Březen 2011

Tanec, Indie, moře..aneb co se do Kočky na dnešní den nevešlo

31. března 2011 v 21:58 Verschiedene Sachen
Tohle pozdní odpoledne a večer byly fakt výživný. Myslím tím krásný. Jak nikdy jindy. Nejdřív trochu jazykový šok, jak jsem psala, dneska jsem prostě naladěná na angličtinu, takže mé vyjadřování v němčině bylo ještě horší něž jindy. Ale tak jsem ráda, že jsem tam byla.. a celkově, že na tento předmět chodím. Jsem hrdá na to, že jsem tam zůstala, nejmladší..v germanistice spíš ještě nováček..

Další fantastická aktivita byl tanec. Objevila jsem krásu valčíku. Hned po swingu je pro mě nejlepší... :) Tančili jsme ale i cha-chu a jive. Valčík ale asi nejvíc, ta hudba byla tak krásná, že i poslech jsem si náramně užívala. Všechno se najednou zastaví, vnímáte jen ty tóny..tu melodii =) Pak se najednou všichni vytratili, povídala jsem si nejdřív s Tomem, ten ale za chvíli šel taky. Zůstaly jsme tam jen já a dívka/slečna/paní, které se říká Sojka. Začaly jsme se bavit o studiu, cestování, workcampech, lidech, které společně známe..je to legrace, jak je ten svět malý. Už jsme skoro nedoufaly, že nějaká cestovatelská přednáška bude. Ale byla, později sice, ale dočkali jsme se. Jedna dívka vyprávěla o své cestě do Indie. Jely dvě ženské samy..ona a mamka. Promítání bylo asi jen hodinku, ale stálo to za to. Tolik zajímavostí dokázala holčina vypíchnout..že perou prádlo mlácením o kamennou zídku, v čem spočívá krása místních žen, proč je dobré si cestu do Indie moc neplánovat, jak funguje místní doprava a proč nedovolí evropanům řídit auto.. Co se jí v Indii za dobroty, jaký je rozdíl mezi tradičním severem a moderním jihem.. no prostě spoustu zajímavostí jsme se dozvěděli! Jestli budete chtít, osobně vám toho třebas i sdělím víc.

I noční cesta na šalinu nebyla špatná, udělala jsem pár dalších fotek Brna, už zítra tu nějaké přibudou. A taky jsem ulovila foto naší filozofické čičiny. Je toho spousta..

Jsem strašně ráda, že v Brně existuje takováhle skupina lidí, kteří se schází ve vlastní klubovně a pořádají takovéhle fajnové akce. Jak to bude ale s nájmem, je prý ale nejisté. Chtělo by to víc peněz..Držím palce a moc si přeji, ať tento "spolek" vydrží.


Na závěr bych si dovolila dát text/ článek/ zamyšlení.. (nevím, pro jaký účel to bylo původně stvořeno..)který mě dneska pohladil na duši... a který zřejmě budeme zítra rozebírat na hodině. Mrzí mě, že jsem si ho přečetla pouze v rychlosti.. ve spěchu, jdu na to znova, pěkně pomalu :-) Omlouvám se lidem, kteří tomu nebudou rozumět, ale překládat se mi to nechce a myslím si, že by to ani nebylo ono. Jó, moře, moře....jestlipak Tě letos uvidím......?


Das Meer (Reinhard Mey)


Der Wind hat gedreht, und die Flut kommt herein, dunkelgrau mit einem silbrigen Schein,
und über die Mole, da fliegt schon die Gischt, wenn die Welle aufläuft und die Brise auffrischt.
Mit einem Mal füllen sich die Priele im Sand, und über den kahlen, verlassenen Strand
treibt der Wind trockene Algen und Schaum vor sich her. Es ist da, das gewaltige, ewige Meer.

Auf hellem Türkis tanzen glitzernde Lichter, auf teerschwarzer Brandung weiß schäumende Wut.
Es hat tausend Farben und tausend Gesichter, im ewigen Wechsel von Ebbe und Flut.
Erfüllt von Geschichten aus uralten Tagen, beladen mit Spuk und Spökenkiekereien,
umwoben von Märchen, Legenden und Sagen. Wie viele Geheimnisse schließt es wohl ein?

