Duben 2011

K zamyšlení..

19. dubna 2011 v 22:24 Co mě kdy zaujalo
Pokud nemáme nepřítele v sobě, nepřítel zvenčí nám nemůže ublížit.

Logika tě dostane z bodu A do bodu B, představivost tě dostane všude.

Nic není tak vyčerpávající jako nerozhodnost a nic není tak marné.

Nakonec je všechno dobré a pokud to dobré není, není ještě konec.

Čím více bolesti, tím více pláče. Čím více pláče, tím více vzteku. A čím více vzteku, tím více uvědomování, co v sobě máš. Čím více v sobě máš, tím více toho dáš.

Tak zvláštní

19. dubna 2011 v 15:35 Kočka na každý den
Je to divný. Jsem v Brně a prohlížím si na internetu virtuální prohlídku Brnem. Proč vlastně vůbec vystrkovat paty z domova, když si vše můžu najít na internetu? Ne, to jsem vážně nemyslela vážně ;) Docela ráda bych se podívala někdy na zdejší přehradu. A taky do zoo. Ve škole dost přituhuje, zato únava mě neopouští, sluníčko uspává a vzduch nutí ke kašli. A diář se plní. Což je dobře, i špatně. Tu akce, tam test. Co mě štve, je čekání. Neustále čekání na výuku, pak na učitele, který nakonec nepřijde. Aspoň, že mám zatím štěstí a všechny testy ve švédštině mi vychází.


z deviantart.com od Amelka-Wonka-Kitty

Ptám se, ptám se, pampeliško

18. dubna 2011 v 12:21 Co mě kdy zaujalo
Tuhle básničku jsem v dětsví milovala, doteď si ji pamatuji. Vzpomněla jsem si na ni při návštěvě Pavlova blogu. Autor básničky je Zdeněk Kriebel.


Ptám se, ptám se, pampeliško

Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí,
kde jsi byla pampeliško, od čeho máš oči?

Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla,
hned jsem byla zlatá celá jako housata.

Pampelišky, povězte mi, podruhé se ptám:
Čím otvírá slunko zemi, kudy pouští jaro k nám?

Žežulky si povídají, že jsou vrátka v jednom háji,
ke vrátkům je zlatý klíč, petr-petr-petrklíč.


Jsem líná sejít dolů, takže je to foceno ze sedmého patra, proto tak "kvalita" :-)

Pryč s ní

18. dubna 2011 v 11:52 Kočka na každý den
Ale né! Technika stávkuje. Budík mi nezvoní.. i když ho mám nařízený.. Alespoň ráno se mu nechtělo. A tak jsem zaspala autobus do Brna :-(( A jízdenka mi propadla, už to nešlo odvolat. Jsem naštvaná!!!!! Děsně!!! Pak jsem se včera dozvěděla, že mi brácha bude muset přeinstalovat počítač..všechna data si musím zálohovat někde po flashkách, za což fakt nejsem ráda. Taky mě to štve, protože jsem se konečně začala na svém notebooku zabydlovat, a teď zas toto!!!! Nebylo to lepší teď o víkendu na Starých časech, kdy jsme si v pátek vyplnuli mobily a do neděle jsme neměli šajna o tom, kolik je hodin? Existovaly tři způsoby, jak to zjistit-podle sluníčka-jak je vysoko, podle teploty-když ráno má být 2 stupně a odpoledne 14, kolik může být hodin?, třetí způsob- nejpřesnější- byl zajít do kantýny, která je kilometr daleko, měli tam nástěné hodiny.. Ach jo, ať jde všechna ta technika do kytek!!!!



z deviantart.com od mellyke

Staré časy

17. dubna 2011 v 23:22 Kočka na každý den
Sláva nazdar výletu, ani jsme nezmokli a už jsme všichni doma(doufám..) . Protože zítra vstávám brzo ráno do Brna, tak jen krátce. Straré časy s Příběháři byly parádní! Rozhodně nejsilnější zážitek brodění řeky(voda měla tak -1 stupnů a velkou sílu). A taky 21 kilometrová tůra na zříceniny hradů. Tak strašně mě bolely nohy.. Pak také zlý srnec, dnešní společný zvláštní masový oběd a brambory na loupačku bez brambor. Sluníčko pálilo a já psala dopis. Tam na mě asi nalezl klíšťák, kterého jsem objevila až teď. S Marťulkou jsme tam byly jen my dvě holky.. a pak šest chlapů. Kačky a Honza mi tam moc chyběly.
Zítra se mi nechce vůbec do Brna. Snad tak.. jak nikdy jindy ..


