu a pořádně ji provětrala. Z počítače se učit boužel/bohudík neumím.

Včerejšek byl takový divný. Ale nebylo to tím číslem třináct, to rozhodně ne. Na pátky třináctého nevěřím. Naopak, číslo třináct je mé oblíbené. Jako třináctá jsem byla přijata na svoji vysněnou střední školu, v pátek třináctého jsem byla i na základce zkoušená z fyziky, či matiky a dostala jsem jedničku. Sprachübungen se mi včera výjimečně moc líbily, tentokrát si daly holky s přípravou pěknou práci. Bavilo mě to je poslouchat a vyplňovat cvičení a taky diskutovat. Večír jsme se sešli s kamarády na Vyšehradě, sedli si chvilku do trávy a piknikařili, když nám začala být zima, šli jsme k jednomu domů. Nijak zvlášť jsem se ale nebavila, nevěděla jsem moc, co říkat.. hovořilo se dost o takových mně nezajímavých tématech.. Co se mi velmi líbilo, bylo prohlížení fotek z jednoho našeho společného víkendu. Vypadají krásně starobyle, připadám si teď, když se tam vidím, jako by mi bylo už nejmíň padesát let :) Ty fotky jsou fakt unikátní. Probírali jsme i prázdniny, jenže nevím, jestli tam pojedu..mám totiž trochu odlišné představy než ostatní. A prachy? Ty mizí gepardím tempem. Pořád a pořád se mi potvrzuje, že peníze jsou v životě velmi důležité. Ano, zdraví je nejdůležitější, ale když nemáš peníze, nemůžeš nikam..leda bys stopoval a spal v přírodě. Ale to je zas nebezpečné a ve větší skupině nepraktické. Když jsem jela domů, potkala jsem ještě ke všemu takového blbého člověka, který si všimnul, že držím v ruce papír s němčinou a začal se mě vyptávat, proč se to učím, proč zrovna němčinu, že přece existují hezčí jazyky jako je angličtina, italština a arabština! Tůdle. Trhni si nohou! To jsem mu samozřejmě neřekla, ale snažila jsem se ho odpálkovat. Asi ještě existuje spousta lidí, kteří nemčinu nesnáší, kašlu na ně! Mou milovanou němčinu mi nikdo nevezme. Trotzdem werde ich meinen Weg gehen.!


z deviantart.com odst3fan3lboby

Kočka na 13.května

13. května 2011 v 0:01 Kočka na každý den
Tentokrát....si nechám všechno pro sebe.


z deviantart.com od burakozkurt

Pohoda (už dlouho nebude)

12. května 2011 v 12:39 Kočka na každý den
Po dlouhé době(pro mě dlouhé) je tu zas volno. Není nad to, když lidi, s kterými tu musíte sdílet pokoj, odjedou a když tu jste sami. Vzhledem k tomu, že jsem včera měla na sobě černé páskové boty, které po delší chůzi tlačí, zmohla jsem se na dnešním plavání akorát tak na prsa. Kraul ani znak mi nešel, puchýře na nohou děsně bolely, měla jsem pocit, jako bych na nich měla provázky. Nu ale nedopadlo to zdaleka nejhůř, není nad to se dopředu pojistit a nohy si pořádne oblepit. Včerejší odpoledne jsem šla s J. do Lužánek na procházku. Nikdy jsem v tomhle parku ještě nebyla, netušila jsem, jak je ten parkv veliký. Je to asi ostuda. Sedli jsme si na trávu a povídali. Takové vedro bylo.. jako uprostřed léta. Šli jsme na zmrzku, dala jsem si citronovou. Na druhou stranu ten park zas až tak velký není, asi třikrát jsme obešli jedno a to samé místo :) Pak nás napadlo jít "domů" pěšky. Nikdy jsem tedy pěšo nešla, ale přesvědčila jsem se, že to jde.. za necelou hodinu. Cestou jsme se stavili ještě v hospůdce-sedli jsme si venku na zahrádku s kofolou a malym pivem. Jsem děsná, nevím proč, ale v poslední době mám často chuť na pivo. Ze všech koutů se ozývalo góóól! Nevím, co všichni šílí. I Pee byla celá nedočkavá, až to bude sledovat. Pěkně jsme se včera provětrali, není divu, že o Lipsku mám zatím jen asi 250 slov. Připravila jsem si vydatnou večeři..ještě z domova jsem ji měla. Pak psaní toho Lipska, už se mi klížily oči. Tak jsem po desáté ulehla.

