Duben 2011

Pro někoho jinotaj..ale já mám jasno..

30. dubna 2011 v 20:52 Kočka na každý den
Kočka na tento den na první pohled necharakterizuje vše, co se dnes událo..vše co jsme dnes viděli.. prošli.. lidi, které jsme potkali.., ale přece jen se část dneška do obrázku promítla. Mám na mysli pohled, jakým Rozárka kouká na svět :) A taky to, že řídí želvu, že je venku a že je spokojená..


Aforismy

29. dubna 2011 v 13:05 Co mě kdy zaujalo
Když Ti žena přibouchne dveře před nosem, určitě Ti nechá pootevřené okno. (Giacomo Girolamo Casanova)

Když ses narodil, všichni se radovali a tys plakal. Žij tak, aby až umřeš, všichni plakali a tys byl šťastný...

Moudrý netvrdí nic, co nemůže dokázat. (Walther von der Vegelweide)

Moudrý muž + moudrá žena = lehký flirt. Moudrý muž + hloupá žena = svobodná matka. Hloupý muž + moudrá žena = normální rodina. Hloupý muž + hloupá žena = velké přídavky na děti.

Naše hlava je kulatá, aby myšlení mohlo měnit směr. Kreativita znamená vidět to, co vidí ostatní, ale něco jiného si u toho myslet. (Francis Picabia)

Nemá-li zloděj příležitost, věří na svou poctivost. (Talmud)

Pesimismus je filosofie, k níž člověka přivádí pohled na skličující početní převahu optimistů s jejich děsivou nadějí a ohyzdným úsměvem. (Bierce Ambrose Gwinett)

Slabosti žen nadchnou muže, slabosti mužů pohoršují ženy. (Hauptmann)

Smích je branou a úsměv dveřmi, kterými může do člověka vklouznout mnoho dobrého. (Christian Morgenstern)

zdroj: aforismy.eu

Spolu

29. dubna 2011 v 13:03 Kočka na každý den
Nezvyk nejet hned po Sprachübungen dom. Místo toho jsem zalezla do Krmítka, tam je vždycky moc příjemně. Koupila jsem si malinovku. Mňam.

Na programu dnešního dne je moje čtvrteční Unterricht na příští týden a Lichtenberg. Čtu jeho aforismy.. ale nejen od něj.. našla jsem spoustu zajímavých citátů. Také jsem si přečetla něco víc o fyziognomice. Zajímavý to obor..

Dneska je takové pravé aprílové počasí. Doufám ale, že bude o víkendu hezky. Přijede mi kamarádka T. a společně prošmejdíme Brno :-)

Včerejší tancování jsem si náramně užila. A přednášku o Chile a Argentině taky. Stihla jsem si popovídat ještě s několika lidmi, bylo to příjemné setkání.. jako vždycky...


z deviantart.com od Onitrix3

Malí průzkumníci

28. dubna 2011 v 13:42 Kočka na každý den
Je to zvláštní, hodinu nás pět plave v jedné dráze, pořád potkáváte ty samé lidi.. a nepadne mezi námi ani slovo. Míjíte ty samé tváře, ale nic..tam a sem, občas se mrknout na papír a změnit styl. Napadlo mě, že se začínám čím dál tím víc těšit do Finska. Podstatnou část v bazénu jsem se tou myšlenkou živila. Pak také, že bych chtěla zkusit plavat v moři, nebo jezeru..kdekoliv, kde byste se nemuseli otáčet jako křeček v kleci. Plavat dál.. vydat se třebas na výlet.

Také mi připadá zvláštní to, že ačkoliv jsem daleko předaleko od Prahy, už vím, že se brácha dostal na školu. Internet je všemocný. Mám radost. Jestlipak to on taky ví? Kdyby si tak zapnul mobil.. Třeba ale ještě nemůže, kdo ví.