Wie vielen bedeutet es Leben und Brot? Ein paar starke Arme, ein Netz und ein Boot,
das braucht's, damit keiner, je Not leiden muss, das Meer schenkt uns Nahrung im Überfluss.
Wie vielen bedeutet es Arbeit und Lohn, Handwerk überliefert vom Vater zum Sohn,
Wie viele Seeleute haben ihr Geschick auf Gedeih und Verderb mit dem Meer verstrickt?

Wie viele Boote und Schiffe mag es wohl tragen, zu dieser Stunde auf dem Erdenrund?
Und wie viele schlafen, von Stürmen zerschlagen, mit Schätzen beladen tief auf seinem Grund?
Es ist Kommen und Gehen, es ist Nehmen und Geben, und wie die Gezeiten, unstet wie der Wind.
Es ist zärtlich und grausam, ist Tod und ist Leben. Und es lässt uns erahnen, wie winzig wir sind.

Wir bringen ihm einen erbärmlichen Dank. Die Pflanzen zerstört und das Seegetier krank,
was da kreuchte und fleuchte verendet im Teer, wir verseuchen das Meer und misshandeln es schwer.
Die Ufer verpestet und übel schimpfiert, von Zimmervermietern zubetoniert,
von Pissbuden und Imbissständen gesäumt, doch es kommt eine Flut, die das alles wegräumt!

Und tobend und tosend schlägt es an die Klippen. Mit ungebrochener Urgewalt,
ich schmecke den salzigen Staub auf den Lippen, nein, das Meer das ergibt sich uns wohl nicht so bald!
Wie wir es vergiften, missachten und schänden, wir stören nicht lange sein Gleichgewicht.
Es wird uns nur abschütteln von seinen Stränden, wir brauchen das Meer doch das Meer braucht uns nicht!

Swimming

31. března 2011 v 14:45 Kočka na každý den
Dneska jsem na blog úplně zapomněla. A to už tu čučím do počítače od jedenácti. Vážně! Píšu totiž motivační dopis v angličtině. Teď už ho mám hotový, ale pěkně jsem se u toho zapotila, teď ještě čekám na opravu, a pak na to, jestli mě přijmou.. Uff, to je napětí. Ráno na plavání jsem si řekla, že poplavu podle tréninkového plánu, 6 B na rozplavání, pak 4 B kraulový ruce- to jde, 4B kraulový nohy-to už bylo horší, je to děsně pomalý, pak 2 B prsový ruce, 2 B prsový nohy-obojí v pohodě, už se těším, co tam bude dál, jenže ouha, ono tam stojí 2x vše zopakovat. Byla jsem zničenější, než když plavu svých 20 bazénů v kuse. Asi je to tím střídáním stylů. Zopákla jsem jen jednou, a pak jdu na kraul 6B, na znak- taky 6B-při tom jsem se málem s někým srazila-znak je fajnovej styl, ale nemám ho ráda kvůli tomu, že nevidim, co je za mnou. Nakonec 6B na vyplavání, no dala jsem jich asi 12.. a pak už byl zvonec konec. Závěr je, že když plavu jen podle sebe, hned tak se neunavím, hodina mi ani moc rychle neutíká. Teď jsem se nestačila ani ohlídnout, a když jsem to udělala, byl skoro už závěr. Teď jdu na němčinu-Recepční dovednosti se ten předmět jmenuje. JSem zvědavá, jestli mi to půjde mluvit německy, když dneska mé myšlenky výjimečně přeply do angličtiny. Pak se chystám na Českou do Holubníku si zatančit a hurá spát. Zítra jen ráno Sprachübungen a vítám tě, Praho.