Teď se budu učit Indirekte Rede. Slíbila jsem si to v bazénu, tak to musím dodržet. Večer mě čeká tančírna a německé divadlo. Tak mě napadá, že nemám žádný tip, na nějaký pěkný článek,m kterým bych se mohla přispět. S komentáři to taky nějak vázne, někdy si říkám, jestli to vůbec někdo čte. Pak se ale časem dozvídám, kdo všechno sem chodí. No možná bych byla někdy i raději, kdyby to nikdo nečetl, ale je to jen na vás. Každopádně každý váš komentář vždy uvítám, není nad to zanechat tu po sobě nějakou stopu. Třeba mě ještě překvapí, kdo všechno na můj blog chodí..


z deviantart.com od rdh1974

Solstråle

11. května 2011 v 12:18 Kočka na každý den
Tak a je to. Právě se mi podařilo dokončit všechny testy a úkoly ze švédštiny. Aspoň něco už mám hotové. Už dvě hoďky sedím v Krtmítku s tradiční malinovkou a pachtím se s tím. Za chvíli mě čeká oběd, psaní v němčině o Lipsku, procházka a možná ještě zavítám na SemestrEnd.. Sluníčko láká, tak hurá ven.
Mimochodem.. víte, kdo to byl Ingvar Kamprad? Že ne? Švédský podnikatel narozený roku 1926, zakladatel IKEI a prý 7. nejbohatší člověk na světě 8-)


z deviantart.com od zaartarmo

Ve dvou je to prima

10. května 2011 v 22:20 Kočka na každý den
Téda! Dneska den jako z pohádky :-) Ale zase abych nepřeháněla.. Prostě mi bylo dneska i přes dva zápočtové testy moc dobře. Doufám, že testy dám, ale ze zkušenosti vím, že na tom, jaký z toho máte pocit, vůbec nezáleží. Frazeologismy mě ale teď pronásledují na každém kroku. Ne a ne se mi vytratit z hlavy.. 8-) Už jen to, že celý den svítilo sluníčko, bylo povzbuzující. Během velké pauzy mezi testy jsem byla s Petrou. Šly jsme se učit do Tyršova sadu. A pak Pee zjistila, že někde zapomněla mobil. V počítačové učebně naštěstí pořád ležel, takže přeci jen se najde spousta lidí, kteří nekradou. Po testu jsme měli úžasný plán. Zašli jsme na oběd do KFC a využili Petřinu slevu. Asi tři hodiny jsme strávili na pohodlné pohovce.. s tácem a bezednou skleničkou.. Pak jsem ukázala Petře vyhlídku ze střechy jedné kavárny. Divila jsem se, že ji ještě neznala. Tam jsme strávili další hodinu. Moc jsme si to nahoře užívali, bylo tak teplo, krásně vidět do kraje, tak jsme si sedli na lavičku a pokračovali v povídání. A nakonec jsme spolu šli ještě nakupovat.. nebo se spíš podívat po jedněch plavkách, které se mi líbily. Bohužel je v obchodě neměli. S Petrou to bylo dneska fajn. Pak jsem šla tvořit svoji prezentaci( simulační hodinu) na čtvrtek. Dlouho jsem přemýšlela, ale nějaká fajná myšlenka nikde.. Nakonec mě přeci jen něco osvítilo. Nemohla jsem si to nechat utéci, tak jsem pro dnešek vynechala angličtinu. Poslední místo, kam jsem dnes šla, byla keramika. Přinesla jsem si nové výrobky, mám z nich radost. Brno mi bude o prázdninách moc chybět. A lidi jakbysmet.. :(


z deviantart.com od JackGreenly

Co je tam?