z deviantart.com od AktaBilly

Včerejší akce a blížící se vandr

15. dubna 2011 v 16:07 Kočka na každý den
Teď trochu ve spěchu. Času není na zbyt, na to, že v šest mám být pod Nuselákem, mám toho ještě spoustu na práci. Jeden test dodělat do švédštiny, popovídat si s mamkou, dobalit se..A to jsem stihla ještě napéci perník! Na to, že jsem ještě v deset byla v Brně, jsem dobrá ;)
Jako první, co jsem udělala po přihlášení na blog jsem si přečetla vaše komentáře. Děkuji vám všem, je to radost číst .-)
Včerejší Lange Nacht- předčítání textů proběhla parádně. Ještě hodinu předtím jsem šla na tancování, úžasně jsem se odreagovala, tančila jsem se všemi kluky, kteří přišli. A jeden se divil, kde jsem se naučila tak krásně jive. Na Lange Nacht jsem přišla dost splvená, ale zase nebyl moc čas uvědomit si tu nervozitu. A to jsem četla příšpěvek s dalšími lidmi z našeho semináře hned jako první. A do poslední chvilky nám chyběl někdo, kdo by přečetl roli policajta a předěly. Nu ale jeden kluk se obětoval. Další vystoupení jsme měly s Ivou- ve druhém bloku. Popravdě bylo dost těžké spolupracovat ve dvojici, číst tak, abyste se vzájemně přesně doplňovali. U obou čtení jsme měli malé zaškobrtnutí, ale všichni to vzali vždy s humorem. Důležité bylo, že se to ostatním líbilo.
Dneska jsem si otevřela dopis od jedné mé koníkové kamarádky a zděsila jsem se. Je tak smutný.. Teď mi připadají mé problémy o dost menší, když čtu ty řádky.. Ráda bych jí pomohla, ale není moc jak, čas snad ukáže..
O víkendu se "budu vracet v čase". Jsem zvedavá, jaké to bude. Prosím, ať jede i Katka..


z deviantart.com od cursed-soul

Poprvé a podruhé

14. dubna 2011 v 13:16 Kočka na každý den
Vrchol pomatení školou je ten, když se snažíte naťukat do icq svoje číslo v ISu :D Pak se člověk diví, že mu to nejde..

Večer mi držte palce, mám dvě vystoupení-budu předčtítat 2 texty před svými profesory, spolužáky, staršími studenty a před dalšími lidmi, co přijdou.. A taky budu ukazovat obrázky, doufám, že se nezamotám do všech těch papírů, že bude Iva číst pomalu, abych to stíhala a že se nepřeřeknu. Radši číst pomalu, než s chybami. Ještě si potřebuju pár slov ujasnit, třeba taková žirafa mi dělá nemalé problémy. Snad na to bude čas. Bude to má druhá Lange Nacht tady v Brně.

Atomové elektrárny jsem včera dopsala přesně o půlnoci. Už to leží v odevzdávárně. Teď ještě udělat poslední krutej test ze švédštiny. O víkendu totiž na to nebudu mít vůbec čas.

Vzpomněla jsem si na jedno téma týdne..Všechno je jednou poprvé. I já jsem zažila dneska jedno poprvé. Poprvé jsem plavala s ploutvemi. Skoro celou hodinu. Byl to trochu nezvyk, plave se v nich dost rychle. Párkrát jsem i skoro nabourala, jak jsem byla rychle na druhé straně. Koupím si je někdy pro sebe, a pak to zkusím i v moři :)

Jdu si odpočinou a dohnat trošku to, co jsem zameškala včera v noci- spánek.


z deviantart.com od martin-zg

Das ist Kunst!

