Prosinec 2010

Přání

31. prosince 2010 v 23:59 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Po dobrých časech čas ti nastal trpký,
kočko! Co krys a myší přepadlas
co nejlepších dnech! Co dobrot ukradla!
Změř si mě svými zelenými srpky,
vztyč ouška- jen z tvých drápků mívám strach.
Raději přeď mi, jak byl život sladký,
jak nad rybou a myší, nad kuřátky
jsi zvítězila v divých potyčkách...

JohnKeats(1795-1821), překlad H. Žantovská

Hodně zdraví, spoustu lásky, pohody a mnoho dní bez stresu, nemálo inspirace a dnů s písní na jazyku vám přeju, milí blogaři - Weruško, Cocotier, Sikare, Aselhazi, Analeh, Pavle.. i Tobě, neznámá Alenko, píšící mi sem hezké komentáře, také Tobě Terko, Zuzko i občasným návštěvníkům mého blogu a  i těm kteří sem vůbec nechodí, ba ani nevědí, že si něco takového vedu - Verčo, Májo, Símo, Vojto, Martine, Martine, Alčo, Míšo, Anno, Lukáši, Tomáši, Ájo, Kateřinko, Kačí, Petře, Věrko, Vláďo, Becco, Tomáši, Davide, Martino, Petro, Silvo, Matýsku, Honzo, Pavle, Zdeňku, Martine, Katko, Tomáši, Katko, Ivo, Šárko, Jano a i Tobě, můj mizerný bratře, Véno.. Tento rok jste byli nepostradatelnou součástí mého života..Děkuji vám, že jste.


Píseň dnešního dne

29. prosince 2010 v 18:09 Co mě kdy zaujalo
Pam ram pá ram pá ram...pam pá ram pá ram
Čím to je, že čím dál tím víc se mi líbí angličtina? Citáty, tůzné texty apod.?  Před rokem jsem ji neměla ráda, ale teď? Divím se sama sobě..  Třeba tenhle text.. nemá chybu!

I've got my will, I've got my heart
Even though I can't tell her right now
I could not stand if I failed
I could not stand if I lost her somehow
I found the book of silence
So keen what it would show
I read the book of silence
How was I supposed to know
My voice would fall asleep and
Rest until this curse is banned and gone?

(Chorus)
You hear my call
Wide and tall
Yes, I can be heard
My voice is strong
Builds a wall around
Every single word
I'm hunting high
Hunting low
I am everywhere
My voice is there
Fills the air
My voice can be heard

I try to open my mind
He doesn't talk, still I'm blind
I try to free all the meanings unknown
I want her to look inside
I cannot see in darkest nights
Until my soul's freed and secrets unfold
I found the book of silence
So keen what it would show
I read the book of silence
How was I supposed to know
My voice would fall asleep and
Never wake again?
To surrender is not
What I learned
I'll fight 'gainst this curse 'til it's gone

(Chorus)

I'm riding
Still I'm flying
Everywhere that I can be
I'm trying, believing
My voice will speak again for me

I don't want to speak
I don't want to talk
On every other day
There are million miles to walk
I've got nothing to tell
I've got nothing to say
Alone I fade away

(Chorus)

Yes, I will be heard
My voice is there
Fills the air
My voice can be heard
I'm riding
Still I'm flying
Everywhere that I can be
I'm trying, believing
My voice will speak again for me


České kočičí pohádky

29. prosince 2010 v 16:52 Kočičí všehochuť
Malíř, ilustrátor a spisovatel Josef Lada (1887-1957) napsal čtyři díly neuvěřitelných příběhů mluvícího kocourka Mikeše a jeho přátel - vepříka Pašíka a kozla Bobeše (O Mikešovi, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov)

Básník a Spisovatel Ludvík Středa (1928-2006), otec animovaných kosích bratřů, napsal v roce 1986 knížku Pohádek pro kočku.

