Květen 2011

Kdy už to bude?

31. května 2011 v 15:37 Kočka na každý den
Je mi špatně je mi špatně je mi špatněěěěěě. Právě jsem se podívala na třetí a poslední opravný termín jazykových cvičení a zjistila jsem, že je až sedmýho září...a k ústní by se šlo až třiadvacátýho brr. Teď se třesu jak ratlík a každý nový e-mail, který mi přijde, ve mně vyvolává pocit hrůzy. Tfui. A dějepis dneska taky žádná sláva, samozřejmě jsem většinu přípravy soustředila úplně jinam, takže nevím, nevím, jak to dopadne. Zažila jsem ten okamžik, kdy víte, kde přesně ta informace, kterou potřebujete, je, ale vybaví se vám jen jedno- to prostřední slovo. Před deseti minutami jste si to ještě znovu pročítali, ale když to potřebujete vytáhnout a použít, máte vokno :( Po obědě jsem se chvíli zašla odreagovat do Lužánek, ještě mě čeká angličtina a keramika. Už se moc těším, ačkoliv tu dneska byla spolubydla, nepromluvila jsem moc slov.

Nejvíc se ale těším na zítřek na večer a taky na čtvrtek na odpoledne. Teď bych si přála, aby čas rychle utíkal.. Vždycky to je přesně naopak, než potřebuju.


z deviantart.com od NicoleBoehm

Plavky-vzor

30. května 2011 v 16:09 Verschiedene Sachen
Článek pro Werušku a další zvědavce, které zajímají moje plavky =) Foceno v rychlosti a za žárovkového světla, ale pro představu vám to stačí.




Útulno

30. května 2011 v 14:07 Kočka na každý den
Tak jsem se zásobila na čtyři dny dopředu, hlavně pomerančovými džusy, doufam, že mi to vydrží.. a můžu se pustit do učení. Mám tu pohodu, snad nepřijde moje spolubydlící. Z dnešní opravky mám takový divný pocit, při úvaze jsem se tentokrát dost rozepsala, ale myslím, že budu mít horší jazykovou úroveň, spoustu gr. chyb apod. Uvidíme.
Mám radost, protože má kamarádka Alča má radost :) Dostala se na vysokou na UTB do Zlína, tak teď doma juchá. Já jdu taky juchat.. nad dějepisem. Mimochodem.. objevila jsem jedno hustý slovní spojení Pippinische Schenkung :-D Nevim proč, ale připadá mi to naprosto ujetý :-D

Tuhle fotku jsem fotila tak před třemi nedělemi, když jsem ráno v pondělí odjížděla do Brna..před tím, než jsem zabouchla dveře, jsem se musela pomazlit s Rozárkou. Takhle schovaná u botníku mezi kabáty tam leží dost často.


Svobodně si lítat vodou, vzduchem

29. května 2011 v 17:26 Kočka na každý den
Mám Z-ko z angličtiny. Ano, dnes ráno jsem ho dostala!!! Včera ještě touhle dobou nervy v kýblu a teď? To je na panáka :-D
A z testu z literatury mám též bestanden. Ještě napsat seminárku a bude to. Na jednu stranu toho mám ještě dost před sebou, na druhou jsem ráda, že se mi aspoň něco daří.

Dnes jsem si byla zaplavat. Bylo to super, voda příjemně studená a nějak víc jsem vnímala to, že mě nadnáší. Připadala jsem si jako v kosmu... Dala jsem si docela do těla, samozřejmě jsem nevynechala svých dvacet bazénů na jeden zátah. I venkovní bazének jsem zkusila, ale docela mi bylo zima. Foukal studený vítr.

Taky jsem si koupila úžasné plavky. Dalo mi docela práci sehnat nějaké, které by splňovaly všechny mé požadavky. Ale nakonec v úplně mně neznámém obchodu na Václaváku jsem na ně narazila. Mám z nich velkou radost, těším se, až je vyzkouším..... třeba u moře :-) Jenže to nevím, jestli se mi letos poštěstí..