Těším se na tančírnu, těším se na cestovatelskou přednášku o Chile. A včerejšek byl ve škole také zajímavý a zábavný.A vyzkoušela jsem si zpívat ve sboru alt. To byl zážitek. Zjistila jsem, že to vůbec neudejchám.. a taky jsem měla dojem, že jim to kazím. Naštěstí nás tam bylo hodně, tak se to ztratilo. Cvičili jsme jednu známou skladbu z Rachmaninova. Zpívání mi ve škole chybí. Stejně tak i kreslení.
http://www.youtube.com/watch?v=ihF_aXi-Huk


z deviantart.com od courtleigh

Raději se nepřibližovat

27. dubna 2011 v 22:14 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)



Naše Rozárka dokáže být někdy pěkně zuřivá, soptí a prská.. není radno se k ní přibližovat, může nečekaně tasit dráp, takové škrábnutí pěkně bolí a občas při tom teče i krev.

Uvidíme

27. dubna 2011 v 15:07 Kočka na každý den
Ha, tak jsem se konečně dokopala k tomu podívat se na výběr témat k seminárce. Proč se mi zalíbil zrovna Lichtenberg, nevím, ale většina bude psát o Abderiten, takže přemýšlím, jestli se mám trhnout. Nejspíš by to vyšlo nastejno. Tak nevím..

Tak jsem teď poslala několik e-mailů a ještě se chystám psát do Německa. Dopisy bohužel nedojdou, nechápu! V tomhle případě je internet jistější.

Navečer se jdu podívat na sbor. Kamarádka chodí na takový podivný předmět, kde je spousta lidí, zpívá se tam, nemusí se člověk nijak připravovat, ale je to dlouhé.. až do devíti. Tak jen to omrknu, zajímá mě, jaké to je. Budu se muset rozhodnout, jestli jít mezi soprán, či alt.. ha ha.. :D kdyby mě tak někdo slyšel zpívat. Ale prý to zní jako celek hezky, říká..
Dopoledne jsme o pauze byli v Krmítku. Chodím tam ráda na kakao. Mají tam pohdlné sedačky, na kterých se můžete krásně rozvalit :) V hlavě mi pořád zní Vem vet.. asi pozůstatek pondělní tančírny.


z deviantart.com od linyphia

Útěk ze Sibiře

26. dubna 2011 v 15:13 Co mě kdy zaujalo
Také jsem vám slíbila napsat o filmu, na kterém jsme byli včera s bráchou a mamkou v kině. Šli jsme tam tedy hlavně kvůli bráchovi, aby se odreagoval před přijímačkovým maratonem, který mu dneska začíná. Zpočátku jsem neměla ani tušení, na co že to jdem. Musím říct, že brácha vybral dobře. A to už je něco. On je sice odborník na filmy, ale mám tu zkušenost, že pokaždé, když něco vybere, mně se to nelíbí- kvůli násilí, krvi, přílišné vědeckosti aj.

Žádný jiný film z gulagu jsem snad nikdy neviděla. Z koncentračních táborů ano, ale toto je trochu něco jiného. I když nemalé shody tam byly. Tak například v hladu, rivalitě mezi vězni, těžké práci, krutí dozorci. Tou Sibiří to ale mělo jiný náboj. Na Sibiři nemáte kam utéci, příroda je vaším vězením, když se vám to náhodou podaří, každý, koho potkáte, vás nabonzuje. Protože za to dostane tučnou odměnu. Přesto se to ale skupince šesti lidí podaří. Mezi nimi je i Polák Janusz, dobrosrdečný a odvážný muž, jenž se dostal na Sibiř kvůli své manželce. Ta po krutém mučení totiž vyzradila, že Janusz je nepřítel režimu.