z deviantart.com od snail-love

East Side Gallery

30. března 2011 v 15:21
East Side Gallery je muzeum pod širým nebem , nachází se na pomezí bývalých berlínských čtvrtí Friedrichshain a Kreuzberg. Jedná se o jedno z mála míst v Berlíně, kde ještě můžete spatřit zbylé kusy takzvané berlínské zdi, jež byla před dvaceti lety zbourána. Údajně tak můžete navštívit vůbec největší muzeum pod širým nebem na světě, protože vystavená zeď byla dlouhá téměř jeden a půl kilometru. První malby pochází z prosince 1989, kdy Christine Mac Lean pomalovala část zdi. Postupně se přidali i další umělci. Dnes tvoří výzdobu zdi přibližně sto grafik převážně s náměty z její historie.
Návštěva Berlína je můj další plán na toto léto, třeba se mi poštěstí vidět ty malby na vlastní oči.






ostblokk

Co je a co bude..?

30. března 2011 v 14:51 Kočka na každý den
První den, kdy je relativní klid. Můžu se pokusit naladit kytaru, můžu si přečíst kousek z LaZ, ze Zeměplochy.. A večer nic na programu, docela se těším :-) Vlastně ano, chci si zamluvit workcamp. Ale to bude z pohodlí koleje. Má spolubydlící tu celý týden nebyla, tak si to tu sama užívám :)

Zaujala mě fotka s touhle babičkou bezdomovkyní. Nevypadá moc šťastně, jako by říkala: Dejte mi taky něco k snědku.. A kočička je taky taková nejistá, navíc jí hrozí každou chvíli pád, stojí na něčem, co vypadá dost nebezpečně. Asi mi to jen tak připadá, ale Brno je taky plné důchodců, na každém kroku je potkávám, hlavně v šalině jich jezdí strašně moc. Když tak vzpomínám, Hradec byl na tom podobně, za celý den jsem tam na mladšího člověka skoro nenarazila. Jestli to tak půjde dál, kam všichni ti staří lidé půjdou? Věk lidí se prodlužuje, stále jich přibývá, ale zdaleka ne všichni mají místo, kde spokojeně žít. Raději bych byla, kdyby bylo Brno plné koček.. což není. Znám tu jen jednu-černobílou na naší škole. A vůbec.. To by bylo, kdyby se všichni lidé najednou proměnili v kočky. Měli by stejné lidské schopnosti a vlastnosti, chodili by do práce, do školy, v šalině by se vozili.. To už je ale pěkně ulítlá myšlenka :D


z deviantart.com od dechobek

Na krásném modrém Dunaji..

29. března 2011 v 23:23 Verschiedene Sachen
Není nad to strávit poslední hodiny starého a první hodiny nového dne se Straussem a Die Eziehungem des Menschengeschlechts.. Ať žije překládání, hudba.. a opět překládání.!


Když nejsem doma..

29. března 2011 v 15:15 Kočka na každý den
Poslouchám Vivaldiho Podzim a pročítám příběh o šnečkovi a velrybě. Je to napsané pěknou němčinou, Mirjam Pressler není jen výborná autorka, ale i překladatelka :) Teď se jdu věnovat třetímu jazyku, který jsem ještě dneska neprocvičovala- angličtině.

Dám sem trochu jarní fotku s Rozárkou, je už z loňska. Teď místo toho osení žere mou kytku v pokoji :-/. A co jsem také slyšela je to, že se jí udělalo nevolno a odnesl to můj koberec a taky ta má kytka. Už abych byla doma. Teď mi v pokoji holt úřaduje jen Rozárka ;)