Zítra mi držte palce, v 10 píšu opravku...


zdeviantart.com od o0jessica0o

Procházka po Brně

28. května 2011 v 18:19 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
A protože jsem teď nějak naladěná na Brno, dám vám sem pár fotek z jednoho květnového víkendu, který jsem s kamarádkou T. strávila v Brně. Doufám, že ti ta fotka s tebou nebude vadit, stejně jsi tam zády, takže se nemusíš bát, že tě někdo pozná :-)


plastika města



kostel sv. Tomáše



před kapucínskou kryptou





nejužší ulička ze všech uliček .)


kašna před vchodem do kapucínské krypty



altánek



30.4.2011....ideální den pro svatbu


katedrála sv. Petra a Pavla



potkali jsme rybky v jezírku na Špilberku..



altánek..úžasné místo..zvláště v podvečer


Špilberk



záhadný výklenek..



plný vzkazů..


Tak proč tam něco taky nepřipsat? :)



studna na nádvoří..byla tu nalezena mrtvola neznámého člověka..111,8 m hluboká..



a zvonkohra řízená na dálku počítačem..



ještě pohled na Červený kostel..


veverku už znáte :)




planetárium na Kraví hoře, momentálně obklopené dělníky a lešením, na téhle fotce to ale naštěstí není vidět..

Blé

28. května 2011 v 17:24 Kočka na každý den
Znáte Atillu? A víte, jak zemřel? To jsem se dozvěděla zas něco nového. Údajně byl nalezen mrtvý po svatební noci se svou sedmnáctou manželkou, ležel v kaluži krve. Existují dvě domněnky, jak se mu to stalo- buď ho zavraždila samotná manželka, nebo se udusil poté, co mu začala z nosu téci krev. Divné, že?

To byla taková kulturní zajímavost. Jinak mě dneska strašně rozčílilo, že jsem opět nedostala zápočet z angličtiny. Přitom jsem si byla jistá, že jsem všechno vypracovala. Jenže ouha, zapomněla jsem informovat o jendom vypracovaném úkolu v diskusním fóru a je tu další zádrhel. Chjo, jestli ten zápočet nedostanu, budu hodně naštvaná, tolik dní, co jsem nad tím strávila, bude k ničemu!!!:-< Stejně tak mě nebaví dělat na netu testy ze švédštiny, tahle online výuka se mi nelíbí. Není nad to jít si do školy napsat test osobně, komunikovat s učitelem osobně a na výuku chodit do normálních tříd!!!

Už se těším do Brna, kromě Rozárky doma není žádný vzůšo. A na plavání měli k mému velkému zklamání včera i dneska zavřeno :-/ Aspoň, že máme univerzální čtečku karet, takže sem můžu dát nové fotky z foťáku :-)


Mé rakouské společnice :)

27. května 2011 v 21:59 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)

Schneeflecke




Flecke v záhonku :)



Zase Schneeflecke ležící na vyhřátém chodníku



přítulná Mausi



čtvrtá obyvatelka tamější domácnosti, její jméno si už bohužel nepamatuji, dost často jsem si ji pletla s Flecke

Všechny kočky byly moc přítulné, čilé a zdravé.. vydržela bych si je hladit hodiny .-)




Z přírody

27. května 2011 v 11:37 Kočka na každý den
Sláva nazdar výletu, včera večer jsme zmokli, ale už jsme tu. Po desetihodinové cestě pěkně unaveni jsme dorazili po desáté s bráchou domů. Přinesli jsme si kopu zážitků, dárky a spoustu nových zkušeností. Kdybych měla vyjmenovat slovy, co pobyt v jedné malé vesničce u Grazu pro mě znamenal, bylo by to nadšení, srdečnost, přátelskost všech, němčina od rána až do noci, příroda, hory, krávy, statek, sluníčko, spoustu jídla, dialekt, rychlá auta, čtyři kočky a jeden pes, tři malé usměvavé a i po ránu velice aktivní děti, údiv a nemalé rozdíly, které mezi námi a Rakušany jsou. Něco bylo pro nás doslova šokující!!(napíšu později) A včera.. v poledne jsme se museli rozloučit. Nástup do vlaku a je to všechno pryč. Je to hrozný pocit takhle z minuty na minutu zavřít za něčím dveře, vrátit ze zpátky z vesnice do města.. Kde je vše úplně jinak. Když jsem ve vlaku psala cestovní deník, nebyla jsem ani schopná sestavit smysluplnou českou větu:) Dělala jsem pořád chyby v i a y a hlavně pořádek slov ve větě mám, myslím, dost neobvyklý. Člověk si úplně odvykne, když musí pořád reagovat v němčině. A brácha zas říkal že kluci se vždycky ve vlaku navzájem pleskli, když řekl někdo z nich něco německy :)