Hlavními hrdiny oblíbené dětské knížky Josefa Koláře Z deníku kocoura Modroočka jsou kromě Modroočka i půvabná toulavá Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, nebezpečný rváč Žluťák a maličká Kiki.. Čtenáři je znají z obrázku Heleny Zmatlíkové, ale dočkali se i filmového, televizního a divadelního ztvárnění.

Tvůrce známého krtečka, Zdeněk Miler(1921), napsal dětskou knížku O moudrém kocourkovi, ve které se holčička Zuzanka seznámí s modrým čínským koťátkem a pozná, že na barvě nezáleží a že není nutné bát se neznámých věcí.

Knížka Kočičiny kocourka Damiána(1971), od oblíbeného autora dětské literatury Václava Čtvrtka(1911-1976), vypráví o příhodách Damiána a jeho kočičích přátel - bitevní kočky Pitipačky,  pyšné kočičí slečny Terezy, hračkočkové kočky Jepiny a dalších. Také Damiánovy příběhy se staly předlouhou večerníčkového seriálu.

Byla jednou jedna koťata aneb Kdo a kdo a kdo to je? Příběhy kočičích lumpů Macourka a Camfourka, kočičí holky Pacičky a uličníka Kočičáka napsala v roce 1976 Ljuba Štíplová (1930-2009). Autorem obrázků je kreslíř a ilustrátor Josef Váňa.

Komiksové příběhy Kocour Vavřinec a jeho přátelé napsala Dagmar Lhotová( 1929) a nakreslila Věra Faltová v roce 1969. Rozpustilý Vavřinec je prožívá s partou kamarádů: rozmazlenou psí holčičkou Otylkou, kozlím protivou Spytihněvem a romantickým prasátkem Mojmírem.

Markéta Zinnerová(1942) napsala několik rozverných pohádek o mluvící a zpívající kočce Lindě, které v roce 2008 vyšly v souborném vydání pod názvem  Kočka Linda, poklad rodiny.

Bratři Čapkové- starší, malíř a spisovatel Josef a mladší,spisovatel Karel- se věnovali i tvorbě pro děti. Josef především pro svou dceru Alenku napsal a ilustroval dodnes známou knížku Povídání o pejskovi a kočičce. Kočička v příbězích zastupuje rozumnou a pečlivou ženu, pejsek představuje trochu těžkopádného  a nedovtipného muže.

Čapkova slavná knížka pro děti Decatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek(1931), obsahuje Velkou kočičí pohádku, ve které důležitou roli hraje úplně normální kočka( macek, kocourek, číča, čičinka a čičánek,lízinka, mica a mícinkam mourek, kočičák a kočenka..) Jůra.

Knížka Pudlenka, aneb Měl jsme psa a kočk(1939), zdpbená kromě obrázků a fotografií Karla Čapka i ilustracemi jeho bratram je určená pro starší čtenáře než Devaterou pohádek a obsahuje posmrtně vydaný spoubor fejetonů a sloupků. Humorná vyprávění o soužití s čtyřnohými miláčky jsou půvabná aktuální i po několika desetiletích. Pudlenka byla spisovatelova velice plodná kočička, Pudlenka II byla její neméně plodná dcera a ta po sobě pochopitelně zanechala Pudlenku III.




Říkanka

29. prosince 2010 v 16:28 Citáty a básničky o kočkách
Fidli fidli lidičky
kočka ladí housličky
kráva skáče po měsíci,
talíř vyhnal z domu lžíci..
( dětská říkanka Edwarda Leara (1812-1888), přeložil Pavel Šrut )