Každá postava ve skupince je nečím zajímavá, ať už sám Janusz, tak zloděj, kterému důveřují a kterého potřebují, protože má jako jediný u sebe nůž, Rus Valka, mlčenlivý Američan Mr Smith, Polák Tamasz, který má neuvěřitelný výtvarný talent a šeroslepý muž(nevzpomínám si na jméno), který umírá ve skupině jako první. Na cestě potkají Irenu. Říká, že je Polka, jejíž rodinu zabili. Skupinka ji nechce vzít s sebou, myslí si, že by byla přítež, nedůveřují jí. Nakonec ji jeden z nich přivádí.. zrovna k ulovenému zvířeti. Irena se s nimi vydává na cestu. Pan Smith pozná, že všem lže o své minulosti, ale ne moc, jen si to trochu víc přibarvila, aby se nad ní slitovali a vzali ji s sebou. Valka je k Ireně dost nedůvěřivý, Pan Smith začíná vnímat Irenu jako by to byla jeho dcera, Irena se o něj stará.. a vůbec se všemi se hodně baví a ze všech také ledaco vytáhne. Tak se třeba dozví, že pan Smith měl syna, ale že mu ho v sedmnácti zastřelili. A také zjistí, proč je na Sibiři i Janusz.

Krajina se střídá, ze sněhobílé se stává zelená, překračují jezero Bajkal, dostávají se na mongolské hranice..i tady je komunismus.. minou zničený budhistický chrám...jdou dál... žlutá.. písčitá krajina..jdou pouští. Musejí se potýkat s nedostatkem vody, jaká radost to je, když narazí na pramen. Bohužel se musí brzo vydat dál.. nikdo neví, kde bude další. Dlouho není.. Irena je vyčerpaná, jeden z mužů ji nese v náručí. Až jednou mu řekne, aby ji pustil.. A Irena umře..nevydrží tu dehydrataci. Stejně tak ostatní jsou na pokraji sil, mají fata morgánu, nastane chvíle, kdy i pan Smith to chce vzdát. Jenže Janusz mu dodá sil, řekne, že musí dojít do cíle, chce vidět svou ženu a odpustit jí, stejně tak pan Smith by měl jet zpět do Ameriky.. synovi už sice odpustit nemůže, ale může se alespoň vrátit do jeho i své rodné vlasti. A tak dorazí do Tibetu, vyčerpaní, ale plni euforie, že to zvládli. Pan Smith se vydá už sám směr Čína, kde už má své kontakty na známé, ostatní-zbyli už jen tři(včetně Janusze) vyráží na cestu do Indie přes Himaláje. Nechce se jim čekat, až poleví období sněhu, ale i tak to zvládnou ve zdraví překonat.

Zajímavé je, že film končí tím, že uplny spoustu let.. a Janusz se nemůže do svého Polska vrátit, je zde opět u moci komunismus, a tak se vrací domů až v roce 1989. Končí to tak, že jeho žena ho čeká doma na pohovce.. čili dost nepravděpodobě.

Ano, pak jsme se ještě dost dlouho dohadovali, jestli se to opravdu tak stalo. Na internetu jsem si našla, že film byl natočen podle skutečné události. Ale jestli JAnuszova žena opravdu tolik let na něj čekala, to bych též neřekla. Veřím ale, že jistá fakta mohou být reálná. Celou pravdu ví asi jen Slawomir Rawicz, na jehož pamětech je film založen.

Také se mi líbilo, jak Janusz určoval vždycky světové strany- cestu, kudy jít. Používal k tomu šišku a klacek. A taky stín. Taky bych se to chtěla někdy naučit. A hudba k filmu báječná.. Za povšimnutí stojí také jazyková různorodost.


Kočka dubnová

26. dubna 2011 v 14:25 Kočka na každý den
Sláva nazdar výletu, převoz na druhé místo svého působení jsem přežila..nezaspala, snad i všechno důležité mám..ale jen to nezakřiknout..