9. května 2011 v 20:04 Kočka na každý den
Takový normální den.. až na ty hrůzy, co nám dneska pouštěli. Někdy je lepší snad nevědět. I když o historii to, myslím, neplatí. Jenže jak má člověk vydržet se na to koukat? Za pochodu i v sedě se učím stále frazeologii a mám pocit, že si toho pamatuju čím dál tím míň. Teď mi v uších zní písnička Big Time, slyšela jsem ji na čtvrteční tančírně, tak jsem si ji hned vyžádala :) Líbí se mi, jaké má svižné tempo. Nechci ani pomyslet na to, že teď 200 km daleko..tam někde se ve velkém swinguje..


z deviantart.com od PhotoCentsation

Veverka na Špilberku :)

8. května 2011 v 20:25 Co mě kdy zaujalo
Ještě nikdy jsem takhle veverku zblízka neviděla. Před týdnem a dnem jsme ji potkali s kamarádkou v parku pod Špilberkem. Jakmila nás spatřila, hned si to pelášila na strom. Přitom vydávala takový zvláštní zvuk. Teď už bych ho ani nedokázala popsat.. Nevíte někdo, jak dělá veverka?







Jen tak pod fousky

8. května 2011 v 14:11 Kočka na každý den
Dobré ráno. Ono už je vlastně odpoledne, ale vzhledem k tomu, že jsem se probudila před hodinou a něco, tak mám ještě ráno :) Dostalo se mi vydatného spánku jako už dlouho ne. A jsem za to moc ráda. Nevíte, jak příjemné je být zase jednou ve své posteli.. prostě doma. Připadá mi, že poslední dva dny byly jako rok. Na konci týdne jsem se těšila na víkend..a věděla jsem přitom, co budu podnikat, teď zpětně si myslím, že jsem zdaleka neměla tušení, co všechno se stane.

A pak je taky důležité připomenout si konec války. První květnové dny, to se před šedesáti šesti lety v Praze tvrdě bojovalo o každou ulici. Teď na místech, kde zemřel člověk, můžeme vidět pamětní tabulku. Zrovna včera jsem jednu kousek od Václaváku viděla.