13. dubna 2011 v 14:50 Co mě kdy zaujalo
Zvláštní umělecké dílo, které pokaždé, když jsem kolem něj procházela, vzbudilo moji pozornost. Poprvé, když jsem to spatřila, naivně jsem si myslela, že to je parkoviště pro nějaká minivozítka :D Že by to nějak zkrášlovalo okolí, to se říct nedá, ale každý, kdo kolem projde, se nad tím přinejmenším zamyslí.










Dávám do rubriky Něco o mně proto, aby byly všechny fotky z Lipska pohromadě.

Apríl (se nekoná)

13. dubna 2011 v 14:22
Téda! Právě jsem zjistila, že v pátek jsem udělala nejmoudřejší věc nejméně za posledních pár měsíců. Cena letenky se ani ne za týden zvýšila o třetinu! Uff, ještěže už ji mám koupenou. Co mě děsí je jeden úkol. Erörterung(úvaha), kde musíme uvést jak Behauptung(tvrzení), tak Begründung(odůvodnění) a rovněž Beispiel(příklad). Téma je bohužel dost omezené,Vystěhovalci, nebo Přírodní katatrofy/problémy. Včera jsem vyrobila osnovu s pro a proti, to se celkem líbilo. Jak ale vyrobím Beispiele energetické krize, nedostatek obnovitelných zdrojů a vzrůst CO2 ..nevím nevím. Trochu začínám pochybovat, že atomové elektrárny jsou dobré téma. Teď si musím hrát na odborníka a vymyslet dostatek argumentů.. ojoj.. Dneska mě tak nadchla přednáška na literatuře.. bylo to krásně srozumitelné, přehledné.. proč takový nemůže být i seminář? Přípravy na Lange Nacht vrcholí..už zítra....snad bude má tréma v normě..německý přízvuk do zítřka stejně nepochytím.. Jak to, že někteří ho mají tak krásný? Já se jím chci aspoň trošku taky nakazit.! Večer se doufám uvolním a rozpovídám u konverzace s Klárou.. Už se těším, ve škole k mluvení moc příležitost nemáme. A když, tak jde většinou jen o fakta. Tak pěkný zbytek aprílového dne.


z deviantart.com od kumiho17

Pár nových zjištění

12. dubna 2011 v 20:54 Kočka na každý den
Den plný dlouhých přednášek, příjemného setkání s kamarádkou a nácviku na čtvrteční premiéru, pak také pár nemilých překvapení.. několik nových e-mailů ve schránce, a jedna odpověď, na kterou jsem si dnes udělala čas. Výtečné knedlíky s omáčkou dosti podobné svíčkové..mňam.. A večer udivení, že v knihovně, kam už půl roku chodím, nemají žádnou beletrii- jen odbornou literaturu.. Pak beseda o Urzidilovi, párek udivených očích, když jsem sdělila jedněm spolužákům, že povídku jsem četla.. a dokonce dvakrát :) Nakonec mě i mrzelo, že jsem si nevzala nabízená sluchátka, ke konci jsem němčinu už vůbec nechytala. Zjistila jsem, že rozumím o dost líp, když zavřu oči.. ale v místnosti bylo takové přítmí, že mi klinbala hlava..Dneska je nás tady až moc, tak doufám, že tu už zítra budu sama..
Včera jsem náhodou při usínání objevila tuhle překrásnou písničku od Sabatonu. Pustila jsem si ji i ráno a dodala mi energii na velkou část dne.. http://www.youtube.com/watch?v=FrDxjBg5DEU



z deviantart.com od Shadows-inTwilight

Kočky si umí najít to správné místo

11. dubna 2011 v 22:03 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
A je tu podruhé náš fakultní kocour. Takhle si lehl doprostřed chodníčku před budovou knihovny a vůbec mu nevadilo, že ho každý musel obcházet. Proč taky, prkna, na kterých ležel, jsou krásně teploučká, každou chvíli někdo přijde a přejede mu rukou po hřbetě. No řekněte, kdo by nechtěl být on? :)





Ještě jméno bychom mu mohli nějaké dát. Pokud ovšem už nějaké nemá..