Až teď jsem se podívala po pěti dnech na školní mail a zjistila jsem milé i nemilé zprávy. Angličtinu se mi podařilo udělat, jeden test u české lektorky taky, bohužel ten u té německé se mi nepovedl. A chybělo mi jen 1,5 bodu. Ach jo:( Budu muset do Brna jet už v pondělí brzo ráno, abych si napsala opravku. Nejhorší je, že moc nevím, jak se na to mám učit, poslech a úvaha..hmm..to je blbé. Ode dneška držím celý týden dietu, abych to obrovské množství jídla dokázala nějak strávit :) A dnes a v neděli se chystám jít plavat. Tenhle víkend bude učící, hlavně dějepis..

Škoda, že máme rozbitý notebook, jinak bych sem dala nějakou čerstvou fotku. Budete si muset počkat.


z deviantart. com Liesiejjj

Aja Baja!

22. května 2011 v 17:18 Kočka na každý den
A zase tradičně nestíhám. Jako vždycky. Všechen čas, co trávím dnes doma, sedím před noťasem a píšu angličtinu. Teď jsem ještě rozklikla jeden z testů a běží tu stopky.. ještě mi zbývá sedm hodin. Taková provokace, pch!

V pátek jsem šla na swingovou tančírnu. Během cesty byla pěkná bouřka..první, co jsem tenhle rok zažila, nebylo tam v sále zas tolik lidí, se čtyřmi jsem si zatancovala. Mezi nimi samozřejmě David, Mája, pak nějaký starší pán a jeden kluk z Polska. S tím Polákem to byla legrační domluva, tak nějak česko-polsko- anglická. Je to zvláštní, polština je taky slovanský jazyk, ale už si skoro vůbec nerozumíme.. :-D Nakonec jsme se ale nějak domluvili, říkal že je z Varšavy a že je z Prahy nadšený. S Davidem jsem si zopákla něco ze základů swingu a při té příležitosti jsem mu šlápla na nohu :-D S Májou jsme si vyměnily nejžhavější novinky, neviděly jsme se už asi tři měsíce. Psala jsem jí několikrát, ale ani se mi neozvala, ale odpustila jsem jí to. Prostě už nemáme skoro žádný čas se scházet, přišlo mi líto se s ní hned zas rozloučit, kdy se asi opět uvidíme? Ćasy se mění..
V sobotu odpoledne jsem jela k Verče na chatu. Měla oslavu narozek, celkem pozvala sedm lidí. Počet kluků a holek byl vyrovnaný, hráli jsme golf, Aktivity a další hry. Ani jsem nečekala, že může být golf taky tak zajímavý. Odpalovali jsme třeba z pařezu, hřebíku, z ruky a ze střechy .-) Já jsem byla v týmu s Katkou. S ní jsem si vlastně nejvíc popovídala, jely jsme spolu i do Prahy. Pak také Michal mě překvapil, jak se změnil, asi je to i tím, že byl zrovna na vesnici a ne ve městě. Oslava se myslím i přes občasný déšť a čekání na jisté vozidlo, které nakonec stejně nepřijelo, vydařila. Poslední dny byly byly celé takové vzpomínání/návrat do starých časů.
Raději jdu zas na tu angličtinu, do čtvrtka tu nebudu. Dnes v noci odjíždím směr Österreich..do jedné vesničky blízko Štýrského Hradce. Zatím auf Wiedersehen! ....nebo spíš Wiederlesen :-)