Abych nějak tedy shrnula pátek a sobotu.. A že zvláštnější den jsem už dlouho neprožila.. Možná už ten východ Slunce v 5.30, který jsem- nevím jak- neprospala. Takovou sílu mělo, ozářilo mi celý pokoj. Ze školy jsem vyrazila dřív než kdy jindy a před polednem jsem už byla v Praze. Na nádraží mě čekal H., pozval mě na oběd. Poprvé jsem šla na oběd do menzy VŠE. Ani mě nepřekvapilo, že to celé na mě působilo úplně jinak než u nás. Kolem spousta "košiláků" a "kravaťáků", všichni se tvářili hrozně důležitě. Také jsem tak zahlédla povědomé tváře..matematičtí experti z naší střední.. takže je dobře, že jsou na správném místě..přesně se sem hodí. Oběd mi moc chutnal, pak jsme se přesunuli do mně dost známé čajovny. A tam chvíli diskutovali, vyprávěli si a popíjeli. S tímhle člověkem se krásně povídá, má takový osobitý pohled na svět. Jestli to byla náhoda, nebo osud, jistou věc z té debaty jsem si mohla ten den vyzkoušet na vlastní kůži. Doma jsem byla asi třičtvrtě hodinu, jenom jsem kmitala, abych to stihla. A k večeru jsem už byla na cestě směr chalupa č. 2. Když jsem tam přijela, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Celé bych to pojmenovala jedním slovem: ŠOK. Myslím, že i Véna byl v podobném rozpoložení. Kdepak je stará pavlač a poslední dřevěný schod, ze kterého jsme skákali a předháněli jsme se, kdo doskočí dál? Kde je zahrádka, na které rostl šnitlík, kopretiny a kde jsme čichali k voňavé mátě? Kde je kopec, kde jsem jezdila na vozíku s ojí a dole jsem měla vždycky problémy nenabourat do vrat? Kde je ta tráva, na kterou jsem si lehla a v klídku se opalovala, nebo učila? Kde je to místo, kde kde jsme s dědou společně ničili mandelinky? A hlavně.. kde je moje milovaná třešeň, na kterou jsem tak ráda lezla? Z ní bylo vidět daleko do lesů..kolem to všude bzučelo a vy jste si mohli v té výšce utrhnout červené plody a strčit je rovnou do pusy. Smůla z ní vždycky prýštila v takovém množtví, že bylo umění se nezmazat. Teď už ze stromu zbyl jen pahýl a dvě větve. Jistě to všude bude po přestavbě baráku a okolí hezké, ale asi jsem konzervativní.. Tolik vzpomínek na ta místa a teď je to fuč. Bude to težké zvyknout si, pokud si někdy zvyknu.. Ale snad jo. H. říkal, že nemá rád fotky, k čemu se vracet do minulosti a říkat, jak to tehdy bylo pěkné, jak jsme se měli dobře.. Protože to nás automaticky nutí uvědomit si, že teď se nemáme dobře. Což není pravda. Teď je teď a žít se má přítomností.

Sobotu jsem strávila na velkém rodinném setkání. Popovídala jsem si s jednou Švédkou a jednou vzdálenou příbuznou. A taky s tetou. Škoda, že tam nebylo moc mladých lidí. Večer jsem byla v divadle na Tančírně. Naprosto úžasné představení. Zajímavé bylo, že od začátku do konce nido neřekl ani slovo. Všechno se odehrávalo pomocí tance, písní, mimiky a zvuků(jako například stepem). Měla jsem chuť se k hercům přidat a začít též tančit. Všichni jsme na konci tleskali ve stoje.
Tak takové to bylo..


z deviantart.com od wind-masstress23

Jedem

6. května 2011 v 16:16 Kočka na každý den
Dnešní den nejhetičtejší za poslední týden vůbec. Ale také nejkrásnější zatím. Zjišťuju, že se setkávám se samými zajímavými lidmi. Včera s R., A., S. a J. Dneska jsem se zas po dlouhé době viděla s H. Čas plný diskusí a rozjímání.. O :-) Doma jsem ani ne hodinu a za pět minut zas jedu dál.. Když má člověk co dělat, to to letí.. :-)

z deviantart.com od Nyjon

Valčík..

5. května 2011 v 13:24 Kočka na každý den
Už vím, kam pojedu příště. Až budu mít čas, peníze a nějakou prima grupu na cestování. Do Norska. To mě včera tak očarovalo, že nemít žádné povinnosti, už jsem tam :) Co fotka, to dechberoucí krajina..spousta jezer, skal, hor a lesů, roztodivných domečků..řek a vln. Víte, jak se stravuje spousta zahraničních studentů v Norsku? Z kontejnerů. Respektive z kontejnerů, které stojí u supermarketů. Je tam totiž zvykem všechny potraviny, které mají prošlou záruční dobu, nebo hrozí, že u nich brzy projde, vyhazovat. Nedělají žádné servítky. A toho jídla je tam kvanta.. Dále v Norsku neznají vůbec stopování, vše je tam dost drahé, např cesta 30km vlakem cca 300kč. Pak jsou také Norové prý dost sebevědomí a myslí si, bůhví co všechno nevynalezli. Ale konec s drobnými negativy, ta příroda, moře..zimní i letní krajina mě strašně láká. Ta dívka, co o Norsku vyprávěla, tam byla v rámci školy, učila se tam, jak správně plachtit, jak se orientovat na moři podle majáku, plavání v peřejích.. prostě takové adrenalinové aktivity.