Jídlo je důležité

28. března 2011 v 18:59 Kočka na každý den
Je to zvláštní, ale už víc jak hodinu jsem po večeři. Je to zvláštní, ale dneska to ve škole stálo za starou belu. Bodeť by ne, když jsme taky měli jen jednu hodinu a celou dobu se psal test. Děsný test. Zadní řady to pojaly jako týmovou práci. Já ale podvádět nechtěla. Ani Marťa nic nevěděla, takže jsme odevzdaly papír témeř prázdný. Druhá část byla o vyhledávání v textu. 40 min na neskutečné množství stran, když už jsem to chtěla vzdát a vypnout noťas, pěkně jsem se naštvala a jela prstem po každém řádku a hledala to slovo. Nakonec jsem to našla. Aspoň jednoho autora mám. Je mi ale to ničemu, takovýchhle vyhledávacích úkolů tam bylo asi šest.
V knihovně jsem se sešla s Ivou a probíraly jsme náš příběh na Lange Nacht. To se mi trochu zvedla nálada. Budu mít na starost výtvarnou stránku, ale budu i číst text velryby xD Ten příběh se mi začíná náramně líbit.
Následovalo krátké zastavení v CPSku, kde jsem překládala, a pak Grandrestaurant na Moraváku. Přišla jsem trochu později, Tom s Martinem tam už seděli, pak přišel ještě jakýsi Skříťa. Zúčastnila jsem se opět zvláštní konverzace s ještě zvláštnějším koncem, spíš takovým nekoncem, ale dobré to bylo :-) A nemyslím jen to hovězí, které jsem si dala k večeři. Teď hurá na svenska.......Téma je překvapivě Mat. A na frazeologii bereme teď taky jídlo. Jako kdyby to bylo to nejdůležitejší v životě.. .Asi je no ;)


z deviantart.com od Flamemajic

První z Lipska

27. března 2011 v 22:24 Moje cesty
A první fotky z Lipska jsou tu. Tyhle dvě jsou od mé kamarádky Ivy. Ode mě se jich dočkáte v pátek. Na první je Nikolaikirche a to zelené má být památník na sametovou revolci.




To snad nemyslí vážně!

27. března 2011 v 22:05 Kočka na každý den
Zdravím, tentokrát z postýlky, téměř připravená ke spánku. Užívám si, že můžu ležet hezky v teple, předtím jsem si dala horkou sprchu..prostě bájo. Nepamatuju si, že bych se někdy tahle těšila na kolej.. Ale v hájence se mi taky líbilo. Akorát ta zima byla nepříjemná. O víkendu jsem jela na potáborovku na Vysočinu. Já s Lenkou jsme tam v pátek dorazily první. Bloudění jsme se ale nevyhnuly. Popis, který jsme si vytiskly, vůbec neodpovídal skutečnosti. Vláčení báglů lesem jsme ale nějak přežily, naštěstí bylo ještě celkem teplo. V okolí je hájenek asi pět, takže najít tu správnou byl docela oříšek. Pan správce nám předal klíče a hned odjel. Rozhodly jsme se ostatní překvapit a uvařit jim něco dobrého k snědku. Takže nanosit dříví, rozdělat oheň, oškrabat brambory..
První večer se nás sešlo asi dvanáct. Seděli jsme v kuchyni, kde bylo ještě jakštakš teplo a povídali si a hrály takové zvláštní, zajímavé hry. Musím si je napsat, chtěla bych je na někom zkusit. Taky jsme hráli Aktivity, ale jen pantomimu, protože malování ani povídání by neměly v takovém počtu cenu..nebylo by to asi tak napínavý. No spát jsem šla asi tak ve dvě ráno. A další den jsme se probudili kolem poledne. To už v kuchyni byl i další náš kamarád, a pak přijelo ještě jedno auto s dvěma dalšími. Společně jsme podnikli procházku na Karlštějn..a není to ten, co je u Prahy, fakt ne ;) To už začalo dost krápat. Během cesty jsem se bavila s několika lidmi, hlavně s Yvetou, Lenkou a Tomem. V tuto dobu nás bylo asi nejvíc, 19. Užívala jsem si toho, že jsme v přírodě, v lese.. a fotila jsem poslední zbytky sněhu. Večer byl dost podobný jako ten předešlý, byli jsme všichni už docela vyčerpaní po těch 15 kilometrech. Zkoušeli jsme hry a finty na ty, co nově přijeli. A moc to na ně nefungovalo. Jak to? Jakmile se začali zas kluci bavit o něčem matematickém, šla jsem spát. Nechtělo se mi ale . Obě dvě noci mi totiž byla nemalá zima. Nahoře v pokojích se žel netopilo. Kolik tam mohlo být stupňů? Maximáně 8. Můj spacák na to silně nestačil. A proto se tak raduju, že můžu být teď v teple. Nemusím se balit do tlustých vrstev a nemrzne mi nos (:
Dnešek byl ve znamení přenášení větví-dvouhodinové práce pro pana majitele a uklízení. Ani mi to nevadilo, bylo to takové protažení po víkendu. Těch větví tam ale bylo tolik, že kdyby to měl dělat pán sám, asi by mu týden nestačil. Potěšilo mě, že se nás tolik šešlo, že jsem si mohla s některými podrobněji popovídat, či s někým třeba jen společně pobýt a něco podniknout.
Zítra píšu test a jsem úplně dutá. Má cenu tam chodit? Aspoň se budu snažit nějak zvládnout tu švédštinu. Jinak máme s jednou kamarádkou společný plán na Lange Nacht. Doufám, že nám vyjde a budeme moci společně vystoupit.
Už se nesmírně těším domů. Jdu si zamluvit bus na pátek, abych se měla na co těšit. Tož dobrou.