Na tančírně překvapivě včera vůbec, ale téměř vůbec nikdo nebyl. Na jednu stranu jsem se tomu nedivila, na druhou mi to připadalo trochu divné. Vždyť by už přeci všichni měli být zpátky z chalup doma, ne? Naštěstí jsem měla štěstí. Přišel můj kamarád S., a pak ještě jeho dva známí ze školy. Bylo fajn, že jsme seděli v kavárně u stolu tak akorát čtyři- dva kluci a dvě holky, takže se dalo pěkně tancovat. Hlavně zazečátku to bylo dost rychlé, což je pro mě zas nezvyk..po tak dlouhé době neswingování..zpomalené reakce apod. Trochu hloupé mi to přišlo, ale tak alespoň při posledních tancích jsem si to náramně užila..už bez žádného přemýšlení.. byla jsem zas ve svých kolejích. Ale brzy jsme šli pryč. Ono bylo tedy asi půl jedenáctý, ale na takovou událost jako je tančírna to bylo opravdu dost brzy. Stihli jsme si také hodně popovídat.. O Rammsteinech, Sabatonu, křtu, seriálech, o škole.... Díky za to, že tam tihle tři se mnou včera byli :-)

Jsem pěkně ospalá. Aby ne, když jsem šla spát o půlnoci a vstávala jsem ve 4. Stejně ale žádnou z akcí, co mám dnes na programu, nevynechám. Včera jsem si stěžovala, že mi nikdo nepíše, ale když jsem si dneska otevřela mail, někdo už napsal.

Ani jsem se nestačila rozloučit s Rozárkou.. ten život je někdy tak uspěchaný..



Ta fotka je divná, ale mně se líbí. Róza takhle často sedí u dveří a dívá se ven.. Zajímalo by mě, co si tak může myslet..


Mlčí..

25. dubna 2011 v 18:24 Kočka na každý den
Proč mi nikdo nepíše? To se to hezky pročistí mezi přáteli, když zrovna pořád nejste na icq nebo na facebooku. To je pak klídek. Někdy až moc. Tady člověk vidí, kam to vede..- do kytek. Neva, tak někomu napíšu já.
Včerejšek ušel, procházka k potůčku, šplhání přes trní do nehorázného kopce, a pak paření se a večer mrznutí na kopci s bráchovým netbookem na klíně..každou chvíli vyskočíc hledaje síť. A dneska jsem se dozvěděla, že mám 664,5 bodů. A splněno jsem měla mít 666. Do háje! Snad dneska platí Velikonce i pro IS.. nevím, jak to bude.. A dnešek je pro změnu bláznivý den. Začalo to ztracenou kočkou, Rozárku jsme nemohli najít..pěkně se nám schovala, dělá to vždycky.. tak jsme odjeli bez ní. Pak to pokračovalo jedním velkým trapasem, ani ho sem nebudu rozepisovat, fakt ehm trapné. Ale není to jen naše vina. Taky Rozárky a ostatních lidí ;) Dál raději konec, byli jsme v kině, o tom bude samostatný článek.. a teď se těším na tančírnu do Jamu. A zítra zas Schule.. Ale nejen to..



Změna

24. dubna 2011 v 11:38 Kočka na každý den
Hurá! Já se tak těším k dědovi. A na kočky. Po včerejšku mám na kontě 584 bodů :(, brácha bere přenosný internet, ale budu asi muset lezt po zdi, abych chytila nějaký signál. A taky beru hromadu léků, alergie mě zmáhá čím dál tím víc, nemůžu skoro vůbec mluvit, tak jen šeptám. Ale pár hodin ticha ještě nikomu neuškodilo, naopak :) Všem vám přeju hezké Velikonoce, spoustu sluníčka.. frohe Ostern und einen fleißigen Osterhasen.



Naše chalupní kočka Gába

Pořádně se protáhnout

23. dubna 2011 v 17:39 Kočka na každý den
Tvořivý den, vyrábím naušnice a rozmisťuju fotky po stěně. A taky přendavám fotky z počítače do počítače.. zjistila jsem, že spousta důležitých alb zmizela neznámo kam..s Alčou, z maturiťáku.. Doufám, že se ještě najdou na nějaké flešce.