Vyfotila bych si ho také, ale neměla jsem po ruce foťák. Autorkou fotek je má kamarádka Iva.

Flašky

11. dubna 2011 v 20:54 Kočka na každý den
Dneska se už raději flašek nedotýkat :) Nehod s flaškami bylo totiž tento den požehnaně. Tedy vlastně jen dvě. Ale i to je dost. Tak nejdřív v autobuse, když jsem lezla přes jednoho pána na své místo, shodila jsem mu jeho flašku na zem. Ta se naneštěstí kutálela a kutálela až dopředu neznámo kam. Ćtyři řady dopředu jsem zvedla ze sedaček.. s pohledem na zem a otázkou, jestli pod sebou náhodou nemají lahev. Ten pán se přeci nebude ohýbat, to musím já. Až úplně vepředu u řidiče jsem byla s hledáním úspěšná.. Fuj. Další nehoda se mi stala při výuce. Koupila jsem si pití, vůbec jsem ho nijak nenatřásala.. a přesto, když jsem si ho uprostřed hodiny pomaloučku odzátkovala, v tom tichu se najednou ozvalo crčení a ohromná sprška vody. Ochucené vody. Nezlila jsem jenom sebe, ale i lino a kamarádku, která seděla vedle mě. Naštěstí většina zasažených míst na mě po té hoďce a půl uschla. Ale stejně.. Keine Flasche mehr..

Co dneska stojí za zmínku je výborný řízek, který jsem si přivezla z domova, teplé houstičky z jedné nejmenované prodejny, podělaný zámek ve dveřích a smutný film, který nám dnes pouštěli.

Jo a už jsem dočetla Zachránit! Dneska v jednu hodinu ráno :-) Bylo tak napínavé a tak dojímavé.. Děkuji Símě za krásný dárek.


z deviantart.com od Ore-sama

Mamma..

10. dubna 2011 v 19:12 Kočka na každý den
Mamma, wo bist du???.. Poslouchám LaFee a její pesimistické písničky, asi nemá lehký život..nebo nevím, proč je většina takových smutných.. Tuhle zpěvačku mám moc ráda, už jen tím, že je jen o jeden den starší než já, je mi bližší..
Na to, že jsem se až do jedný do noci mořila s překladem, jsem dneska vstala celkem brzy. Čtu příběh ženy, která ukrývala Annu Frankovou a její rodinu. Už jsem u toho, jak budou odhaleni. Je to děsně napínavé. Pak se také snažím vypracovávat úkoly a zase překládat. Šla bych plavat, ale sama se mi nechce :( Ven se raději dívat nechodím, nezajímá mě to hnusné jaro. Těším se do školy, ačkoliv ještě zdaleka nemám vše přečteno.


z deviantart.com od utopic-man

Erin Hunterová a pokračování Divokých koček

10. dubna 2011 v 14:35 Dóóóst dobrý knížky
Z řady Divoké kočky od Erin Hunterové u nás vyšel jen první díl. Na vlastní oči jsem se mohla v Německu přesvědčit, kolik dalších dílů autorka ještě vydala. Pult se pod těmi knížkami jen prohýbal. Proč nějsou do češtiny přeloženy také další díly? Kde to vázne? Tahle autorka píše fakt výborně, škoda jen, že čeští čtenáři mají smůlu.. Nezbývá než se naučit cizí jazyk..


Být součást orchestru..

9. dubna 2011 v 23:12 Co mě kdy zaujalo
Před hodinou skončil koncert u příležitosti 110. výročí České filharmonie. Nemyslím si, že to byl živý přenos, ale i tak jsem ráda, že jsem si mohla po dlouhé době poslechnout něco klasického.

Orchestr je něco, co mě totiž odmala fascinuje. To do detailu propracované těleso, do poslední noty nacvičené skladby.. kolik hodiny tréninku a dřiny musí ty hudebníky všechno stát.. to mi bere dech. A přitom málokterý z nich dostane šanci jít na vyšší pozici, nebo třeba jen zůstat.. udržet se. A nemyslím si, že za to mají bůhvíjaké platy.