Poslední.. v tomhle roce

29. prosince 2010 v 14:00 Kočka na každý den
     Dnes podáte, za měsíc dodáme. Tak bych změnila slogan Český pošty, páč mě už pěkně štve. Nejen, že dopis do Německa do týdne nedošel(to by se dalo ještě pochopit, když doprava stávkuje), ale můj slovník...poslaný z Prahy do Prahy je už deset dní na cestě. A já ho přitom tak potřebuju.. Letos už ho asi neuvidím (pokud nepřijde dnes).
    Dopoledne jsem byla u svého doktora, další krůček, který mě posunul do světa dospělých. Sama se divím, že tak pozdě. Z dětského musím přestoupit k dospělému lékaři. Normálně všechny propouší už v osmácti. Ani se mi  nechtělo opustit svého pana doktora, je moc milý a když k němu chodím, vzpomenu si vždycky na to, když mě léčil  před patnácti lety. Ne, že bych chtěla na ty roky, kdy jsem byla pořád nemocná, moc vzpomínat..ale přeci jen.. nechce se mi pryč. Co ještě všechno se musí stát, abych byla dospělá? Nevím.. duší jsem pořád dítě , brácha někdy říká, že jako tříletý :-D Možná že jo. Člověku prostě občas prdne v hlavě a chce si hrát :)
       Když už jsme u toho hraní, Rozárka má dneska takovou divokou náladu, ráno jsem ji škádlila s rybou na provázkou. Blbé je, že sedí pořád pod vánočním stromem(asi má pocit, že je v lese), schovává se za betlémem, prostrkuje jím packu a kouše hlavu Josefovi. Zatím její řádění nepřežila jedna ozdoba.
      Dneska asi píšu naposled na svůj blog v tomto roce. Zítra odjíždím s Příběháři do Jizerek, nevím, v kolik chce Pavel jet, ale sem se asi už nedostanu. Nějaký ten článek ale ještě dneska přibude.. A kdo ví, třeba připravím ještě i překvapení .. :-)

  
ještě jedna betlémová.. tady Rozárce krásně svítí oči :)

Kočka E. A. Poa

28. prosince 2010 v 18:49 Zajímavosti o kočkách
Edgar Alan Poe (1809-1849) miloval svou želvovinovou kočičku Catarinu, která mu při práci často sedávala na rameni. Catarina byla dokonce inspirací pro jednu z jeho nejznámějších povídek, Černý kocour. Když Poeova žena Virginie umírala na tuberkulózu, spisovatel na tom byl tak bídně, že nemohl byt vytápět. Catarina pomohla- Poe položil kočku ženě na prsa, aby ji zahřívala.


Konec = nový začátek ?

28. prosince 2010 v 12:43 Kočka na každý den
Včera mě probudilo mňoukání kotěte za dveřmi, dneska zas sekačka. Což mi přišlo divné, když venku je sníh, ale pak jsem byla poučena, že je to stroj, kterým se rozbíjí led na chodnících.
Ráno bylo takové smutné, ani nechci psát proč. Ale pak jsme zašly s mamkou do sklepa a zjistily jsme, že sáňky ani boby zloději neukradli. I malinké kovové rychlosáňky, to by mi bylo líto. Dopoledne jsem si šla koupit vůni, Ježíšek mi ji nepřinesl, tak si musím pomoci sama. Brzy se mi ale všechny ty smrady pomíchaly, navíc s ucpaným nosem se těžko něco vybírá.. Ale nakonec jsem se rozhodla pro jednu ne moc výraznou, mně celkem voňavou. Co bych ještě napsala.. Že si nepřeju, aby tenhle rok skončil? Abychom Martina i já udělaly všechny zkoušky a testy? Aby se jí povedlo napsat všechny opravky, mně tu jednu mrchu a aby "nikdo" neposlal moji práci do kytek?