z deviantart.com od punk1zombie

Správně si vybrat

20. května 2011 v 17:02 Kočka na každý den
Alespoň nějakou výhodu měla ta dnešní kolona na dé jedničce. Vymyslela jsem další dva články do angličtiny, teď jsem je právě odeslala do fóra. Ještě musím nasbírat 250 bodů. Do neděle bohužel.Takže už od čtvrtka jsem velkovýrobna komentářů a stroj na vyplňování cvičení v jednom.Tenhle předmět už si určitě příště nedám, mnohem lepší je procvičovat angličtinu naživo. Takhle je to velká otrava. Možná taky proto, že jsem teď začala intenzivně pracovat na angličtině, jsem dneska ráno neměla tu pravou náladu na němčinu. Což bylo blbé, psali jsem jeden z nejdůležitejších testů, poslech byl těžký. Ne ani tak v tom porozumět tomu, co říkali, to šlo, ale v testu bylo hned několik druhů poslechu, tu jste se museli soustředit na konkrétní informaci, támhle vybrat kdo co říká, jinde zas o čem je řeč všeobecně. Bylo to dost těžké přecházet z jednoho do druhého. Téma na úvahu nakonec nebylo tak špatné, ale nevím, jestli jsem vybrala ty správné argumenty. Napadalo mě jich v tu chvíli tolik..
Stala se mi podivná věc. Tak podviná, že o ní raději ani s nikým nebudu mluvit. Plavky, které jsem si vyhlídla v jednom obchodě měli už beznadějně rozprodané. Taková škoda, strašně se mi líbily. Dala jsem si studenou koupel a asi se teď půjdu podívat kamarádce po dárku. Zítra už k ní jedu, takže by bylo pomalu na čase něco jí vybrat. Stejně je ale nejlepší, když vám něco samo "spadne do náruče"..když to objevíte čistě náhodou..ani ten třeba člověk nemusí mít narozky či svátek, stejně to pro něj koupíte, dáte mu to jen tak, nebo počkáte, až bude ten správný čas.


z deviantart.com od panic57

Dnešní kočka na každý den bude hejbací

19. května 2011 v 23:21 Kočka na každý den
Tak jsem před chvilkou přišla z festivalu studentských filmů, který se konal na FI. Všude na koleji visely plagátky, ale neplánovala jsem tam jít. Až H. mi napsal že tam jde, tak jsem se přidala. Filmů to bylo asi 15, z nichž 9 bylo soutěžních. Všechny byly dobře zdařilé, něco bylo legrační, něco na zamyšlení, některé psycho, něco nepochopitelné. Asi nejvíc se mi líbil animovaný film s králíčkem a jeho mrkví XD (Mrkvička) . Tento film vyhrál taky v diváckém hlasování. U poroty zvítězil jiný. Co bylo povedeně natočené, ale dost ulítlé, byl film Včerejší horoskop. Možná ještě napíšu podrobnější info..pokud najdu čas. Jsem moc ráda, jsem jsem nakonec na festival šla.

Taky jsem byla dnes na tančírně. Bohužel tam byl ale jen jeden kluk. Takže to bylo spíš povídací. Bohužel jsem si tedy nezatancovala, ale zase jsem se dozvěděla zajímavé věci o jedné dívce, která tam se mnou chodí. Vyprávěla mi o své cestě na Zéland a do Austrálie. Těším se, že se někdy sejdeme a promítne mi fotky. Strávila tam prý celý rok.!

Ve škole jsem měla jednu důležitou prezentaci. "Hrála" jsem si na "učitelku" a měla jsem připravit různé aktivitky pro své "dětičky". Byla jsem docela nervózní, ale mí aktivní žáčci mě uklidnili :-) Nakonec se to všem líbilo, tak jsem moc ráda.

Zítra mě čeká jeden těžký test, na který se bohužel nedá moc učit. Poslech a úvaha.. a taky prý nějaká slovíčka.. jenže ani ta slovíčka nemám všechny, takže se budu muset snažit co nejlíp vymyslet to ostatní. Těším se do Prahy, těším se do Rakouska, ale ještě musím do neděle udělat 1000 bodů z angličtiny. Snad to půjde.


z deviantart.com od NoreyDragon

Tohle chci přečíst

18. května 2011 v 18:35 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
A přidávám sem po roce seznam knížek, které bych si chtěla v nejbližší době-rozumějte o prázdninách přečíst..

Garth Nix- Za Zdí (tu mám už doma půjčenou)

Pilipiuk Andrzej- Sestřenky (tu mám v elektronické podobě od Entonyho, ale chtěla bych si je sehnat spíš v té papírové)

Mirjam Pressler- Ein Buch für Hanna(už na mě čeká doma)

Peter Boerner- Goethe

Johann Wolfgang Goethe- Utrpení mladého Werthera (ano, Goethe mě z vyprávění našeho profesora doslova učaroval..)