P.S. Název článku není úplně zcestný, v textu se ohledně něj nic nepíše, ale opravdu jsem si toto několikrát během víkendu pro sebe v duchu řekla.. a výraz kočky dole je též docela trefný ;)



z deviantart.com od dexixed

Ät så blir du fet/Jezte, budete tlustí

24. března 2011 v 14:25 Verschiedene Sachen
A něco pro pobavení:

Ät så blir du fet,
blir du fet, blir du vacker,
blir du vacker, blir du gift,
blir du gift, får du barn,
får du barn, får du bekymmer,
och då önskar du att du aldrig hade ätit.

Český překlad..zhruba:) :
Jezte a stanete se tlustým,
když budete tlustí, stanete se též krásní,
když jste krásní, budete se ženit/vdávat,
Když se oženíte/vdáte, budete také mít děti,
když se vám narodí děti, přinese to spoustu starostí,
a pak si budete přát, abyste nikdy nejedli.

Zajímavá dedukce, že?





Paradox

24. března 2011 v 14:07 Kočka na každý den
Elees nehcilhcsnem red Lettimskcurdsua etskräts sad tsi Znat red.
Samoht Rehtuerredein

Tenhle citát se mi právě vybavil, když jsem si uvědomila, že půjdu zas dneska tančit. Podruhé na Českou do toho Holubníku=) Udělala jsem vám to složitější, kdo si chce citát přečíst, musí umět dvě věci. Taková mini šifra..
Jinak je možné, aby se někomu udělalo špatně ze školy? Pokud jo, tak mě něco takového postihlo..na informační schůzce o testu na příští týden. Tohle máte mít přečtěný, tohle a tohle. Knížku, která má asi 190 stránek, asi patnáct..dvacet úryvků.. Ale ne že by to měl být nějaký příběh, samé teoretické hrůznosti, kterým vůbec nerozumím. Čtyři stránky jsem překládala dvě a půl hodiny. Žel jsem si uvědomila, že mi to bylo celkem na nic. V češtině tomu též nerozumím.. :( Asi se na to vykašlu a budu se věnovat švédštině. Plavání byla dneska zatím nejlepší aktivita, jakou jsem podnikla. Pak to bude doufám ten tanec.. To je strašný úděl..chodit na naprosto báječné a naprosto úděsné předměty..


z deviantart.com od killerbryce

Nemůžu to zadržet..