z deviantart.co od randyleblanc

Last Night

27. prosince 2010 v 22:41
Vkládám sem už podruhé tuhle písničku. Poprvé to bylo myslím někdy na jaře.Po dlouhé době jsem si ji pustila i s tím videem.
Proč zrovna dnes? Jen já to vím. A nikomu nepovím.
Zase se dívám na zasněženou cestu,
vločky vířící do všech stran,
temný les,
pochodně,
hrad
a zeď.
Zeď ubíhající před očima.
A roh.
Co za ním asi tak je? Vidím jen temnotu.
A pak je tu skupinka lidí, zpěv, plameny a rozmazané stíny..
Ke konci záběr na jakési zasněžené stříšky, skupinka, žena,  zpěvák tisknoucí si své dlaně.. jednu v druhé..plamen a zas rozmazané až do ztracena..
Zvláštní..za jakých okolností jsme poznala tuhle písničku.. Má to jisté spojení, něco společného.. skrytý význam.
Jen já ho znám a nepřiznám.. (:


Kočka na 27.prosince

27. prosince 2010 v 14:19 Kočka na každý den
Pár citátů, které vystihují mou náladu, stav...apod. tento den..za posledních 24 hodin

Dokud není všechno ztraceno, není nic ztraceno.   Igor Greguš

Život není náhoda, ale volba. Nejdůležitější není, co se děje, ale jak si s tím poradíme. Naše volba - co si myslet a co dělat je to nejdůležitější.          Hal Urban

Tanec je nejlepší psychická terapie.

Když dáte člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.                 Neznámý autor

Chceš-li se mnou diskutovat, přesně vysvětli pojmy.          Voltaire


z deviantart.com od 4GottenWords

Willst du bis der Tod euch scheidet

27. prosince 2010 v 10:57 Co mě kdy zaujalo
Není nad to občas něco pořádně rozflákat!!!!!!!


Uáááá!

26. prosince 2010 v 20:42 Kočka na každý den
Druhý Ježíšek, setkání s taťkou a jeho rodiči, tetou a se všemi z pod Velizu. A dopoledne plavání v Radlicích. Žůžo. Největší vtip samozřejmě o Petrovi:Není tu, jel do Pardubic... A pak ho najdu ve vedlejším pokoji, jak spí. Skoro třicetiletej chlap a přitom dělá děsné nepublikovatelné věci.  Se sestřenicí trávim večer na chatu. Ale musim se jít učit. Jedním uchem poslouchám pohádku S čerty nejsou žerty. Viděla jsem ji asi už stokrát, ta hudba z ní je nádherná. Chudák Fous, Lucinčin kocourek...zítra jde na operaci, má nádor. Držím mu palce, ať má prosím ještě dlouhý život.....









z debiantart.com od bexe

Pentalingvní

25. prosince 2010 v 18:09 Kočka na každý den
        To je gól. Dostala jsem Thief of time, 26. díl Zeměplochy, ale v angličtině!!!!! Přála jsem si nějakou anglickou knížku, ale že to bude zrovna Pratchett!!!! Jestli se tím prokoušu, pak asi přečtu v aj už všechno. To ale není konec, právě se chystam číst v němčině Malku Mai, můj vytoužený román, po kterém jsem už několik let toužila. Aby toho nebylo málo, do začátku ledna musím přečíst ke zkoušce Mamma mu bygger koja, švédskou knížku o kravičce. Knížka Lovci, která je ve slovenštině, se tedy zdá pro mě už brnkačkou. Opravdu, přečetla jsem ji za dva dny :-) Dnes jsem v ní ležela do odpoledne. Je zvláštní, záhadná, ale cítím, že ty povídky mají hluboký smysl. Per Olof Sundman je autor, od kterého bych si chtěla určitě ještě něco přečíst.
         Další záhadou je, že se v mé posteli objevili hned čtyři medvědi, jeden pes a jedna myš. A kupodivu žádná kočka. Rozárka mě beztak včera náramně potěšila. V onu chvíli, kdy jsme přicházeli ke stromečku, v zadní části u betléma se rozvalil........ kdo jiný než Rozárka. Packu ovinutou kolem betléma, tvářící se velmi důležitě, vědouc, že je středem pozornosti. Ona je přece ten nejkrásnější dárek.. není pochyb.