Roderick Gordon, Brian Williams- Volný pád do podzemí, Návrat z podzemí (brácha už má oproti mně náskok, já četla teprve první dva díly, on už všechny čtyři..)

Haruki Murakami- Norské dřevo (tuhle knihu jsem dneska držela poprvé v ruce, už jsem o ní dřív někde slyšela, ale nevěděla jsem o ní nic jinak nic.. tak proto jsem po ní asi ve fantasy knihkupectví Arrakis autmaticky sáhla)

Andrzej Sapkowski- Poslední přání, Krev elfů

Mluvící kočky

18. května 2011 v 17:37 Zajímavosti o kočkách
Že by kočky uměly mluvit jako my? Nechce se mi věřit, že ty zvuky pochází z kočky. Naši Rozárku jsem tedy takhle skřehotat nikdy neviděla. A ani venkovské kočky ne. Být tak překladatelkou z kočiči řeči do češtiny.. aspoň by byla nějaká změna :)

Ach ta školní překvapení..

18. května 2011 v 15:46 Kočka na každý den
Otevřu blog a tady švédský komentář, páni! :-) A zrovna jsem dopsala dlouhý příspěvek na angličtinu o učení se cizích jazyků. To je náhoda.
Teď musím pospíchat na hodinu, snad tam nebudu sama. Dneska jsme psali dva kruté testy. Nemyslím si, že oba dám..prosím, Éčko by stačilo.. Ale to bych musela mít víc štěstí. Na jeden bylo strašně málo času, druhý byl zas zákeřný, co se obsahu týče. Ach jo, zase se bojím podívat na IS. Už aby byl pátek odpoledne, já se tak těším za Verčou na chatu a do Rakouska.. To mi připomnělo, že pro ní nemam ještě dárek. To se musí brzo napravit.


z deviantart.com od Edemking

Natažená

17. května 2011 v 16:44 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Zkoušela jsem tu fotku různě upravit, ale pořád to není ono. Tak jsem nechala všechno v původním stavu radši.




Do práce..!

17. května 2011 v 16:42 Kočka na každý den
Člověk se podívá na internet, co je nového a aby zvracel. V Moskvě zatkli kanibala. Usvědčí ho nedojedená játra..zní titulek na centrumu. Tak to prosim dneska chodí :-/

A teď z jiného koutu.. už mám tři zápočty. No čeká mě ještě udělat dvanáct předmětů, z nichž tak čtyři jsou vskutku výživné. Raději jdu pokračovat v učícím maratonu.


z deviantart.com od Aratan-of-Gondor

Vymeteno

16. května 2011 v 22:17 Kočka na každý den
Jdu sem napsat, dokud nejsem moc mrtvá. Teda už skoro jsem.. nebo se aspoň to tak cítím, ale věřím, že může být ještě hůř. Zbývá mi toho ještě kvanta přečíst, o tom, že by mi to všechno mělo nalézt do hlavy, ani nemluvě. Na první hodině nás přišlo sedm, takže jsem svoji nechápavost hned několikrát musela dát přede všemi najevo.. byla fakt malá pravděpodobnost, že nebudete vyvoláni :D Na druhém předmětu jsme se dívali na film. Pokud se chcete dostat do depresí, doporučuju film The soviet story. Na jednu stranu zajímavý, na druhou stranu šokující, setskakra často jsem klopila oči dolů. Nu a pak pidi nákup v Lidlu, zasedla jsem za stůl a čtu a čtu a vypisuju si na malé papírky důležité body. Jo jo, všichni studenti to maj teď perný. Ale pořád se utěšuju, co kdybych se musela učit jako někteří matematiku..nebo fyziku.. Jak to tak vypadá, ve čtvrtek se nás sejde na tančírně asi málo(zřejmě spíš kluků málo). Nebo taky ne. Mám pesimistickou náladu a čím víc se blíží ty testy, tím je to horší. Jediný světlý bod dnešního dne byla Rozárka. Před odjezdem jsem jí věnovala celou čtvrt hodinu, kdy jem ji hladila v šatníku, dívala se na mě tak moudře, jako by věděla, co jí chci říct. Ty její oči.. Snad mi předala dostatek energie až do pátku.