Plavání dneska super, akorát jsem se párkrát napila :) Ale kašel mě zas díky tomu přešel, snad to vydrží. Co mě štve je to, že nemůžu najít nikoho, kdo by se mnou pracoval na úkolu. Máme to dělat ve dvojicích, ale všichni už někoho mají. Tenhle semestr jsem si vybrala pěkně blbou skupinu, téměř nikoho tam neznám, je mezi nimi spousta druháků a vůbec mi tam nikdo nepřirostl k srdci. Škoda, že tam nemám Petru, nebo Martinu. Vypadá to, že se s tím budu muset smolit zas sama :-//

Potkala jsem na ulici maturanty, vybírali peníze na večírek, tak jsem jim taky pár korunami přispěla. Vzpomněla jsem si, jaký to bylo před rokem.. takový smutný..spousta stresu.. No jo, za 14 dní to bude přesně rok!!

Včera jsme si vyměnily s Beccou maily. Mám radost, že mi tak rychle odpověděla. A takový dlouhý.. :-) Dopisy jsou lepší, ale do Německa raději už žádné neposílám, česká pošta není moc spolehlivá.

Těším se na tančírnu. A jak.!


z deviantart.com od iMulberry

Bílá je smutná

4. května 2011 v 17:29 Kočka na každý den
Hlavou mi víří tisíc myšlenek a nevím, do čeho se mám dřív pustit. A prázdniny podle dnešních prognóz v nedohlednu :( Snad bude alespoň dnešní přednáška o Norsku stát za to.. Co ještě dodat?
Ich bin Mädchen, ich bin Frau
Manchmal Engel, manchmal Sau
Ich bin heiß, ich bin eiskalt
Manchmal jung und manchmal alt
Ich bin Mädchen ich bin Frau
Manchmal dumm und manchmal schlau
Ich bin sauer ich bin süß
Manchmal nett und manchmal fies
Willst du alles oder nichts
So bin ich


z deviantart.com od borayetimoglu

Something is interesting

3. května 2011 v 22:12 Kočka na každý den
Během večeře bych mohla napsat něco na blog. Třeba to, že indicky uklízečka se řekne.. hádejte..!
Hadramašmátrá.! Potkaly jsme se dneska s Ivou, dávaly jsme si navzájem takovéto hádanky a hodně se u toho nasmály. Iva má obzvlášť v malíku podobné jazykové hříčky, další, co mě taky dostala byla sausage of lovers ;)

Jó, to setkání mi zlepšilo mou náladu. Jinak jsem velkou část dne strávila buď na hodinách, nebo v knihovně nad frazeologií. O odpolední angličtině jsem nevěřila vlastním očím. Tentokrát naše skupiny byly spojeny, převážná část lidí byli staříci..babičky a dědečkové. Ale jak ti váleli anglicky.... Docela jsem se za svou angličtinu, kterou čím dál tím víc zapomínám, styděla. Nemyslím, že takových starých lidí je u nás hodně, moc jim fandím.

Na keramice jsem pod dozorem Lenky točila na kruhu. Docela mě to bavilo, když vám někdo radí, je to fajn.. a je to příjemné, máte radost to vyrábět, kdežto když se nad tím moříte sami, tak to nejde a akorát si zkazíte náladu. Alespoň tak je to u mě.