Překvapení

24. prosince 2010 v 13:27 Kočka na každý den
"..its the right time to rock the night away ...."..mi zní z notebooku. Mamka mě vzbudila v deset, pobavila jsem se s dědou, nasnídala a šla si dát tradičně koupel, umýt vlásky, pak naladit( nebo spíš rozladit?) kytaru. Za dědovy asistence jsem nazdobila stromeček. Mamce hraje z rádia v kuchyni Goťák :) Před chvílí jsem hrála dědovi na kytaru, na flétnu a teď bude oběd. Rozárka nedůvěřivě obchází stromek a já ji upozorňovala: Ani na to nemakneš. Dostala jsem pěknou básničku od H. Mám z ní radost. A taky jsem vlastnoručně vyrobila tohle přání :) Ale konec řečí.
                                                            Mějte se krásně a užijte si to!


Nejlepší frk ze Sekáče

23. prosince 2010 v 22:27 Co mě kdy zaujalo
Konečně jsem našla to, co jsem chtěla- Sekáče. Ehm dnes se mi totiž poněkud ztrácejí věci z ruky. A ne a ne je najít. Jeden žblebt ze Zeměplochy právě pro vás:

"Poslyš, mohl bych se tě zeptat na něco osobního?"řekl Rumpál."Víš, hrozně rád bych věděl..."
no já nevím...
"Proč se jmenuješ Jeden-"
a to je všechno?Já myslel, že na to jste už dávno přišel sám,takový chytrý člověk jako vy. V našem kmeni je staletý zvyk pojmenovat nově narozené dítě po první věci, kterou matka uvidí, když po porodu vyhlédne z týpí, moje jméno je zkrátka Z Jeden muž vylévající kbelík vody na dva psy.
"Tak to je dost nešťastné jméno, to jsi měl smůlu,"potřásl hlavou Rumpál.
no tak špatné to není, odpověděl Jeden-muž kbelík.litovat byste měl spíše mého bratra-dvojče. Narodil se první, takže on dostal jméno podle toho, co matka viděla, když vyhlédla o deset vteřin dříve.
Rumpál Žička se nad tím zamyslel.
"Neříkej mi to, pokusím se to uhodnout,"pozvedl ruku."Dva-rvoucí-se- psi?"
Dva- rvoucí-se -psi? Dva -rvoucí-se-psi? prohlásil posměšně Jeden-muž-kbelík. ó jé. ten by dal ruku za to, kdyby se jmenoval Dva-rvoucí- se- psi!

( Terry Pratchett, Úžasná Zeměplocha. Sekáč)

Vyhlíží.. -Ale koho? - Nejspíš Ježíška :)

23. prosince 2010 v 15:59 Kočka na každý den
         Dorazila jsem domů a kdo mě tu nečekal? Děda. Snažím se ho bavit, ale nevím..moc se mi to nedaří. Třeba mu něco zahraju na flétnu, to on má rád. Brácha s mamkou odjeli nakupovat. Dopoledne jsem měla sraz s Terkou, opět na našem tradičním míste u Vaška .) Tak to vypadá, že nebudu mít asi nikdy problémy, co s volným časem. K Vánocům jsem od svých kamarádek dostala knížky týkající se 2. sv. války. Jedna je o ženě, která ukrývala Annu Frankovou, druhá je o Hitlerově sekretářce.
         Před chvílí jsem dočetla Sekáče, bylo to parádní! Hlavně konec jsem si užila, neb jsem to taky četla v jednom kuse. Jediný, co mi dělá velký potíž je Ingeborg. Jak tohle nakonec dopadne?


z deviantart.com od blackwolf18

Sníh, všude jen sníh...