z deviantart.com od Myte

Nanana

15. května 2011 v 22:29 Co mě kdy zaujalo
A poslední článek tohoto dne. Tahle písnička mi teď zní často v uších. Je jedna z těch mnoha, co mi dal kamarád z jeho repertoáru, který má v noťasu. I ta by se hodila na tančírnu. Zkusím to tenhle čtvrtek navrhnout.. :-)


Písek a led

15. května 2011 v 22:23 Kočka na každý den
Tak jsem skončila u takové činnosti, o které jsem si nemyslela, že se jí budu někdy věnovat. Sleduju hokej. Je to asi ostuda, ale nás Čechy jsem ani jednou neviděla, tak aspoň Švédsko: Finsko. Nejdřív jsem nevěděla, komu fandit, ale rozhodla jsem se pro Švédsko. Bohužel před pár vteřinami dali Finové Švédům druhý gól :( Hokej mi připadá strašně brutální, už vím, proč se na něj dívám tak málo. Nechápu, co na něm lidi pořád mají. No aspoň, že máme ten bronz. To je pěkný výsledek.

Dneska se až na večerní vystoupení břišních tanců nic zajímavého nedělo. Celý den jen koukám do textů a ty ke všemu strašně mažou. Říkám si, že kdyby se mi všechny stránky, od kterých jsem zmazaná, dostaly do hlavy, bylo by to príma. Jenže zatím mám jen černé prsty. Taneční vystoupení, kde vystupovala moje kamarádka a skoro celá její rodina, bylo hezké zpestření dne :) Bylo to tak exotické, přemýšlela jsem, co by tomu asi ti v Africe říkali. Třeba si to taky někdy vyzkouším, swing, klasiku i latinu jsem už tančila, ale toto ještě ne.

Tak už Finové dali třetí gól. Se Švédy to nevypadá dobře. Ale co.. je to přece jen hra.


z deviantart.com od ahermin

Tödliche Sünden/ Smrtelné neřesti

15. května 2011 v 11:03 Co mě kdy zaujalo
Ve čtvrtek jsem navštívila divadlo Barka v Králově Poli. 11.-15. května se v Brně koná divadelní festival Drehbühne Brno. A tak jsem si našla večer čas alespoň na jedno představení. Setkala jsem se tam s Ivou a ještě dalšími lidmi z fakulty.

Slovíčko Sünden bylo pro mě velkým oříškem. Nikdy jsem ho totiž nepoužila, a tak jsem si na internetu našla, že to jsou viny. Od té chvíle jsem všem říkala, že jdu na Smrtelné viny. Jenže Iva mě pak přesvědčila, že to jsou hříchy. Viny a hříchy.. to je skoro to samé, ale je pravda, že hříchy zní mnohem elegantněji.

Jak asi nikoho nepřekvapí, součástí představení bylo sedm moderněji pojatých scének. Asi každá měla představovat jeden z hříchů, ne vždy ale šlo rozpoznat konkrétní hřích. Jako první vystoupila na podium žena, působila na mně strašně pesimisticky (i vzhledově), neměla pro co žít, nepamatovala si nic z minulosti..jen tři věci..Chtěla skoncovat se životem. Náboženství pro ní byla hromadná duševní nákaza, která lidi uchvacuje. Kolem ní kroužily tři podivné postavy a každá z nich jí radila, šeptala něco do ouška. Pak přišla další žena..začala svoji kamarádku přesvědčovat, že je pro co žít, ať jde ven, mezi lidi, že svět je krásný, ale že když se chce zabít, že jí v tom nebude bránit. Skončilo to pro diváky nejasně, já si myslím, že ta žena už neměla šanci se z toho dostat.

V dalším skeči hrál jeden můj starší spolužák, bylo to o jedné ambiciózní rodině, která se nemůže vyrovnat s tím, že jejich dcera není talentovaná jako otec. Tenis jí moc nejde. Jenže otec ji neustále přesvědčuje o opaku, zatímco matka říká, že dcera je úplně tupá. Ale otec si pořád mele tu svou. Dcera je na oba naštavná, otec si myslí, že dcera je přesně jeho kopie." Ale ne, já chci být sama sebou," říká dcera. Po chvíli si ji zas úplně přivlastní matka, je to k zbláznění. Chudinka dcera.