Když se jeden splete, musí začít všichni odznova. Nikdo nesmí chybět. Když jeden nepřijde, nemůže, musí přijít někdo jiný.. a vše se bleskově doučit.

Být součást orchestru byl kdysi v dětství můj sen.. a vlastně je jím doteď. Aspoň na chvíli si to zkusit.
Ráda vstřebávám tu atmosféru před začátkem koncertu, kdy přijde dirigent, ostatní povstanou, on si s nejbližším hráčem podá ruku, pak vše ztichne.. myslím, že všichni jsou dost napjatí..jestli to všechno klapne.. jestli mají všichni perfektně naladěno.. jestli se to prostě bude posluchačům líbit. S prvními tóny ale obavy mizí, hráč se noří tak trochu do vlastního světa..světa tónů, které se linou z jeho nástroje..ale je to zčásti zdánlivé. Protože pořád musí myslet na to, že jsou tu s ním další členové orchestru .. a samozřejmě i dirigent, který všechny vede.
A pak se blíží konec, skladba vrcholí.. a na krátký okamžik je zas ticho. Dirigent zůstane nehybně v jakémsi postoji, pak se ozve potlesk, všichni se tak trochu uvolní, někdo se sem tam usměje.. houslisté se přidají k publiku a klepají svými smyčci do stojánků. A dirigent si opět potřásá rukama s hráči. Občas přijdou i květiny, které většinou muži přenechají nějaké dámě, pak ještě podání ruky navzájem mezi sebou.. To se nám to dnes dobře vydařilo.. Už se těším, až budu doma.. u své milé.. A co dobrého budeme mít k večeři? .....co já vím, na co všechno zrovna v ten moment myslí..?
Potlesk utichne, publikum i hráči vstanou, někří odloží své nástroje na zem, jiní je vezmou s sebou a během pár minut jsou všichni pryč.

Co to tak může asi znamenat?

9. dubna 2011 v 22:25 Kočka na každý den
Tak jsem se sem chtěla dostat už před hodinou, ale nešlo se přihlásit. Až po chvíli jsem si uvědomila, že jsem si noťas nepřehodila na českou klávesnici. A tak jsem musela počkat. Ono se dneska nic moc novýho ani nepřihodilo, stále ležím buď v anglických testech, nebo v překládání.. Momentálně pracuju na povídce Grenzland(Pohraničí). Sama nevím, k čemu mi budou slovíčka jako živec, divizna, rostliny složnokvěté.. V životě jsem to nepoužila a divím se, že něco takového na Seznamu najdu. Pak jsem taky přišla na to, jak oříznout a zmenšit oskenovaný text, takže ušetřím spoustu korun a papíru. Je to ale celkem piplačka.
Jinak mám velkou radost, v květnu půjdu do Divadla Radka Brzobohatého na Tančírnu. Vidět tohle představení je už dlouho mým snem :-)
Jo a mám všechna alba Sabatonů. Takže je teď můžu poslouchat od rána do večera!


z deviantart.com od14100

Kdyby..kdyby

9. dubna 2011 v 13:11 Verschiedene Sachen
Kdybych vyhrála milion, tak bych podnikla cestu kolem světa. Co jsem se dívala, tak stojí kolem dvou set tisíc. Jenže to je tak na měsíc-čili jako byste to viděli z rychlíku..to si aspoň myslím.. Já bych ale cestovala tak pět šest let, někde třeba na chvíli zakotvit, získat kontakty, zkušenosti, chvíli tam pracovat.., a pak zas o dům dál. Samozřejmě bych jezdila i domů, to bych jinak nepřežila. Občas bych vzala nějakého blízkého člověka na své cesty s sebou, občas bych jela sama. Polovinu z toho, co by mi zbylo, bych dala jedné nejmenované organizaci v Brně, a tu druhou polovinu bych darovala opuštěným kočičkám(možná i pejskům). Tak to je můj takový naivní plán B-)

A co byste s tím melounem udělali vy?