23. března 2011 v 20:15 Kočka na každý den
Zapnu notebook a prohlížím si, jaké filmy tu mám, když tu najednu úplně jinde se mi před očima objeví složka pizza. V životě jsem nic takového neukládala. Pro zajímavost dám extrahovat. Když to otevřu, začíná mi hrát úsměv na rtech. Příběháři na jednom společné akci na něčí chaloupce vaří pizzu. Každý jinak, každý originálně, trouba totiž nefuguje. Tom na kamnech, Katka v prazvláštní nádobě ze dvou pánví, Ivo v mikrovlnce..a Pavel se šel raději najíst k sousedům. Zdeněk to všechno točí. Připomínají mi trochu Pata a Mata :) Škoda, že jsem tam s nimi nebyla. Asi bych se dost bavila. Né, nebudu škodolibá, vím, že to mysleli všichni v tom nejlepším..a snažili se nějak situaci zachránit :)
Z literatury jsem přišla dost zděšená, tolik toho přečíst.. to je na to hodit si mašli skoro. Ale náladu mi zas zvedlo Sprachübungen. Z testu mám C. A to hlavně kvůli tomu, že jsem ho nestihla. Tenhle předmět mě baví. Tenhle semestr více s českou lektorkou. Konverzace s Klárou se mi také líbila. Konečně jsem si procvičila dosytosti i mluvení. Odpoledne jsme se sešli naposledy na seminář Lipsko. Sdělovali jsme si, co se nám nejvíce líbilo.. psali hodnocení..promítali si fotky..bylo to trochu smutné..je to jen čtyři dny a tři setkání vlastně..ale přesto mi celá skupinka tak nějak přirostla k srdci. Doufám, že se s těmi lidmi třeba na jiném semináři budu opět potkávat.. zvláště s některými jedinci si to moc přeju. Ahoj, Lipsko! Doufám, že tě ještě někdy navštívím..


z deviantart.com od IstiAtauEsti

Hudebně úvahová mixáž =)

22. března 2011 v 22:43 Verschiedene Sachen
Heute habe ich eine Geschichte gehören. Schade, dass ich nicht vieles verstanden habe. Es war auf Englisch. Ich weiss nicht, worüber ging es um. Nur eine Idee eines Kerls hat meine Aufmerksamkeit angezogen. Jeder von uns hat einige schwere Tage, schwere Weile unseres Lebens. Aber man kann zweite Chance bekommen. Wieder von Anfang beginnen. Wer kann aber diese zweite Chance dem Menschen geben? Die Person, die schon einmal von ihn enttäuscht wurde? Das wird selten, denke ich. Aber der Mensch kann vieles in seinem Leben ändern. Von Grund aus ändern. Das geht. Damit habe ich eigene Erfahrungen. Der Mensch kann anders leben beginnen, ich glaube, jede Minute unseres Lebens ist einzigartig. Das schätze mich darauf. Was denkt ihr? Ist gut die zweite Chance zu bekommen? Oder nicht?

UFFFFF.Snad jsem to napsala trochu srozumitelně, pokusila jsem se no.. :-) Ještě mám dva takové příspěvky..nebo spíš už jen ukázky, které se mi teď též honí hlavou.. psát samostaný článek mi připadá škoda, tak je umístím tu.

Nejdříve pár veršů z písně Haifisch od Rammsteinů....dneska jsem ji poslouchala v parku.. asi pětkrát.. a že se nad těmi slovy dá dlouho přemýšlet..

Wir halten zusammen,
wir halten einander aus,
wir halten zu einander;
niemand hält uns auf.

Wir halten euch die Treue,
wir halten daran fest
und halten unseren Regeln,
wenn an uns Regel lässt.

Und der Haifisch, der hat Tränen
Und die laufen vom Gesicht,
doch der Haifisch lebt im Wasser -
so die Tränen sieht man nicht.

...In der Tiefe ist es einsam
und so manche Zähre fliest
und so kommt es, dass das Wasser
in den Meeren salzig ist...

....In der Tiefe ist es einsam
und so manche Zähre fliest
und so kommt es, dass das Wasser
in den Meeren salzig ist...

A nakonec video s Muminní písní :-)


Tak to je..

22. března 2011 v 16:00 Kočka na každý den
Jsem smutná, protože mi nejdou přeložit texty.. a vůbec to nestíhám..a vůbec tomu taky nerozumím.. je to strašně vyčerpávající..hodiny nad tím sedět.. Jsem smutná, protože exkurze, na kterou jsem se tak těšila, je za mnou..vorbei. :( Jsem smutná, protože je venku teplo, svítí sluníčko, přichází jaro..na začátku roku jsem se na to období moc těšila, ale teď....nechci tě vidět, jaro, slyšíš?