Jinak celý den se snažím nasbírat co nejvíc bodů v English, ale vůbec mě to nebaví. Z notebooku mě bolí oči. Raději bych šla s někým ven, jsem celá zdřevěnělá, tak snad zítra se dočkám..

Včera jsem shlédla jeden film, z kterého jsem doteď celá hin. Měla jsem čtyřikrát velkou chuť ho vypnout, ale vydržela jsem to nakonec až do konce (občas se zakrytýma očima). Tak kruté, romantické, plné zvrtatů, krvavé a sobecké. Je to jasné, Sussanah udělala taky pár kopanců, ale za všechno můžou samozřejmě chlapi. Kdyby nešli do války, kdyby Tristan záhadně neodcestoval a nenapsal ten dopis.. Být Sussanah, dávno se na všechny tři bratry vykašlu a odjedu pryč. Ale nebylo to psáno podle mého, budiž.. Stejně mě ten film něčím strašně vyvání z míry. Na jednu stranu je tam hodně vidět to "umělé", na druhou ty náhody a absurdita mi berou dech. Ale dost, už o tom nechci psát.


Poslední zbytky sněhu v Pusté Rybné

22. dubna 2011 v 22:12 Moje cesty
Jaro je tu a s ním i nepříjemné alergie. Co takhle zavzpomínat na to, kdy bylo trochu chladněji? Bylo to teprve před měsícem, kdy na některých místech ležel ještě sníh..








docela se mi po něm stýská..

Tanec, procházky a keine Beine mehr

22. dubna 2011 v 21:45 Kočka na každý den
Dva dny, dvě procházky, jedna v Brně na Špilberku, druhá v Praze na Vyšehradě.. co víc si přát.

Čtvrtek je nejlepší den v týdnu! Ano, přišla jsem na to, proč tomu tak je. Protože je plavání, dlouho nic, pak můj oblíbený předmět s německou lektorkou, a pak tančírna. Ani tou to ale včera nekončilo, tentokrát jsem šla i do další akce..procházce, lenošení na zídce, zobání křupek, povídání se zajímavými lidmi.. byli jsme svědky toho, jak se den pomalu mění v noc.. jak se všechna světýlka v dáli i blízko rozsvěcejí.. Jak majestátně ční nad Brnem Petrov.., pak s Jakubem cesta nočním Brnem zpátky..tramvaj nám ujela před nosem, tak jsme šli ještě zastávku pěšky..mimochodem shodli jsme se oba na tom, že to víno bylo kentus, že jsme horší snad v životě nepili :D ale což, tak jsem jen okoštovala a nechala ho jiným.. Pak rozloučení.. a na koleji nemilé zjištění..mám spálenou nohu, ó běda.. a né málo. To bylo poprvé a naposled, co jsem tancovala bosa.. Při tanci jsem to ani necítila, ale teď? Jak si to neovážu, nemůžu na to skoro došlápnout. Ale stálo to za to..ta odřenina, včera 3 kluci a 2 holky, takže jsem se ani nezastavila, to bylo zkoušení, učení, improvizace.. Jsem ráda, že existuje někdo mužského pohlaví, kdo hodně rád tančí. Dosud jsem na moc takových žel nenarazila.

A dneska? Vokabelübung, a pak hned do Práglu. V knihovně jsem si vyzvedla blokovanou knížku, po které už víc než rok toužím.. Za zdí. A pak setkání s Terkou, procházka po Vyšehradě, odpočinek na dece, sluníčko svítilo, obě se strašně moc těšíme na prázdniny. Už už aby byly..

Teď si asi pustím nějaký film, jdu utišit kašel a hlavně obalit nohu heřmánkovým obkladem, páč kulhám jak Zilvar z chudobince. Musí se to brzo zahojit, v pondělí je swingová tančírna. A tam přece nesmím chybět :-)



z deviantart.com od globalunion

Cesta do Pusté Rybné (březen 2011)

21. dubna 2011 v 13:14 Moje cesty
Pavlovi se líbila fotka z Pusté Rybné. Tak sem přidám další. Ale běda, jestli to zas klekne.

lávka přes potůček




Jedna kadibudka pro Pavla :-D


Takhle sama tam stála..



domečky, roubenky

klády..