Včera jsem se zúčastnila jedné zajímavé přednášky jednoho Švýcara. Mluvil plynně česky, i když dost používal papír, obdivovala jsem jeho češtinu. Stejně tak se mi moc líbí a ráda posloucham Američany, s kterými mam angličtinu, jak se snaží mluvit česky. Oni nás naučí něco anglicky a my jim vysvětlíme zas něco česky. Je zvláštní, že dosud všichni cizinci, s kterými jsem se kdy setkala, říkali, že je pro ně čeština velmi obtížná. Chápu to, ale myslím, že existují ještě těžší jazyky. Jazyky, to je něco, co mě na tomhle světě snad nikdy nepřestane fascinovat..
Pustím si ještě LaFee, poslední dobou ji ráda poslouchám..
Dobrou noc!


..tady máte jeden sausage of lovers =)

z deviantart.com od nowey

Něco na nic

2. května 2011 v 16:14 Kočka na každý den
Víkend skončil a do Brna se vrátil život. Studentský život. V knihovně to už zase žije, v Krmítku je slyšet hlasy..někdo se učí slovíčka, někdo rozebírá srbské chlapy.. Co mě naštvalo bylo to, když jsem otevřela IS, zjistila jsem, že mám za svůj včerejší diskusní příspěvek jen pět bodů. Trvalo mi asi hodinu ho napsat a jen pět bodů!!! Prý tam mam spoustu chyb, I am sorry. Super, takhle jich 100 do 20 dnů těžko získám. Už nevím, o čem mám diskutovat. Je to akorát pěkná demotivace, nic jiného! Dopoledne jsem stihla přečíst celý text o intertextualitě, aspoň něco se mi podařilo. Za chvíli jdu na přednášku do MZK, ve škole budu kvůli seminárce nejmíň do osmi.


z deviantart.com od sumomoplum335

Jarní kvítí na naší zahrádce

2. května 2011 v 11:35 Co mě kdy zaujalo



























Je ho hodně, tak aspoň máte z čeho vybírat :) Líbí se mi, jak je každá kytka jinak barevná..




Einerseits..andererseits

1. května 2011 v 18:21 Kočka na každý den
..na na na náná ná..byl pozdní večer.... Právě poslouchám písničku Máj.. je taková uklidňující, skoro uspávající. 1. květen, všude vlaječky, zavřené obchody a hospody, okolo postávající policajti, demonstrace a nudné proslovy politických stran. Dneska půl dne propršelo, navíc stromy jsou už hodně odkvetlé.. aspoň mi to tak připadá..nějak se ten máj moc nevydařil.. Aspoň že tři svatby, které jsme včera potkali, vybraly správný termín. Včerejšek byl mimořádně nabitý, kdybych měla spočítat, co všechno jsme s Terkou prošli, prsty na rukou by mi nestačily. Taky že jsme byly obě pěkně příjemně unavené. Na konci jsme se pokoušely házet s frisbee, ale foukal vítr a pořád ho unášel někam do křoví. Taky jsme sledovaly rej malých čarodějnic a čarodějů, jejich skřepčení a opékání špekáčků. Dnešek trochu zkazilo počasí. Před dešťem jsme se ale mohli schovat do kostela. Zúčastnily jsme se i dopolední bohoslužby. Bylo to zajímavé, odlišné od toho, co znám.. a překvapujicí, ba šokující tím, že během kázání a zpívání vybíral jeden ministrant(či kdo to byl) peníze do klobouku( nebo to byla krabička?).. Ať si říká kdo chce co chce, mně to nepřipadá normální, nikdy v životě jsem toto nezažila. To, že je vkostele kasička na dary ok, ale tohle? Doufám, že si to Terka užila alespoň tak jak já. Ani se mi nechtělo opouštět nádraží, ponořit se zas do jiného světa.. promluvit dnes už jen přes skype.. a sedět a mořit se nad nesmyslnými texty..Na jednu stranu se už těším, až bude konec semestru, na druhou zas ne, protože o prázdninách nebudu moci chodit tančit na Českou a vídat se s lidmi, které tam.. i ve škole potkávám.


z deviantart.com od nathan-101