Jsem šťastná, protože je tu Petra a Martina. Jsem šťastná, protože je tu se mnou i čenobílá kočička. Jsem šťastná, protože jsem včera udělala velký nákup. Jsem šťastná, protože brzy pojedu pryč..uvidím zas známé tváře z tábora.. Jsem šťastná, protožeje tu se mnou MPtrojka :)


zdeviantart.com od KillerKamera

Soundtrack

21. března 2011 v 22:16 Co mě kdy zaujalo
K zamyšlení, uklidnění i rozrušení..

Sehr schön

21. března 2011 v 9:44 Kočka na každý den
To mi ten týden "krásně" začíná. Otevřu IS a zhrozím se. Na dnešek odhadem třicet stránek na LW. Hodina začíná ve 12.30, takže to málo nestíhám.. Aspoň něco se pokusím teď přelouskat. Z Lispka jsem přijela v jedenáct v noci. Hned jsem zapadla do postele, tak moc jsem byla unavená.. Našla jsem prvního člověka, který tu na koleji taky bydlí a kterého znám. Jedna holka z exkurze, která je ve třeťáku. Ta mi taky ukázala jinačí trasu, kterou jezdí na kolej.. O ní jsem fakt vůbec nevěděla, možná ji budu používat spíš, než jak jsem jezdila dosud..Šalina mi jede odtamtud totiž až ke škole :-) To je legrační, už tu jsem víc jak půl roku a na tohle jsem nepřišla..
Celý čtvrtek, pátek, sobota a neděle mi utekly strašně rychle. Je to tím, že program byl hodně nabitý, takže jsem se málokdy stačila na delší chvíli zastavit. Ale tak to právě má správně být. Lipsko..to je zvláštní město, na jednu stranu máte pocit, že jste pořád v Praze/Brně, na druhou je to tam úplně jiné než kde jinde. Pátek-den, kdy byl veletrh, byl pro mě asi nejnáročnější den. Ale také bezkonkurenčně nejlepší. Kolik knížek mi prošlo rukama..nejmíň sedm setkáních s různými autory jsme se účastnila.. No nebudu sem vše podrobně vypisovat, mám to ve svém cestovním deníku.. Budu sem ale dávat postupně různé fotky, které myslím mluví za vše.. I když úplně za vše asi ne.. to se musí zažít na vlastní kůži! První fotky ale přijdou až příští víkend, protože karta z foťáku mi žel nepasuje do notebooku.
V sobotu večer jsem se setkala s Mirjam Pressler. Na vlastní oči jsem ji viděla! Předčítala z knížky Ein Buch für Hanna. A také odpovídala na různé otázky, jak to sepisovala, jestli dívka na obálce je opravdu Hanna, proč píše o 2. sv. válce..apod. Mám její autogram. Řekla jsem jí, že jsem četla Malku Mai a že s mi to moc líbilo. Potešila jsem ji :-)
Myslím, že celkově jsem si procvičila spíš hören(poslech), než sprechen(mluvení). Ale i to je moc dobré. Co jsem chtěla říct, nějak jsem řekla a všichni nakonec všechno pochopili. Poznala jsem další nové lidi z naší univerzity studující germanistiku/skandinávská studia a s některými jsem si náramně rozuměla. A vůbec nevadilo, že jsem byla ve skupině nejmladší. Zvláštní kouzlo také mělo to, že jsme třeba v kavárně mezi sebou často mluvili německy..všichni Češi..ale Jana říkala: Jetzt sind wir in Deutschland, also wir werden Deutsch sprechen.. A pak.. občas mezi námi byla i naše německá lektorka.. a to se automaticky přepli všichni na němčinu.
Užijte si den, doufám, že ho nestrávíte celý nad učením jak já..


z deviantart.com od the-amazing-seven-7

Mamina s dcerou

16. března 2011 v 23:39 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Tak jestlipak poznáte, která je která? :) Času máte dost, do neděle se tu neukážu, jedu do Lipska..(už za necelých osm hodin!) Obě fotky jsem ukazovala dneska též Petře. Má spíš raději psy, ale kočičí bytosti nenechají snad nikoho chladným.. Jsem ráda, že si s Petrou tak rozumíme.. vidíme se bohužel většinou jen jednou týdně.. zato si to setkání o hodně prodloužíme. Po hodině si sedneme před třídu a povídáme a povídáme :-) Mám tě ráda, Petro.