Dále, co si pamatuji, zde byla scénka o tom, jak kolegové v práci mezi sebou různě pletichaří... o intrikách mezi nimi. Jeden muž, jedna žena, oba s notbučky na stolku.. Muži se nejdřív podaří pěkně podrazit ženu, zavolá jejímu maželovi a představí se mu jako její milenec. Pak jí přilepí schválně žvýkačku na židli a vymaže jí důležitý projekt z notebooku. Navíc řekne šéfové, že ji její podřízená pomlouvá. Žena je ihned propuštěna. Jenže to by nebyla ženou, aby na chlapáka taky něco nevymyslela. A just se dostane do jeho počítače vir, nalije mu něco do kafe. Chlapík pak začne mít rozjařenou náladu, začně strašně svádět šéfovou a ta se na něj naštve a vyhodí ho taky. Jenže co chlap neudělá. Vezme pistoli, co má v šuplíku, a obě ženy zastřelí.

Dvě scénky byly zaměřeny na uprchlíky a rasismus.. vystupovala tu žena v šátku. V té první byla těhotná, zazvonil nějaký kurýr, pustila ho domů, přinesl jí nějaký dárek, podepsala papír, nabídla mu kafe a on si vedle ní sedl. Postupně se stával drzejší a hnusnější, víc si na ženu dovoloval, začal ji všelijak ochmatávat a říkal, že jen jeho národ je ten pravý, že oni jsou prašivý. Ani nevím, jak k tomu došel ale prý lidé z té země, odkud pocházela ta žena, ublížili jeho lidem, za to musí pykat. Vzal nůž a přiložil jí ho ke krku. Už už by žena zemřela, když tu se vrátil domů její manžel, s palestinou kolem hlavy, vytáhl nůž a vrazil ho týpkovi do zad. Žena byla zachráněna.
Ta druhá uprchlická se odehrávala o Vánocích. Hráli zde opět žena v šátku a chlapík s palestinou plus jedni manželé. Utečenci byli pozváni na štědrovečení večeři. Jenže neuměli téměř vůbec něměcky a měli jiné zvyky než místní rodina. Líbil se mi ten v té palestině, jak mluvil.. německy prý umí jen pět slov a jinak hovořil anglicky. Ale jak. Každé druhé slovo bylo fucking apod. To víte, že se to té druhé rodině nelíbilo. Pohádali se u stolu, zatímco uprchlíci jim vůbec nerozuměli. Žena utekla, muž začal uprchlíkům nadávat, že jsou jen přítež pro stát.. a oni jen přikyvovali, páč ničemu nerozuměli. A jak to skončilo? Týpek v palestině se zvednul a toho nadávajícího muže umlčel-zabil, pak sebrali všechno, na co přišli, i příbory a jídlo na stole a chtěli zdrhnout. Jenže u dveří se srazili s ženou, kterou její manžel předtím naštval. Měla v ruce pistoli a mířila přímo na ně. Tady je vidět, kdo je lépe připravený. Její manžel nakonec nelhal, správně je podezříval, jsou to podvodníci a jsou nebezpeční.

Další vystoupení bylo o anorexii. Vystupovaly zde tři generace žen. Nejmladší trpěla anorexií, nic nepozřela. Její matka si to dávala za vinu. Babička oběma doporučila, aby šli k psychiatrovi. Že prý jen ona je v rodině normální. Zajímavý byl herecký výkon té dcery. Líbilo se mi, jak to prožívala, měla jsem skoro husí kůži.. jak se cítí lehce, že jsou jí všichni tlustí odporní....Nakonec vzala všechnu vinu na sebe. Té už taky nebylo pomoci.

No a jaká byla ta poslední neřest, na to si teď nemůžu vůbec vzpomenout. Musím se zeptat Ivy. Co se mi ale velice líbilo, byly skladby na harmoniku, které skvěle vyplňovaly mezeru během výměny kulis. Myslím, že to bylo mé vůbec první divadelní představení v němčině a sama jsem byla překvapená, jak dobře tomu rozumím :)