22. prosince 2010 v 15:22 Něco o mně a o kočkách které znám(mám)
Dárky dobaleny, trocha improvizace snad neuškodí, když se to nebude líbit, jejich smůla XD
Zvláště na Vojtu jsem velmi VELMI zvědavá :))
Trocha vánoční inspirace.. pořízeno v Brně.
Název článku jsem dala podle knížky- dívčího románu Jany Jahodové, který jsem četla tak před osmi lety. Psala krásně, poutavě.. Martina M. byla jedne z jejích nejlepších kamarádek. Svůj život v boji se zákeřnou nemocí asi před dvěma lety prohrála....jen ty knížky tu po ní zbyly..












Už se to blíží

21. prosince 2010 v 23:31 Kočka na každý den
           Proč je nakupování dárků pro chlapy vždycky tak těžký? Lehká otázka, těžká odpověď. Protože chlapem nejsem? Letos je vůbec celý nakupování otřes. Ale pro holky se vždycky snáz něco doma vymyslí, najde.. Večer se sejdem a já nemám ještě nic pro Vojtu. Leda tak štětec a vodovky, když je ten výtvarník :D
       Představení Monthy Python, na které mě pozval Samoi, se mi fakt líbilo. Když si to pouštím v angličtině na netu, moc tomu nerozumím, ale s těmi titulky to bylo srandovní. Ono taky slovíčka jako skalpel apod. dost často v aj nepožívám.. Potkala jsem se tam s Tomem, dal mi čokoládovou figurku Mikuláše :-) Tak jsme si sdělili noviny ze života a zas se rozešli. Doufam, že se zas někde uvidíme.
        Zítra(vlastně dneska) budu balit dárky, péct a taky dělat Bachmann. I když nevim, kolik toho udělam, dneska jsem například skoro vůbec nepostoupila. Mamka měla ale z hromady cukroví radost. Zjistila jsem, že svůj psací deníček jsem nechala v Brně:( Štve mě to, kam si zapíšu to, co chci..o všem důležitém v tomhle roce.., když ho tu nemám po ruce? Asi si budu muset vystačit s papírem :-/ Tak dobrou noc a kočičí sny!







z deviantart.com od Cotoy

Krutý Vánoce!

21. prosince 2010 v 14:09 Kočka na každý den
          Tak si dávám maličkou pauzu mezi pečením cukroví. Na to, že jsem se probudila v 11.12, jsem toho stihla napéct už kopec, ještě ale musím sdělat jedno těsto. V kuchyni jsem našla dlouhatánský dopis, co je třeba udělat, málem mě z toho kleplo. Jsem ale ráda, že náš "výměnný obchod" vyšel. Já napeču cukroví a mamka mi zas pomůže se seminárkou. K práci mi hraje Ali :) Tak před třemi čtyřmi lety jsem ho milovala. A jeho písničky se mi líbí, i když si je pouštím i teď. Skvělá zpráva je, že mám zápočet z Germanistische Sprachwissenschaft! Ještě včera jsem tancovala radostí po pokoji. Kdyby tak všechno takhle dobře dopadlo..
           Dárky ještě vůbec nemám, teda pro holky, bráchu a dědu. A asi něco malého seženu i pro strejdu, tetu, bratránka a sestřenku. Včera jsem měla velkou snahu něco koupit, ale ....když jdu za konkrétní věcí, nemůžu ji najít, když už mě něco padne do oka, co by se mohlo tomu a tomu líbit, je to nehorázně drahé.. Ve velkých obchoďácích už nic shánět nebudu, nemá to cenu. Jestli vůbec někde něco seženu. nejraději bych se na to vykašlala. Už mi to hledání dárků leze na nervy.


z deviantart.com od seonle

Jingle Bell trochu jinak, než ho znáte

20. prosince 2010 v 22:26 Co mě kdy zaujalo
Swingová předělávka Jingle Bells. Dneska jsme si ji na lekci pouštěli asi třikrát. Tanec jsem si dnes moc užila, bylo nás tam málo, prostoru dost.. a kluků kupodivu taky víc než holek. Až mě bolí nohy, holt nemám ten cvik. Ale začátečníky zvládám v pohodě, alespoň si to zopakuju.