Studentský život ?

16. března 2011 v 14:24 Kočka na každý den
Hola hola, právě o tomhle jsem necelý rok snila..sedět v Krmítku, popíjet čaj.. s notebookem na klíně a čekat na další výuku.
Tahle noc byla dost divná.. staršlivá, nepamatuju si, kdy jsem zažila horší..fakt jsem měla docela strach.. Proč, o tom raději pomlčím..sama si tedy tím taky nejsem moc jistá.. Poslouchala jsem celé jedno album Van Canta hned dvakrát..! a stejně jsem se asi čtyřikrát potom ještě probudila.. Má vina to není.. Nechci být sprostá, ale teď udělám výjimku. Fakt nasrat!
Těším se do Lipska, plánuju, co navštívím, půjdu nakupovat jídlo. Ještě mě pozval kamarád na výstavu. Už abych byla zítra ve vlaku.
Do neděle tu nejsem, tak mě omluvte..


z deviantart.com od msaric10

Kočka je ten nejlepší lék na bolavou duši

15. března 2011 v 20:49 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Čiperka mi strašně moc chyběla.. a já jí zřejmě také, sama ke mně přiběhla, vyskočila mi na klín a začala se lísat :)
Původně jsem sem fotky sebe dávat nechtěla, ale což..nejsme žádní troškaři..moc jich tu se mnou ani není.
P.S. A kdybyste věděli, jak krásně vrněla.. =)





Splněno

15. března 2011 v 20:33 Kočka na každý den
Poprvé jsem zažila ten pocit..nebo mi aspoň připadá, že je to poprvé..vše, co by mělo být hotové, je hotové, nebo zítra bude hotové.. Po škole rovnou na oběd, pak za počítač a překládat a překládat Wielanda, trvalo mi to..asi dvě hodiny? Pak úkol na Sprachübungen..už tam leží..v imaginární odevzdávárně. A pak angličtina..dosud jsem nepochopila, jak se v tom on-line kurzu mám orientovat, navíc jsem zjistila, že mi něco zřejmě uteklo a mám tám červené políčko..grrrrrrrr. Strávila jsem ve studovně asi čtyři hodiny, od monitoru už mě bolely oči. Měla jsem ještě hodinku čas, a tak jsem vyrazila do ulic.. Sluníčko už nesvítilo, obloha tmavě modrá a lehký vánek mi foukal do vlasů.. Došla jsem ke kostelu sv. Tomáše, chtěla jsem se podívat dovnitř, ale byl zavřený. A tak jsem usedla na lavičku, načala Miňonky a otevřela svůj deník. Poslední záznam z 31. prosince.. a to ještě na volných kusech papíru..musela jsem to napravit. Dostala jsem chuť všechno tam napsat.. úplně všechno.. (na co jsem si vzpomněla). Poblíž seděla nejaká stará paní a muž..ale nevím, o čem si povídali.. kolem proudilo spousta lidí..sem tam zacinkala šalina..ve vzduchu jsem cítila teplo..byl to takový nedefinovatelný stav..všechno je vám jedno.. jste tady a teď..sám uprostřed druhého největšího města České republiky.. Pak mě začaly ožírat nějaké mušky.. a já si uvědomila, že je už čas.. English beginns.. Tam jsem se potkala s Lídou.. zas jiní Američani tam vyučovali.. a jeden moc poutavě vyprávěl o své brigádě na Aljašce..pracoval u rybářů ..odděloval maso od kostí. Navštívil také Havajské ostrovy.
Musím se ještě učit na zítřejší test.. snad budete mít lepší zábavu na dnešní večer než já..


z deviantart.com od dukeofsweetness