Pátek s velkym P =)

8. dubna 2011 v 20:58 Kočka na každý den
Konečně doma! Až dopíšu článek, naložím se do vany a budu si číst :)

Dnešek začal poněkud sparťansky..mám na mysli hlavně to (ne)jídlo, které se(ne)konalo :D Pak rychle do školy a hoďku a půl strpět relativně nezábavnou výuku. Rodilá mluvčí z minulého semestru byla o 100% lepší. Ale co se dá dělat, když čeká Baby.

V půl desáté jsem už seděla v autobusu, četla si časopis a ve čtvrt na jednu jsme už zastavovali na Florenci. Šla jsem rovnou na šalinu, pardon..tramvaj ;) , mířila jsem na Žižkov.. navštívit babičku a dědu. Příjemně mě překvapilo, že jsem se setkala i s taťkou. Už si ani nepamatuju, kdy jsme se naposledy viděli.. asi o Vánocích.. je to možné?? Vyprávěli jsme si, společně jsme se dívali na video ze sokolského sletu, který se konal v roce 1948 a hledali jsme tam mezi těmi tisíci lidmi babičku :) Můžete hádat, jestli jsme ji našli :) Bylo to pro nás všechny, myslím, příjemně strávené odpoledne. Také zelňačka a rýže s masem mi fakt bodly ;)

Domů jsem dorazila před 18. Tady mě to všechno přivítalo(až teda na Rozárku, ta byla schovaná..) Jenže jsem měla dneska na plánu ještě jednu příjemnou činnost. A to sjet na Ruzyň pro letenku. Znáte taky ten pocit, podobný tomu, když někam jedete..hodně daleko..do velkého neznáma, takové hřejivé mravenčení v hlavě? Přesně to jsem cítila, když jsem vyšla z haly s letenkou v kabelce :-) Musím!!! Musím teď zabrat!! Mám přeci na co se těšit. A to je velká motivace všechno dobře zvládnout :-)


Spaní a (ne)dobrovolná hladovka

7. dubna 2011 v 13:58 Kočka na každý den
Tak mi chodí lákavé pozvánky na různé zážitkovky a já nevím, kterou si vybrat. U klidňuju se, že je ještě čas, ale doufám, že až se rozhodnu, že nebude už pozdě. Také zkoumám objednání letenky, není to úplně jednoduché. Ale ze všeho nejvíc, co potřebuji, jsou peníze. Tady v Brně se o práci nezavadí.. :( Dneska jsem pěkně zaspala, pak jsem během deseti minut stihla vypravit a na plavání jsem přišla asi jen o 3 minuty později. Pak jsme si s Ivou sedly na dvorek před fakultu a zkoušely si číst a předvádět příběh na Lange Nacht. Bylo takové horko. Snad to nějak zvládnu, občas jsem se v té záplavě papírů dost ztrácela. Kocour si lehl doprostřed na chodníček před knihovnu, takže každý, kdo chtěl dovnitř, musel ho překračovat, nebo obcházet. Hladily jsme si ho :) Krásně se tam vyhříval.. je moc chytrý, takhle málokdo, kdo jde kolem, odolá ho pohladit :-) Dneska mám hladovku. Resp. mi tu zbyly už jen dva rohlíky, puding, pomeranč a máslo. A nechce se mi měnit peníze kvůli tomu jednomu dnu. Taky mi to neuškodí, je to dobrá dieta :) Zítra jedu hned rovnou k babičce, podívat se na ni( i na dědu) a taky si vyzvednu u nich svoji botu. Těším se..na zítra, na víkend a na dnešní tancování taky.


z deviantart.com od J-J8

Leipzig-kytarista

6. dubna 2011 v 20:03 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Tenhle chlapík hrál na Buchmesse krásný skladby. Ačkoliv jsem byla ke konci už nesmírně unavená, vydržela jsem tam u něj stát a poslouchat. Byl pro mě třešničkou na dortu. Pořadači mu pořád chodili říkat, aby hru ztlumil, že ruší ostatní "účinkující" na veletrhu . Když dohrál, zašla jsem za ním a pověděla jsem mu to, že se mi jeho hudba náramně líbí. Zeptala jsem se ho na jméno, šahnul po jednom časopisu, kde v rohu stálo něco napsaný, řekl, ať si to vyfotím. A tak mám zvětšněný i jeho palec :)