Chraňme lesy!


.. a někde je ještě sníh..


Tahle chata to ještě není ..(bohužel.. nebo bohudík?)


Odhodily jsme bágly a jdeme na průzkum..


Ale tenhle přístřešek vypadá značně romanticky.. Tady to někdo v létě musí mít krásné.. :-)


kousek přes les..


..a hurá, už tam jsme! Tohle je naše základna!















Postřehy a včerejší pivo(a)

21. dubna 2011 v 12:54 Kočka na každý den
Při plavání jsme měla pocit, že se mi pořád lepí muchy na brýle. Pod vodou určitě nějaká ta mucha žije.. Taková blbost!

Dále mě zaujal jeden nápis na tabuli u jedné hospody: paříme do 3h, vaříme od 15h.!

Objevila jsem v knížce Zauber der Johannisnacht krásné slovíčko- die Zärtlichkeit (něžnost).

Včera jsem pila zelené pivo Starobrno. Vážně?! Mělo by se sice prodávat jen dneska na Zelený čtvrtek, ale včera nám ho už nabídli. Z jedné hospody do druhé- přímo na Svoboďáku, tam jsme pili už normální Starobrno, pěkně na terásce jsme seděli. Ale vyhládlo nám, tak jsme riskli další stravovací podnik- McDonald. Tolik restaurací jsem za ty čtyři hodiny ještě nikdy nevystřídala. Ale zelené pivko mělo šmrnc. Bez tý pěny bych to asi nepila, vypadalo to celkem nevábně. Ale chuť lahodná, trošku sladší než normálně..


z deviantart.com od detektenavnet

Otázka pro vás..

20. dubna 2011 v 16:07 Co mě kdy zaujalo
Měla jsem připravený článek se spoustou fotek z Lipska, jenže mi to tu nějak přestalo fungovat, takže nebude nic. Další téma, o kterém bych chtěla psát, je poněkud jiné. Vlastně nebudu tentokrát psát já, ale chtěla bych radu, myšlenky, nápad odpověď ..na tuhle otázku..Co je dobrého na tom být mužem/ženou? Včera jsem se ji musela pokusit nějak zodpovědět, ale nic moc kloudného ze mě asi nevypadlo.. Našla jsem kupodivu jen jednu pozitovní věc, kterou muži nám ženám můžou závidět. A nebo taky ne, kdo ví... Ale o tom až příště. Aby to tu nebylo tak prázdné, přidávám fotku z potáborovky, na které jsem nedavno byla.. Tam se občas řešily podobné otázky..
P.S. A nechoďte sem s radami typu: Víme, kdo jsou naše děti i bez testů ;)


Mařenka

20. dubna 2011 v 15:06 Co mě kdy zaujalo
Mařenka. Písnička, kterou teď poslouchám dost často. Znáte to, náhodou něco objevíte, a pak ne a ne se toho pustit. Písnička k zamyšlení se.. nad každým spojením.. ale i celkovým významem ..
..cesta, košile, kabátek, dvě hvězdy, drž se mě za ruku v zimě této, vyhnaní do tyma do zimy, ty, kdo jsi bez viny, kamenem hoď..ženich, nevěsta, dva vlci hladoví, z oblohy svržení andělé, ohýnek z listů trávy, já budu Křemílek, ty Vochomůrka.. oko luny, přes rokle, výmoly, přes jámy..


Dál

20. dubna 2011 v 15:04
Co bylo: Loupežníci, přepisování, dvorek, Petra, jablko, počasí v lednu, infinitivní konstrukce, háčky na naušnice, obálka, žampiony

Co bude: prezentace, schránka, Bibliothek, Martin, procházka, knajpa, angličtina(prezentace).. kdo ví..

Co bych chtěla:



z deviantart.com od wild-poppy